Nejmladší premiérka v historii Dánska končí. Mette Frederiksenová podala demisi

Ačkoliv demise premiérky může působit dramaticky, v dánském politickém systému jde o standardní a očekávaný proces. Odstupující vláda se 70 mandáty totiž zůstala hluboko pod hranicí 90 hlasů, které jsou nezbytné pro získání většiny v dánském Folketingu. Frederiksen však v úřadu nekončí úplně; očekává se, že povede zemi jako dočasná správkyně, dokud nebude sestavena nová administrativa.

Sama premiérka při oznamování demise zdůraznila, že proces formování nové vlády nesmí trvat příliš dlouho. „Svět na nás venku nečeká,“ prohlásila Frederiksenová s tím, že globální situace se od vypsání voleb stala ještě neklidnější. Naléhavost situace podle ní vyžaduje, aby se politické strany co nejdříve naučily efektivně spolupracovat.

Královský palác již potvrdil, že na základě konzultací s lídry politických stran byla Mette Frederiksenová pověřena vedením vyjednávání o nové vládní většině. Přestože její koalice padla, ona sama zůstává hlavní favoritkou na post šéfky budoucího kabinetu. Podporu pro zahájení rozhovorů získala od stran, které v novém parlamentu disponují celkem 84 křesly.

Cesta k nové většině však bude podle analytiků trnitá a pravděpodobně velmi dlouhá. Frederiksenová se v první fázi pokusí najít společnou řeč se sociálními demokraty, Zelenou levicí a Sociálně liberální stranou. Tento blok má ovšem dohromady pouze 68 mandátů, což znamená, že k dosažení magické devadesátky budou potřebovat další partnery.

Jako jedna z možností se rýsuje široká koalice levicových stran a hnutí Moderátoři. Pokud by se k bloku přidala Jednotná kandidátka (Rudí-zelení), Alternativa a Občanská strana, měla by taková vláda v parlamentu 92 hlasů. Právě zde se však objevují první vážné trhliny v možných dohodách.

Klíčovou postavou a pravděpodobným „tvůrcem králů“ (kingmakerem) se stal Lars Løkke Rasmussen, lídr 14 poslanců Moderátů. Rasmussen se netají skepticismem ohledně vládní spolupráce s radikálnější Jednotnou kandidátkou. „Vypadá to trochu složitě,“ komentoval situaci s klidem, který je pro něj typický.

Sám Rasmussen navíc do vyjednávání vnesl další prvek nejistoty, když na otázku, kdo by měl vést rozhovory o nové většině, bez okolků navrhl sám sebe. Tento postoj naznačuje, že jeho podpora pro Mette Frederiksenovou nebude zadarmo a Moderátoři si hodlají v budoucí vládě vydobýt silné postavení.

Na opačné straně politického spektra stojí takzvaný „modrý blok“ vedený Troelsem Lundem Poulsenem. Ten však podle královského prohlášení disponuje na papíře pouze 73 mandáty, což ho v tuto chvíli staví do role opozice, pokud se levému středu podaří překonat vnitřní neshody.

V dánské metropoli se tak rozběhl kolotoč schůzek, které mají za cíl určit takzvaného „královského vyšetřovatele“. To je osoba pověřená panovníkem k prozkoumání všech reálných možností, jak sestavit stabilní vládní většinu. Celý proces je bedlivě sledován veřejností i trhy, které doufají v rychlé vyřešení patové situace.

Přestože Frederiksenová naznačila možnou cestu vpřed, politické rozhovory budou muset vyřešit hluboké programové rozdíly mezi stranami. Dánsko tak čekají týdny, možná i měsíce složitých vyjednávání v zákulisí Folketingu, než král Frederik bude moci jmenovat definitivní novou vládu.