dánsko

Dánská vlajka

Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný

Spojené království zpřísňuje azylovou politiku a přebírá prvky dánského modelu, který už od roku 2015 kombinuje tvrdé kroky vůči žadatelům s důrazem na sociální soudržnost. Dánsko díky restrikcím výrazně snížilo počty žádostí, ale čelí kritice za právní i sociální dopady. Příběhy migrantů i varování expertů ukazují, že odrazující opatření mají limity. Evropské státy proto musí hledat rovnováhu mezi kontrolou a otevřeností.
Mette Frederiksen

Dánská drakonická migrační politika na hranicích nekončí. Frederiksenová ji chce v celé Evropě

Sociální demokratka Mette Frederiksen vyhrála dánské volby v roce 2019 na základě platformy, která kombinovala radikální klimatické cíle a snížení věku odchodu do důchodu pro manuálně pracující s zpřísněním migrační politiky. Dánsko má v Evropě jedny z nejpřísnějších azylových zákonů. Země uděluje uprchlíkům pouze dočasný azyl, bez ohledu na potřebu jejich ochrany, zpřísnila zákony o slučování rodin a zavedla politiku, která klade prioritu na deportace namísto integrace. 
Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.
Keith Kellogg

Evropské špičky jednají o narušování vzdušného prostoru. Kellogg prozradil, proč USA jednají s Lukašenkem

V reakci na opakované narušení dánského vzdušného prostoru neidentifikovanými drony se Spojené království, Francie, Německo a Švédsko zavázaly Dánsku pomoci posílit jeho bezpečnost. Incidenty s drony narušily dánský vzdušný prostor už několikrát během posledního týdne. Dánským silám se přitom dosud nepodařilo žádný z bezpilotních letounů sestřelit, což by umožnilo prozkoumat trosky.
Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Nová mise NATO. Na východ míří další stíhačky, pomáhá i česká armáda

Další členské země NATO se chystají přesunout své jednotky a především stíhačky k východní hranici aliance. Informovala o tom BBC. Jde o reakci na průnik nepřátelských dronů na území Polska, které je naprosto přesvědčeno, že šlo o ruské bezpilotní stoje. K nové misi na východním křídle se již připojili Dánové, Francouzi či Němci. 
Dánsko, ilustrační foto

Tajné operace podporující odtržení Grónska od Dánska? Kodaň si předvolala nejvyššího amerického diplomata

Dánsko si předvolalo nejvyššího amerického diplomata v Kodani kvůli zprávám o tom, že američtí občané provádějí na autonomním území Grónska tajné operace s cílem ovlivnit tamní společnost a podpořit odtržení Grónska od Dánska. Dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen uvedl, že „jakýkoliv pokus o vměšování do vnitřních záležitostí Dánského království je nepřijatelný.“
Maďarsko

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.
Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.
Žena v armádě, ilustrační fotografie.

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 
Dánsko, Kodaň

Za nejpřísnějšími opatřeními proti imigraci v Evropě stojí země, kde vládne levice. Příběh Dánska a jeho nečekaně tvrdé politiky

Dánsko se stalo průkopníkem restriktivní protiimigrační politiky v Evropě. V posledních letech přijalo řadu opatření, která odborníci hodnotí jako nejtvrdší na kontinentu. Přestože tuto politiku prosazuje levicová vláda premiérky Mette Frederiksenové, Kodaň pokračuje ve zpřísňování pravidel pro žadatele o azyl i uprchlíky. Sama Frederiksenová upozornila, že migrace ohrožuje sociální soudržnost a sociální zabezpečení.
Anders Fogh Rasmussen, dánský politik, bývalý předseda dánské vlády a generální tajemník NATO.

Trumpovy nemístné výhrůžky. Exšéf NATO se ohradil, jde o Grónsko

Bývalý generální tajemník NATO a dánský expremiér Anders Fogh Rasmussen se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném obsazení Grónska Spojenými státy. Jeho výhrůžky označil za hanebné a připomněl, že největší ostrov světa je součástí Severoatlantické aliance.
Mette Frederiksenová je dánská politička a od června 2019 předsedkyně vlády Dánska. Od roku 2015 je vůdkyní sociálních demokratů a od parlamentních voleb v roce 2001 zasedá v parlamentu.

