Mette Frederiksenová

Mette Frederiksenová a Kaja Kallasová

Evropští lídři se schází v Kodani na jednání o bezpečnosti. Jedinou hrozbou je Rusko, míní Frederiksenová

Lídři Evropské unie se sešli v Kodani, kde se ocitají pod tlakem, aby posílili evropskou obranu. Summit probíhá za zpřísněných bezpečnostních opatření, jež byla zavedena po řadě ruských narušení vzdušného prostoru EU a nedávných incidentech, kdy drony cílily na dánská letiště. Tyto incidenty jsou nejpalčivější pro východní členské státy, jako je Polsko a Estonsko.
Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.
Mette Frederiksenová je dánská politička a od června 2019 předsedkyně vlády Dánska. Od roku 2015 je vůdkyní sociálních demokratů a od parlamentních voleb v roce 2001 zasedá v parlamentu.

Dánská premiérka Frederiksenová má Trumpa plné zuby. Chce se postavit agresivním krokům Washingtonu

Dánská premiérka Mette Frederiksenová ostře odsoudila Bílý dům za „nepřijatelný nátlak“ na Grónsko v souvislosti s plánovanou návštěvou delegace Spojených států vedené druhou dámou Ushou Vanceovou. Frederiksenová prohlásila, že se proti agresivním krokům Washingtonu vůči arktickému ostrovu důrazně postaví. Podle serveru Politico už má amerického prezidenta Donalda Trumpa dost.
Volodymyr Zelenskyj dorazil na summit EU za doprovodu předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové

Klíčový den pro budoucnost: Zelenskyj dorazil na summit EU. Musíme vyzbrojit Evropu a nemáme čas, říkají lídři

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil na summit EU za doprovodu předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Costa zdůraznil, že evropští vůdci musí „učinit rozhodnutí a splnit“ své sliby, protože čelí závažnosti situace. „Jsme zde, abychom podpořili Ukrajinu při dosahování komplexního, spravedlivého a trvalého míru,“ řekl.
Mette Frederiksen

Jaderný deštník nad Evropou? Jsme pro, říkají po pěti letech první státy

Francouzský prezident Emmanuel Macron dlouhodobě usiluje o to, aby se evropské státy zapojily do diskuse o roli francouzského jaderného odstrašení v bezpečnostní architektuře kontinentu. Dosud však jeho návrhy narážely na nezájem. To se nyní začíná měnit, když Polsko a Dánsko signalizovaly ochotu tuto možnost zvážit. Pozitivně se k této variantě staví i Německo.
Emmanuel Macron a Olaf Scholz

Setkání lídrů v Paříži skončilo. Co přineslo?

Napětí kolem konfliktu na Ukrajině se nadále stupňuje a jednotlivé evropské státy hledají společný přístup k aktuálním událostem, které naznačují změnu americké strategie. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa naznačují ochotu jednat s Ruskem o možném řešení války, což vyvolává obavy mezi evropskými spojenci Ukrajiny. Evropské země proto zintenzivňují debatu o dalším postupu, přičemž se stále více ukazuje rozdíl v přístupech jednotlivých států.
Mette Frederiksenová a Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu.

Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu a že jakákoli příměří, která nebudou trvalá, pouze poskytnou Moskvě čas k přeskupení sil a zahájení dalších útoků. „Rusko bohužel ohrožuje celou Evropu,“ prohlásila podle The Guardian po jednání evropských lídrů v Paříži a dodala, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva skutečně chtěla mír.
Mette Frederiksenová a Kaja Kallasová, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Došlo jim, že to není vtip. Evropští lídři se spojují proti Trumpovi

Evropská unie se ocitla v napjaté situaci kvůli novému geopolitickému konfliktu: návratu Donalda Trumpa do Bílého domu a jeho odhodlání získat Grónsko. Původně absurdní nápad, který vzbudil spíše posměch, nyní přerostl v naléhavé téma mezinárodních jednání. Dánská premiérka Mette Frederiksenová intenzivně jedná s evropskými lídry, aby zabránila možnému americkému zásahu do suverenity této arktické oblasti, uvedl server Politico.
Mette Frederiksenová je dánská politička a od června 2019 předsedkyně vlády Dánska. Od roku 2015 je vůdkyní sociálních demokratů a od parlamentních voleb v roce 2001 zasedá v parlamentu.

Dánská premiérka Frederiksenová ruší po útoku svůj sobotní program

Dánská premiérka Mette Frederiksenová ruší pro menší poranění v oblasti šíje svůj sobotní program, informoval její úřad. Muž, který na ni v pátek zaútočil, se v sobotu postaví před soud. Ten rozhodne, zda devětatřicetiletý podezřelý zůstane ve vazbě, informovala policie. Uvedla to agentura Reuters.
Mette Frederiksenová je dánská politička a od června 2019 předsedkyně vlády Dánska. Od roku 2015 je vůdkyní sociálních demokratů a od parlamentních voleb v roce 2001 zasedá v parlamentu.

Dánskou premiérku na ulici napadl útočník

V pátek v centru Kodaně zaútočil muž na dánskou premiérku Mette Frederiksenovou a udeřil ji, uvedla dánská tisková agentura Ritzau s odkazem na policejní zdroje a premiérčin úřad. Informaci přinesla agentura Reuters.
Premiér Ukrajiny Denys Šmyhal, lotyšská premiérka Evika Silinová, polský prezident Andrzej Duda, premiér Petr Fiala (ODS), dánská premiérka Mette Frederiksenová, nizozemský premiér Mark Rutte

Česká iniciativa může změnit situaci na frontě, shodli se v Praze lídři pěti zemí

Lídři pěti zemí Evropské unie se dnes v Praze shodli na pokračování vojenské podpory Ukrajiny proti ruské agresi. Na setkání svolaném premiérem Petrem Fialou vyslechli výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k navýšení a urychlení dodávek munice a protivzdušné obrany, které jsou klíčové pro ochranu ukrajinských obyvatel, měst a kritické infrastruktury. Uvedli to ve společném prohlášení, které zveřejnila Strakova akademie.

Aktuálně se děje

včera

Jejich Veličenstva jsou vyfocena v Trůnním sále v Buckinghamském paláci.

Karel III. má 77. narozeniny. Krátce po zásadním rozhodnutí o bratrovi

Velká Británie je jako monarchie zemí některých zvláštních zvyků a dnešek je toho důkazem. Na den přesně před 77 lety se narodil současný král Karel III., ale jeho narozeniny už se letos slavily. Až dlouho po oslavě musel panovník učinit jedno zcela zásadní personální rozhodnutí. 

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

včera

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

včera

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

včera

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

včera

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

včera

včera

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

včera

13. listopadu 2025 21:59

13. listopadu 2025 21:09

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

13. listopadu 2025 20:48

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

13. listopadu 2025 19:30

Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci

Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy