Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News odmítl nabídku ukrajinské pomoci s protivzdušnou obranou na Blízkém východě. Podle jeho slov Spojené státy podporu Kyjeva v boji proti dronům nepotřebují. Trump zdůraznil, že USA vědí o dronech více než kdokoli jiný a disponují v tomto směru nejlepší technologií na světě.
Toto vyjádření přišlo poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy údajně o pomoc při ochraně před drony Šáhed samy požádaly. Zelenskyj již 6. března na sociálních sítích uvedl, že vydal pokyny k poskytnutí nezbytných prostředků a vyslání ukrajinských specialistů, kteří by zajistili požadovanou bezpečnost. Později pro New York Times potvrdil, že Kyjiv již nasadil své stíhací drony a týmy odborníků k ochraně amerických vojenských základen v Jordánsku.
Podle dřívějších informací serveru POLITICO vedli ukrajinští představitelé jednání se zeměmi Perského zálivu i s USA o nabídce svých zkušeností a technologií výměnou za finanční podporu. Tento krok měl také posílit vyjednávací pozici Zelenského vůči Bílému domu. Trumpova administrativa však nyní dává jasně najevo, že o takovou formu spolupráce nestojí.
Ve stejném rozhovoru Trump pohrozil, že v příštím týdnu zasáhne Írán „velmi tvrdě“. Prohlásil, že americké síly Írán decimují a podařilo se jim zneškodnit většinu jeho raket i mnoho bezpilotních letounů. Podle prezidenta jsou současné údery nejsilnější, jakým kdo čelil od konce druhé světové války.
Americká armáda se v posledních hodinách zaměřila zejména na ostrov Chark, kde se snaží udržet Hormuzský průliv otevřený. Írán v reakci na tyto útoky varoval před odvetnými údery na energetickou infrastrukturu napojenou na USA. Situace v regionu tak zůstává extrémně napjatá a hrozí další eskalací.
Mezitím v americké administrativě dochází k vnitřním sporům. Ministr obrany Pete Hegseth čelí kritice za to, že údajně ignoroval vojenské činitele při rušení úřadů, které mají za úkol snižovat rizika pro civilisty během bojových operací. Tento krok vyvolává obavy z nárůstu vedlejších škod v probíhajícím konfliktu.
Bílý dům rovněž využil nouzové pravomoci k restartování těžby ropy u kalifornského pobřeží, aby stabilizoval trh zasažený válkou. Tato opatření mají pomoci čelit energetické krizi, zatímco Trump tlačí na Teherán silou. Válečné operace na Blízkém východě tak začínají mít přímý dopad i na vnitřní hospodářskou politiku Spojených států.
Související
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
Donald Trump , Ukrajina , Írán
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák