Evropští lídři se schází v Kodani na jednání o bezpečnosti. Jedinou hrozbou je Rusko, míní Frederiksenová

Deset členských států již podpořilo plány na vybudování mnohavrstvé „dronové zdi“, která by umožnila rychlou detekci, sledování a následné ničení ruských bezpilotních letounů. Dánsko v reakci na situaci výrazně posílilo bezpečnost: zakázalo veškeré civilní lety dronů až do pátku a omezilo dopravu v Kodani. Přestože v centru hlavního města nepanovala panika, mezinárodní spojenci poskytli Dánsku podporu, aby summit a navazující Evropské politické společenství proběhly bez incidentů.

Vojenskou a sledovací podporu, včetně protidronových systémů, poskytuje deset zemí, mezi nimiž je Polsko, Spojené království, Nizozemsko, Finsko, Švédsko a USA. Ve Stockholmu kotví také německá fregata, která má posílit vzdušnou obranu. Švédsko navíc zapůjčilo Dánsku „hrstku výkonných radarových systémů“. 

Navzdory vysokému zabezpečení a incidentům na kodaňském letišti a dalších místech dánská policie nenašla důkazy o ruském zapojení. Premiérka Mette Frederiksen však označila Rusko za „jedinou zemi, která představuje hrozbu pro bezpečnost Evropy“. Podobně se vyjádřil i švédský premiér Ulf Kristersson, podle něhož „vše ukazuje na Rusko“. Ruský ministr obrany Friedrich Merz před summitem prohlásil, že narušování vzdušného prostoru je stále horší a je „rozumné předpokládat, že drony pocházejí z Ruska“.

Dmitrij Peskov, mluvčí Kremlu, obvinění Ruska odmítl jako „nepodložená“. Evropě vzkázal, že by měla usilovat o dialog v bezpečnostních otázkách namísto budování rozdělovací „dronové zdi“. Generální tajemník NATO Mark Rutte však uvedl, že myšlenka „dronové zdi“ je „včasná a nezbytná“. Merz rovněž varoval, že „nejsme ve válce, ale už ani v míru“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev vyšle do Dánska misi pro společná cvičení, aby poskytl „ukrajinské zkušenosti s obranou proti dronům“. Obavy z ruské aktivity vedly již dříve k dvojímu setkání NATO v září podle článku 4 Severoatlantické smlouvy.

Lídrům EU bude předložen „cestovní plán“ pro posílení obrany a rozvoj evropského obranného průmyslu do konce desetiletí. Hlavním cílem je soustředit se na společné zadávání zakázek. EU již podpořila návrhy na získání až 150 miliard eur na kapitálových trzích pro financování investic do obrany. Součástí jednání je i finanční podpora pro Ukrajinu, která je kandidátskou zemí na vstup do EU. Maďarský premiér Viktor Orbán, blízký spojenec Ruska, však kritizuje Ukrajinu jako „nesuverénní zemi“ financovanou Západem.

Bývalý brigádní generál dánské armády Ole Kvaerno varoval, že „dronová zeď“ je zatím jen „politický, velmi obecný koncept“. Upozornil, že hybridní válka má za cíl překvapit a dalším cílem útoku by mohla být infrastruktura, jako například dodávky energie.