Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda

Systém veřejného zdravotního pojištění bude v letošním roce hospodařit se schodkem zhruba 15 miliard korun. Vyplývá to ze zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven, jejichž podobu vláda Andreje Babiše projednala a postoupila je ke schválení Poslanecké sněmovně. Se zohledněním nárůstu závazků po splatnosti, které zdravotní pojišťovny již evidují, dosáhne reálný schodek devatenácti miliard korun a zdravotní pojišťovny ho budou krýt z dříve akumulovaných zůstatků na svých účtech.

Do dalších let je ale tento stav neudržitelný, proto vláda zároveň schválila návrh novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Návrh počítá od 1. ledna 2027 s jednorázovým zvýšením sazby vyměřovacího základu, z něhož se vypočítává pojistné hrazené státem za tzv. státního pojištěnce. Díky tomu získají příští rok zdravotní pojišťovny ze státních rozpočtu navíc 24 miliard korun. Vláda kvůli nezbytnosti změny požádá Poslaneckou sněmovnu, aby tuto novelu odsouhlasila už v prvním čtení.

"Zdravotnictví jsme dnes věnovali největší část jednání vlády," konstatoval premiér Andrej Babiš. "Jak je známo, minulá vláda rozhodovala o navýšení úhradové vyhlášky tím, že slíbila peníze do zdravotnictví, akorát na to ty peníze nedala. Kvůli tomu se rezervy zdravotních pojišťoven vyčerpaly až na doraz," podotkl předseda vlády.

"Schválili jsme dnes navýšení plateb státu na příští rok o 24 miliard, ale všichni ministři v čele s paní ministryní financí požadovali od ministra zdravotnictví úspory. Zdravotnictví určitě má rezervy z hlediska úspor a stejné je to i u zdravotních pojišťoven, kde by se mělo ušetřil alespoň jedno procento z jejich provozu," prohlásil Andrej Babiš. Zároveň připomněl, že zdravotnictví je jednou z hlavních priorit jeho vlády. "Máme tam důležité projekty, jako jsou e-žádanka, která by měla také přinést úspory, nebo EZ karta, kterou představíme ještě tento měsíc," uvedl.

Vláda na jednání mimo jiné podpořila poslanecký návrh novely zákona o obalech, který má za cíl například jednoznačně vymezit zajišťování zpětného odběru odpadů od spotřebitelů, a projednala aktualizaci strategie financování implementace tzv. nitrátové směrnice EU, jež se zaměřuje na ochranu a nakládání s vodními zdroji. Náklady na splnění požadavků směrnice jsou odhadovány na 1,137 miliardy korun.