Je po Venezuele na řadě Grónsko? Frederiksenová poslala Trumpovi ostrý vzkaz

Reagovala tak na stupňující se rétoriku Bílého domu a jeho okolí, která naznačuje ambice USA anektovat toto strategicky významné arktické území. Frederiksenová zdůraznila, že debaty o nutnosti převzetí Grónska Spojenými státy postrádají jakýkoli smysl a porušují suverenitu dánského království.

Rozbuškou pro nejnovější diplomatickou roztržku se stal příspěvek Katie Millerové, manželky Trumpova vlivného poradce Stephena Millera. Ta na sociální síti X sdílela mapu Grónska zahalenou do barev americké vlajky s výmluvným popiskem „BRZY“. Tento krok vyvolal v Kodani i v grónské metropoli Nuuku vlnu rozhořčení a obav, že Spojené státy mohou po nedávném zásahu ve Venezuele upřít svou pozornost právě na sever.

Donald Trump své plány na získání Grónska v posledních dnech ještě intenzivněji obhajuje, přičemž se odvolává především na národní bezpečnost. Podle jeho slov je ostrov klíčový kvůli své strategické poloze a nesmírnému nerostnému bohatství, které zahrnuje kovy nezbytné pro moderní technologie. Na palubě letadla Air Force One prezident prohlásil, že Dánsko není schopno zajistit bezpečnost regionu tak, jak by bylo v zájmu USA potřeba.

Premiérka Frederiksenová ve svém oficiálním prohlášení připomněla, že Dánsko i Grónsko jsou členy NATO a vztahují se na ně veškeré bezpečnostní záruky aliance. Upozornila také, že Washington již nyní využívá výhod obranné dohody, která americké armádě umožňuje přístup na grónské území. Dánsko navíc v uplynulém roce výrazně navýšilo své investice do bezpečnosti v Arktidě, aby potvrdilo svou roli odpovědného spojence.

Apel dánské strany na respektování historického spojenectví se však zdá být zatím nevyslyšen. Trump totiž otevřeně naznačil, že k dosažení kontroly nad ostrovem by mohl využít i nátlakové prostředky, a odmítl vyloučit použití síly. Argumentuje přitom rostoucí přítomností ruských a čínských plavidel v arktických vodách, což podle něj vyžaduje razantní americkou odpověď.

Kodaň na tyto provokace reaguje i diplomatickou cestou skrze svého velvyslance ve Washingtonu. Ten americké administrativě zaslal „přátelské připomenutí“, že vztahy mezi oběma zeměmi musí být založeny na vzájemném respektu k územní celistvosti. Zdůraznil, že Grónsko není na prodej a že o jeho budoucnosti nemohou rozhodovat příspěvky na sociálních sítích, ale pouze mezinárodní právo.

Napětí mezi oběma spojenci vyostřilo také nedávné jmenování zvláštního amerického vyslance pro Grónsko, kterým se stal guvernér Louisiany Jeff Landry. Tento krok je v Evropě vnímán jako snaha o obcházení oficiálních diplomatických kanálů a vytváření podhoubí pro separatistické tendence. V samotném Grónsku sice existuje silná touha po nezávislosti na Dánsku, ovšem myšlenku stát se součástí USA tamní obyvatelé drtivě odmítají.

Vztahy mezi Washingtonem a Kodaní se tak ocitly v nejhlubší krizi za poslední desetiletí. Zatímco USA trvají na tom, že Grónsko „nutně potřebují“ pro svou obranu, dánští představitelé odmítají ustoupit z principů státní suverenity.