Dánská premiérka Frederiksenová má Trumpa plné zuby. Chce se postavit agresivním krokům Washingtonu

Dánská premiérka Mette Frederiksenová ostře odsoudila Bílý dům za „nepřijatelný nátlak“ na Grónsko v souvislosti s plánovanou návštěvou delegace Spojených států vedené druhou dámou Ushou Vanceovou. Frederiksenová prohlásila, že se proti agresivním krokům Washingtonu vůči arktickému ostrovu důrazně postaví. Podle serveru Politico už má amerického prezidenta Donalda Trumpa dost.

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice

Podzimní část fotbalové Chance ligy sice skončila poslední víkend před Vánocemi, ale už během nich první kluby hlásí své první zimní posily. Jako první tak učinila Viktoria Plzeň, která oznámila příchod slovenského obránce Dávida Krčíka. Západočechy v tomto směru následovala Olomouc, která pro změnu do svých řad přivítala zahraniční posilu ze slovinského Celje, tedy z týmu jejího soupeře v Konferenční lize, křídelníka Danijela Šturma. Přímo na Štědrý den pak do Pardubic z Liberce přišel jejich bývalý hráč Michal Hlavatý.

včera

včera

Zdeněk Hřib

Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy

Leden bude v české politice důležitým měsícem. Nového předsedu si zvolí občanští demokraté, vedení si vyberou i Piráti jako další opoziční strana. Nejvyšší funkci bude obhajovat Zdeněk Hřib, který bude mít nejméně jednoho vyzyvatele. Je také několik uchazečů o pozice místopředsedů. 

včera

Andrej Babiš

Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě. 

včera

Reykjavík

Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce

V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil

Exprezident Miloš Zeman i letos přednesl vánoční poselství, ačkoliv od roku 2023 nevykonává žádnou politickou funkci. Bývalý vrcholný politik v televizním vystoupení na CNN Prima News kritizoval bývalého premiéra Petra Fialu či některé členy jeho kabinetu. Překvapil tím, že v jedné věci ocenil svého nástupce Petra Pavla. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou

Ukrajina jedná neustále. Zelenského čeká další setkání s Trumpem

Američané i o Vánocích pokračují v diplomatických jednáních o míru na Ukrajině. Potvrzují to slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve čtvrtek mluvil s americkým speciálním vyslancem Stevem Witkoffem. Zelenskyj oznámil, že by se měl brzy opět setkat s Donaldem Trumpem. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Dívka z Olomoucka zastřelila matku. Hrozí jí až výjimečný trest

Z případu vraždy v Bohuňovicích v Olomouckém kraji je nevídaná rodinná tragédie. Teenagerka podle závěrů vyšetřování zastřelila matku a postřelila otce, přičemž čin kvůli majetkovému prospěchu naplánovala se svým partnerem. Oběma hrozí až výjimečný trest. 

včera

25. prosince 2025 21:05

Volodymyr Zelenskyj

Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém vánočním projevu vyslal světu i Kremlu velmi silný vzkaz, ve kterém se zdánlivě vyjádřil k osudu Vladimira Putina. V emotivním videu Zelenskyj prohlásil, že i když Rusko přineslo Ukrajině nesmírné utrpení, nedokázalo zlomit jednotu ani víru ukrajinského národa. V narážce na ruského vůdce uvedl, že v myslích mnoha lidí dnes rezonuje jediné přání, aby onen původce zla zahynul, ačkoliv v modlitbách k Bohu Ukrajinci žádají o něco vyššího – o mír, za který bojují a který si zaslouží.

25. prosince 2025 19:48

Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček

Prestižní magazín Politico zveřejnil novou edici svého tradičního seznamu POLITICO 28, který predikuje, kdo bude mít v roce 2026 největší slovo v evropském politickém prostoru. Žebříčku letos dominuje postava, která nepůsobí přímo v Evropě, ale její kroky mají na kontinent zásadní dopad. První místo obsadil americký prezident Donald Trump, jehož vliv autoři přirovnávají k „transatlantické rázové vlně“, schopné okamžitě změnit politický kurz celého regionu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy