Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.
Andrej Babiš během interpelací ve Sněmovně uvedl, že stát má v záloze i extrémní nástroje, jako je přímá regulace marží, kterou umožňuje zákon o cenách. Ministryně financí Alena Schillerová však tento krok označila za „atomovou bombu v tržním hospodářství“, ke které by se mělo přistoupit až v krajním případě. Vláda zatím odmítá razantnější zásahy typu zastropování cen nebo snižování daní, které přitom Andrej Babiš dříve energicky prosazoval u předchozího kabinetu.
Premiér se snaží veřejnost uklidnit prohlášeními, že státní společnost Čepro má nakoupeny zásoby paliv na měsíc dopředu. Spolu s vicepremiérem Karlem Havlíčkem apelují na občany, aby nepodléhali nervozitě a nejezdili preventivně plnit kanystry. Babiš rovněž poukazuje na to, že situace v sousedním Německu je z hlediska cenových hladin ještě dramatičtější než v tuzemsku.
Mezitím na globální úrovni dochází k historickému zásahu. Mezinárodní energetická agentura (IEA) aktivovala nouzový protokol a schválila uvolnění 400 milionů barelů ropy ze strategických rezerv svých 32 členských států. Jedná se o nejrozsáhlejší intervenci v dějinách agentury, která představuje celou třetinu veškerých vládních zásob těchto zemí. Tento krok má stabilizovat světové trhy po faktickém uzavření strategického Hormuzského průlivu.
Do této koordinované akce se zapojila i Velká Británie, která na trh uvolní přes 13 milionů barelů. Britská ministryně financí Rachel Reevesová o postupu intenzivně jednala v rámci skupiny G7, což potvrzuje vážnost situace. Hlavním smyslem této masivní injekce je zmírnit cenové šoky v době, kdy hrozby Íránu o ceně ropy ve výši 200 dolarů za barel udržují trhy v extrémním napětí.
Ekonomové ovšem varují, že ani takto rekordní uvolnění rezerv nemusí stačit, pokud bude blokáda Hormuzského průlivu trvat delší dobu. Podle analýz odřízlo přerušení dodávek zhruba 10 milionů barelů denně, což výrazně převyšuje kapacitu nouzového systému. Navíc se objevují pochybnosti o tom, zda současná infrastruktura a ropovody dokážou dodatečné množství suroviny dostatečně rychle přepravit tam, kde je nejvíce potřeba.
Odborníci také upozorňují na fakt, že strategické rezervy lze vyčerpat pouze jednou a měly by sloužit spíše jako symbol stability pro posílení důvěry investorů. Kritickým bodem zůstávají dodávky zemního plynu, pro který neexistuje žádný podobný systém mezinárodních nouzových zásob. V Británii se proto již začíná diskutovat o možnosti zavedení přídělového systému energií pro prioritní uživatele, pokud krize nepoleví.
Současná situace jasně ukazuje, jak hluboce je globální sever stále zranitelný vůči cenovým výkyvům fosilních paliv. Ačkoliv minulé intervence IEA dokázaly cenu barelu snížit o 10 až 20 dolarů, v prostředí probíhajících vojenských akcí a vysoké volatility zůstává výsledek této největší energetické operace v dějinách nejistý.
Související
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
Andrej Babiš , pohonné hmoty , Alena Schillerová
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák