Švédsko sníží věk trestní odpovědnosti na 13 let. Následuje širší evropský trend

Švédsko plánuje snížit věk trestní odpovědnosti z 15 na 13 let pro nejzávažnější trestné činy, jako jsou vraždy či bombové útoky. Premiér Kristersson reformu označil za nutnou reakci na rostoucí násilí gangů, které podle policie stále častěji „verbují děti k provádění střelby a převozu zbraní, protože mladší 15 let nelze stíhat“. Informoval o tom německý server DW. 

Podle návrhu mají být zřízeny speciální vězeňské jednotky pro 13- 14leté, kam by mohli být mladiství pachatelé posíláni už od příštího léta. Vláda tvrdí, že tím „uzavírá mezeru zneužívanou zločineckými sítěmi“. Podle kritiků této změny ale snížení věku pachatele nepovede k poklesu kriminality, naopak může narušit proces resocializace.

Rozdíly v přístupu jsou patrné napříč EU. Zatímco Irsko umožňuje stíhat děti už od 10 let, Portugalsko a Lucembursko stanovují hranici až na 16 let. Většina států přitom zdůrazňuje rehabilitaci před represí, a to i u závažných deliktů.

Diskuse o zpřísnění se znovu otevírá i v Německu, kde je věk trestní odpovědnosti 14 let. Konzervativní poslanci CDU a představitelé krajní pravice navrhují snížení na 12 let kvůli „nárůstu násilí mezi dětmi a mládeží“. Federální statistiky ukazují, že počet dětí podezřelých z násilných činů v roce 2024 vzrostl o 11,3 %. Německá vláda však trvá na tom, že systém zaměřený na resocializaci a veřejně prospěšné práce se osvědčuje.

Příkladem pro evropské zákonodárce je Dánsko, které v roce 2010 věk snížilo, ale po dvou letech se k původní hranici vrátilo. Studie totiž ukázaly, že opatření nezpůsobilo pokles kriminality a předčasné věznění naopak zvyšovalo recidivu.

Server DW upozornil, že Švédsko svým krokem zapadá do širšího evropského trendu zpřísňování přístupu k mladistvým pachatelům, který reaguje na mediální tlak a rostoucí veřejné obavy. Výzkumy ale ukazují, že dlouhodobé výsledky přináší spíše prevence a sociální práce než snižování hranic trestní odpovědnosti.

V České republice je věk trestní odpovědnosti stanoven na 15 let, přičemž mladiství pachatelé ve věku od 15 do 18 let podléhají zvláštnímu režimu podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Ten klade důraz na výchovné opatření, resocializaci a ochranný dohled, nikoli na trest v tradičním smyslu. Místo vězení se často využívají probační programy, ochranná výchova či mediace mezi pachatelem a obětí. 

Snížení věkové hranice je obecně odmítáno s tím, že by takový krok neřešil příčiny kriminality, ale pouze její důsledky. Jako velké téma to vnímala Liga lidských práv v roce 2008, nová vláda ale o snížení věku trestní odpovědnosti chce debatovat. Diskuse se v dnešní době přesto zaměřují spíše na posílení prevence, práci s rodinami a zlepšení podpory ohrožených dětí, než na represivní opatření.