USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Jednotka, která je navržena pro rychlou reakci na krize a obojživelné operace, se podle dostupných informací přesouvá z výcvikového střediska Twentynine Palms v Kalifornii. Pentagon tímto krokem reaguje na kritickou situaci v jednom z nejdůležitějších námořních koridorů světa, kde íránské akce v posledních dnech fakticky zastavily plynulý tok ropy a zboží.

Kromě pozemních sil a mariňáků Pentagon vážně zvažuje také nasazení dalších válečných lodí, které by byly schopny přímo doprovázet ropné tankery. Cílem je zajistit bezpečnost komerční dopravy, která je v současnosti ochromena. V okolí průlivu se nyní hromadí více než 1 000 nákladních lodí, které se kvůli hrozbě útoků neodvažují vplout do nebezpečných vod.

Navzdory vyslání posil však američtí představitelé upozorňují, že k okamžitému zahájení doprovodných operací nedojde. Podle vojenských plánovačů bude nutné nejprve oslabit íránské raketové a dronové kapacity prostřednictvím pokračujících leteckých úderů. Tento proces může podle odhadů trvat měsíc i déle, než bude úroveň ohrožení považována za přijatelnou pro civilní plavidla.

V regionu již operuje výsadková loď USS Tripoli, která míří k íránským břehům ze své základny v Japonsku. Společně s nově vyslanými 2 500 mariňáky mají tyto síly vytvořit dostatečně silný odstrašující prvek, který by zamezil dalším pokusům Íránu o totální blokádu námořních cest.

Situace kolem Hormuzského průlivu vyvolala ve Washingtonu bouřlivou politickou debatu. Některé zprávy, například ze stanice CNN, naznačují, že americká administrativa podcenila íránskou reakci a plně nepředvídala, že Teherán přistoupí k takto agresivnímu uzavření vodní cesty po zahájení americko-izraelských úderů. Bílý dům však tato tvrzení o chybném odhadu kategoricky odmítá.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt zdůraznila, že Pentagon se na scénář uzavření průlivu připravoval desítky let a že kroky Íránu byly vnímány jako „zoufalé a bezohledné“, nikoliv však nečekané. Ministr Hegseth doplnil, že ačkoliv přesná forma íránské reakce nebyla dopředu známá, s možností narušení dopravy se v operačních plánech vždy počítalo.

Ekonomické dopady této krize jsou již nyní citelné po celém světě. Cena ropy Brent se v důsledku bojů a blokády vyšplhala k hranici 100 dolarů za barel. Vzhledem k tomu, že Hormuzským průlivem běžně protéká zhruba 20 % světových dodávek ropy, jakékoli delší přerušení dopravy představuje přímou hrozbu pro globální stabilitu a energetickou bezpečnost mnoha zemí.

Americké vojenské posílení má tedy za úkol nejen vojensky pacifikovat íránské hrozby, ale také vyslat uklidňující signál světovým trhům. Podle vyjádření ministra Hegsetha Washington v současnosti nemá důkazy o tom, že by Írán průliv zaminoval, což dává naději na dřívější obnovení plavby, jakmile budou zlikvidovány odpalovací systémy na íránském pobřeží.