Útoky dokazují, že Putin nemá zájem o mír, tvrdí Frederiksenová. Sánchez je proti jadernému přezbrojování

Dánská premiérka Mette Frederiksenová na okraj mezinárodního setkání ostře zkritizovala současný postup Ruska na Ukrajině. Podle ní útoky na energetickou infrastrukturu v mrazech dosahujících minus 25 stupňů Celsia jasně dokazují, že Vladimir Putin nemá o skutečný mír zájem. Frederiksenová označila toto jednání za šílené a dodala, že takové kroky jsou pro Rusko typické a nelze očekávat, že by se jeho přístup v dohledné době změnil.

Dánská předsedkyně vlády zároveň upozornila na složitou pozici, v níž se Ukrajina nachází kvůli omezením ze strany spojenců. Podle ní nelze vyhrát válku s jednou rukou svázanou za zády. Frederiksenová dlouhodobě prosazuje, aby Ukrajinci dostali zbraně, které jim umožní útočit přímo na ruské území, a vyjádřila politování nad tím, že se o této otázce mezi spojenci diskutuje bezvýsledně již několik let.

K tématu ruské hrozby se vyjádřil také finský prezident Alexander Stubb. Ten sice v současné době nevidí bezprostřední bezpečnostní hrozbu, která by směřovala přímo proti členům NATO, ale varoval před budoucím vývojem. Podle Stubba se nebezpečí pro zbytek Evropy, Střední Asii či jižní Kavkaz nesníží ani po skončení bojů na Ukrajině, protože imperialismus a expanze jsou pevně zakořeněny v „DNA“ Ruska i samotného Putina.

Finský prezident rovněž ocenil posilování přítomnosti NATO v Arktidě, což je podle něj správná reakce na krizi v Grónsku a dění v uplynulých měsících. Upozornil na chystaná velká vojenská cvičení v této oblasti, která mají demonstrovat odhodlání aliance bránit regionální bezpečnost. Stubb zároveň připomněl, že Finsko disponuje jednou z největších armád na východním křídle NATO právě proto, aby Rusko odradilo od jakéhokoli testování článku 5 o kolektivní obraně.

Odlišný pohled na strategii obrany nabídl španělský premiér Pedro Sánchez. Ačkoliv přiznal, že Putin představuje pro Evropu reálnou hrozbu a je nutné posilovat obranné schopnosti, kategoricky se postavil proti jadernému přezbrojování. Tímto postojem se Sánchez vymezil vůči vyjádřením německého kancléře Friedricha Merze a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona z předchozího dne.

Sánchez argumentoval tím, že jaderné odstrašování je příliš nákladné a nebezpečné, což potvrzují zkušenosti generací z dob studené války. Systém, který vyžaduje absolutní bezchybnost, aby nedošlo k totální destrukci lidstva, nepovažuje za bezpečnostní záruku, ale za hazard. Podle španělského premiéra světové mocnosti zapomněly na lekce z minulosti a hazardují s osudem planety rozšiřováním svých jaderných arzenálů.

Španělsko se podle Sáncheze soustředí spíše na „360stupňový bezpečnostní přístup“ než na pouhé nákupy zbraní. Odmítl kritiku, že jeho země neplní cíle NATO v oblasti výdajů, a poukázal na rostoucí investice do obrany, přítomnost španělských jednotek na východním křídle aliance a podporu Dánsku v otázce Grónska. Podle něj nelze bezpečnost hodnotit pouze skrze finanční tabulky.

Diskuse evropských lídrů tak ukázala shodu v hodnocení Ruska jako agresora a dlouhodobé hrozby, ale zároveň odhalila hluboké rozdíly v názorech na to, jakým způsobem by se měla Evropa bránit. Zatímco severní a východní státy volají po tvrdším postupu a možnosti útočit na ruské území, země jako Španělsko varují před jadernou eskalací a upřednostňují komplexnější pojetí bezpečnosti.

Související

Marco Rubio

Souboj o přízeň Evropy odstartoval. V Mnichově proběhla veřejná přetahovaná mezi USA a Čínou

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci se o víkendu odehrál diplomatický souboj o budoucí směřování světového řádu. Jen několik minut poté, co americký ministr zahraničí Marco Rubio ve svém projevu ujistil evropské spojence, že k sobě obě strany patří, vystoupil se svou nabídkou jeho čínský protějšek Wang I. Čínský diplomat prohlásil, že Čína a Evropská unie jsou partnery, nikoliv rivaly. Podle něj je klíčové tento vztah udržet, aby se předešlo rozdělení mezinárodního společenství.
Marco Rubio

Úleva, pak vystřízlivění. Rubio sklidil za svůj projev vřelý potlesk, Evropa přitom dostala tvrdé ultimátum

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vystoupil na 62. mnichovské bezpečnostní konferenci s projevem, který sice navenek působil přátelsky, ale nesl v sobě tvrdé ultimátum. Ačkoliv ho publikum odměnilo bouřlivým potleskem, když označil Spojené státy za „dítě“ Evropy a zdůraznil vzájemnou propojenost, jeho politické poselství bylo neúprosné. Evropští představitelé tleskali především s úlevou, že se nedočkali tak ostrých útoků, jaké loni předvedl JD Vance.

Více souvisejících

Mnichovská bezpečnostní konference (MSC) Mette Frederiksenová Pedro Sánchez

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa pouštějí do jednostranných vojenských akcí, které jejich tradiční spojenci odmítají podpořit. Přestože se lídři Evropy či Asie odmítají do války s Íránem zapojit, zjišťují, že následkům tohoto konfliktu nelze uniknout. Pro mnohé z nich se americká zahraniční politika stává politickou i ekonomickou noční můrou, která ohrožuje jejich vlastní kariéry a stabilitu jejich zemí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Evropská unie

EU se připravuje na novou éru bez Orbána. Zcela se ho ale prozatím nezbaví

Evropská unie se sice připravuje na novou éru bez Viktora Orbána, ale jeden z jeho výrazných odkazů v Bruselu pravděpodobně zůstane. Maďarský eurokomisař pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Olivér Várhelyi má podle všeho svou pozici jistou, a to i přes nedávnou drtivou porážku hnutí Fidesz v maďarských volbách. Přestože je Várhelyi považován za loajálního spojence odcházejícího premiéra, jeho profesionální pověst technokrata a zavedené unijní tradice mu v tuto chvíli poskytují silnou ochranu.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump Orbána po prohraných volbách už nepovažuje za přítele

Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně okomentoval osobu nového vítěze maďarských voleb Magyara Pétera. Poté, co strana Tisza dosáhla v parlamentních volbách 12. dubna drtivého vítězství se ziskem ústavní většiny, se pozornost upřela na to, jak na tuto zásadní změnu zareaguje Bílý dům, který doposud udržoval velmi nadstandardní vztahy s odcházejícím Viktorem Orbánem.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump přitvrdil v kritice proti papeži i NATO

Americký prezident Donald Trump pokračuje v ostrém verbálním střetu s papežem Lvem, který vyvolal jeho nesouhlasný postoj k probíhajícímu válečnému konfliktu v Íránu. Trump využil svou sociální síť Truth Social k tomu, aby své předchozí kritické výpady ještě více zdůraznil. Navzdory tomu, že jeho dřívější útoky na hlavu katolické církve vyvolaly vlnu nevole mezi věřícími i mezinárodními diplomaty, prezident nejeví žádné známky ochoty k omluvě.

před 4 hodinami

Pavel Telička

Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce

Bývalý diplomat a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se ostře opřel do současného dění na české politické scéně, přičemž varoval před bující cenzurou. Podle jeho slov dochází k nepřípustné situaci, kdy ministr obrany Jaromír Zůna cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil. Telička v této souvislosti poznamenal, že o práci samotného ministra obrany není příliš slyšet, neboť má zakázáno mluvit s médii a působí spíše jako stínová postava.

před 5 hodinami

Petr Macinka

Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka, zastupující hnutí Motoristé sobě, v noci na středu nečekaně zveřejnil na svém facebookovém profilu videozáznam. Jedná se o rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem původně pořídila Anežka Vrbicová, mluvčí Kanceláře náčelníka Generálního štábu. Macinka k příspěvku připojil také ostrý komentář zaměřený proti opozičním politikům, novinářům i skupině lidí, kterou označuje jako pražskou kavárnu.

před 7 hodinami

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

Nebezpečný precedent. OSN reaguje na americkou námořní blokádu

Mezinárodní námořní organizace, která spadá pod OSN, poprvé reagovala na americkou blokádu Hormuzského průlivu. Podle zástupců organizace nemá žádná země na světě právo blokovat lodě v průlivech, které slouží k mezinárodní dopravě. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy