Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka oficiálně oznámila formování kabinetu králi a uvedla, že plány nové vládní koalice budou přínosné jak pro současné obyvatele Dánska, tak pro budoucí generace. Programové prohlášení a klíčové priority hodlá vláda představit, přičemž kompletní složení ministerského kabinetu bude odhaleno v nejbližší době. Nové spojenectví znamená pro Frederiksenovou výrazný posun doleva, neboť v předchozích čtyřech letech vedla netradiční koalici složenou z levicových i pravicových stran. Při hlasování o důvěře a prosazování zákonů se bude nová vláda opírat především o podporu radikálně levicové Jednotné kandidátky, ačkoli nevylučuje ani ad hoc spojenectví s jinými partajemi.

Cesta k nové vládě byla velmi trnitá. Sociální demokraté sice v březnových volbách získali 38 křesel ve 179členném parlamentu a zůstali nejsilnější formací, pro stranu to však znamenalo nejhorší volební výsledek od roku 1903. První pokus Frederiksenové o sestavení levicového bloku selhal, načež se o zformování pravicové koalice neúspěšně pokusil bývalý ministr obrany a šéf liberální strany Venstre Troels Lund Poulsen. Teprve poté panovník opětovně pověřil Frederiksenovou, která nakonec uspěla. Političtí analytici nicméně upozorňují, že kvůli rekordně dlouhým vyjednáváním a sérii dřívějších skandálů, které pozici premiérky oslabují, nemusí tato vláda vydržet po celé funkční období.

Politička se v reakci na tyto pochybnosti nechala slyšet, že Dánsko patří k nejstabilnějším demokraciím na světě a politickí lídři musí takto náročný úkol bezpodmínečně zvládnout. Její pozice přitom byla v minulých měsících značně oslabená, což se projevilo zejména v obecních volbách v listopadu 2025, kdy Sociální demokraté skončich až druzí a ztratili kontrolu nad polovinou radnic včetně Kodaně. Výrazný obrat v její popularitě však nastal na začátku letošního roku, kdy se Frederiksenová tvrdě postavila americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Ten totiž kvůli údajným zájmům národní bezpečnosti Spojených států hrozil anektováním Grónska, které je dánským autonomním územím.

Dánská premiérka v lednu varovala, že případné převzetí Grónska ze strany USA by znamenalo faktický konec Severoatlantické aliance. Napětí se nakonec zmírnilo poté, co Trump od svých záměrů upustil, a v současné době již zástupci Dánska, Grónska a USA vedou konstruktivní rozhovory o nové bezpečnostní dohodě pro arktickou oblast. Osmačtyřicetiletá Frederiksenová pochází z dělnického prostředí s dlouhou sociálnědemokratickou tradicí a do parlamentu poprvé zasedla v roce 2001 ve svých čtyřiadvaceti letech. V čele strany stojí od roku 2015 a v rámci své politiky prosadila například radikální zpřísnění migračních pravidel, masivní navýšení výdajů na obranu a neochvějnou podporu Ukrajině.

Kromě pokračující grónské diplomacie a vojenských investic se nová dánská vláda plánuje zaměřit na řešení rostoucích životních nákladů, reformu důchodového systému a případné zavedení majetkové daně. Významným bodem programu má být také ochrana zvířat, která v Dánsku rezonuje kvůli sílící veřejné kritice tamního masivního a prosperujícího sektoru chovu prasat. Vládní koalice tak chce svými kroky pokrýt nejen potřeby občanů a budoucích generací, ale poprvé v takové míře zohlednit také životní podmínky hospodářských zvířat.