Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Azízí ve svém prohlášení na sociální síti X uvedl, že ukrajinská podpora „izraelskému režimu“ dává Íránu právo zasáhnout ukrajinské území v souladu s článkem 51 Charty OSN. Tento článek pojednává o právu na sebeobranu, čímž se íránská strana snaží právně zaštítit případné útoky proti zemi, která je sama již pátým rokem obětí totální ruské invaze. Teherán tvrdí, že Kyjev se svou pomocí nepříteli sám vtáhl do blízkovýchodního konfliktu.

Reakce Teheránu přichází po oznámení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který potvrdil vyslání ukrajinských specialistů na Blízký východ. Zelenskyj uvedl, že ukrajinské týmy vybavené vlastními stíhacími drony zamířily do oblasti, aby pomohly chránit americké vojenské základny v Jordánsku před útoky dronů typu Šáhed. Právě s těmito íránskými stroji má Ukrajina díky ruské agresi největší bojové zkušenosti na světě.

Ukrajina si během let vybudovala komplexní a vícevrstvý systém protivzdušné obrany, který je v současnosti schopen eliminovat přibližně 80 % útočících dronů. Kyjev využívá kombinaci mobilních palebných skupin na pick-upech, sofistikovaného elektronického boje a vlastních vyvinutých interceptorů. Tato efektivita vyvolala o ukrajinské know-how obrovský zájem mezi spojenci i v zemích Perského zálivu, které čelí íránským hrozbám.

Podle Zelenského požádalo o pomoc při obraně proti Šáhedům celkem jedenáct zemí. Kromě Spojených států a Jordánska se o nákup ukrajinských technologií údajně zajímá i Katar nebo Saúdská Arábie. List The Wall Street Journal informoval, že Rijád plánuje masivní nákup ukrajinských stíhacích dronů v hodnotě milionů dolarů. Také Velká Británie vyjádřila zájem, aby ukrajinští experti školili partnery v Perském zálivu v metodách sestřelování íránské techniky.

Situace je však komplikována postojem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ukrajinskou pomoc s obranou proti dronům veřejně odmítl. Trump prohlásil, že USA mají nejlepší drony na světě a asistenci Kyjeva nepotřebují. Navzdory tomuto odmítnutí z nejvyššího místa ve Washingtonu však ukrajinští specialisté v regionu nadále působí, což je trnem v oku íránskému vedení.

Pro Írán je ukrajinská pomoc Izraeli a jeho spojencům obzvláště citlivá, protože odhaluje slabiny íránských zbraňových systémů. Úspěšnost ukrajinských interceptorů, které v únoru nad Kyjevem sestřelily přes 70 % Šáhedů, přímo ohrožuje íránskou strategii založenou na masovém nasazení levných dronů. Teherán se proto snaží zastrašit Kyjev hrozbou přímé odplaty, aby zabránil dalšímu šíření těchto obranných technologií.

Blízkovýchodní konflikt, který naplno vypukl 28. února masivním bombardováním Íránu ze strany USA a Izraele, se tak stále více propojuje s válkou na Ukrajině. Zatímco Írán dlouhodobě zásobuje Rusko zbraněmi pro útoky na ukrajinská města, Ukrajina nyní využívá své zkušenosti k obraně cílů, které jsou pro Írán strategicky důležité. Tato „stínová válka“ dronů a technologií se nyní dostává do fáze otevřených výhrůžek přímou vojenskou akcí.

Analytici varují, že íránské označení Ukrajiny za legitimní cíl může znamenat zvýšení dodávek zbraní Rusku nebo pokusy o sabotáže ukrajinských zájmů v zahraničí. Kyjev však zatím na íránské pohrůžky oficiálně nereagoval a nadále pokračuje v posilování své role jako globálního experta na bezpilotní systémy.