Útoky dokazují, že Putin nemá zájem o mír, tvrdí Frederiksenová. Sánchez je proti jadernému přezbrojování

Dánská předsedkyně vlády zároveň upozornila na složitou pozici, v níž se Ukrajina nachází kvůli omezením ze strany spojenců. Podle ní nelze vyhrát válku s jednou rukou svázanou za zády. Frederiksenová dlouhodobě prosazuje, aby Ukrajinci dostali zbraně, které jim umožní útočit přímo na ruské území, a vyjádřila politování nad tím, že se o této otázce mezi spojenci diskutuje bezvýsledně již několik let.

K tématu ruské hrozby se vyjádřil také finský prezident Alexander Stubb. Ten sice v současné době nevidí bezprostřední bezpečnostní hrozbu, která by směřovala přímo proti členům NATO, ale varoval před budoucím vývojem. Podle Stubba se nebezpečí pro zbytek Evropy, Střední Asii či jižní Kavkaz nesníží ani po skončení bojů na Ukrajině, protože imperialismus a expanze jsou pevně zakořeněny v „DNA“ Ruska i samotného Putina.

Finský prezident rovněž ocenil posilování přítomnosti NATO v Arktidě, což je podle něj správná reakce na krizi v Grónsku a dění v uplynulých měsících. Upozornil na chystaná velká vojenská cvičení v této oblasti, která mají demonstrovat odhodlání aliance bránit regionální bezpečnost. Stubb zároveň připomněl, že Finsko disponuje jednou z největších armád na východním křídle NATO právě proto, aby Rusko odradilo od jakéhokoli testování článku 5 o kolektivní obraně.

Odlišný pohled na strategii obrany nabídl španělský premiér Pedro Sánchez. Ačkoliv přiznal, že Putin představuje pro Evropu reálnou hrozbu a je nutné posilovat obranné schopnosti, kategoricky se postavil proti jadernému přezbrojování. Tímto postojem se Sánchez vymezil vůči vyjádřením německého kancléře Friedricha Merze a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona z předchozího dne.

Sánchez argumentoval tím, že jaderné odstrašování je příliš nákladné a nebezpečné, což potvrzují zkušenosti generací z dob studené války. Systém, který vyžaduje absolutní bezchybnost, aby nedošlo k totální destrukci lidstva, nepovažuje za bezpečnostní záruku, ale za hazard. Podle španělského premiéra světové mocnosti zapomněly na lekce z minulosti a hazardují s osudem planety rozšiřováním svých jaderných arzenálů.

Španělsko se podle Sáncheze soustředí spíše na „360stupňový bezpečnostní přístup“ než na pouhé nákupy zbraní. Odmítl kritiku, že jeho země neplní cíle NATO v oblasti výdajů, a poukázal na rostoucí investice do obrany, přítomnost španělských jednotek na východním křídle aliance a podporu Dánsku v otázce Grónska. Podle něj nelze bezpečnost hodnotit pouze skrze finanční tabulky.

Diskuse evropských lídrů tak ukázala shodu v hodnocení Ruska jako agresora a dlouhodobé hrozby, ale zároveň odhalila hluboké rozdíly v názorech na to, jakým způsobem by se měla Evropa bránit. Zatímco severní a východní státy volají po tvrdším postupu a možnosti útočit na ruské území, země jako Španělsko varují před jadernou eskalací a upřednostňují komplexnější pojetí bezpečnosti.