Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Napětí v regionu již vedlo k prudkému nárůstu cen, přičemž cena ropy typu Brent se ve čtvrtek vyšplhala zpět nad hranici 100 dolarů za barel. Banka Goldman Sachs v reakci na aktuální vývoj upravila své prognózy a očekává, že průměrná cena ropy zůstane v březnu nad touto hranicí. Pokud by konflikt trval déle a průliv zůstal neprůjezdný dva měsíce, mohla by se cena ropy na konci roku pohybovat až kolem 93 dolarů.

Jednotlivé země již začínají reagovat uvolňováním svých strategických rezerv. Austrálie například oznámila, že poskytne zásoby benzínu na šest dní a nafty na pět dní, aby zmírnila dopady krize. Naopak postoj k Rusku rozděluje západní spojence. Zatímco Spojené státy umožnily zemím nakupovat sankcionovanou ruskou ropu, která je již naložena na lodích, s cílem stabilizovat trh, Velká Británie podobné uvolnění striktně odmítá.

Britský ministr pro energetiku Michael Shanks zdůraznil, že sankce proti Moskvě zůstávají klíčové, aby se zabránilo Vladimiru Putinovi v dalších investicích do války na Ukrajině. Vláda v Londýně podle jeho slov nehodlá sankční režim nijak oslabovat. Britský ministr energetiky Ed Miliband navíc varoval energetické společnosti, že kabinet nebude tolerovat zneužívání situace k nepřiměřenému zisku z rostoucích cen paliv.

Situaci v Hormuzském průlivu mezitím komplikuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v rozhovoru pro Fox News vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky. Pentagon však připouští, že ochota Teheránu uzavřít tuto cestu byla při plánování vojenských úderů značně podceněna.

Dopady konfliktu se začínají projevovat i v dalších odvětvích. Kromě ropy dochází k narušení dodávek helia, což je kritický materiál pro výrobu polovodičů, a hrozí tak další zdražování čipů. V Austrálii pak blokáda způsobuje nedostatek důležitých hnojiv, což může v konečném důsledku vést k nižší úrodě a následnému nárůstu cen potravin.

Na samotném bojišti pokračuje intenzivní výměna úderů. Izrael oznámil, že jeho letectvo zasáhlo více než 200 cílů v západním a středním Íránu. Útoky se však nevyhýbají ani okolním státům, jako jsou Spojené arabské emiráty nebo Omán, kde pád dronu v okrese Sohar způsobil smrt dvou cizinců. Americká armáda rovněž potvrdila pád svého tankovacího letounu KC-135 v západním Iráku, ovšem bez cizího zavinění.

V samotném Íránu probíhá také informační válka. Přestože je přístup k internetu a komunikaci v zemi silně omezen, obyvatelé dostávají zprávy údajně od Revolučních gard, které je přesvědčují o tom, že Írán v probíhajícím konfliktu vítězí. Analytici však varují, že skutečné dopady na asijskou inflaci a globální ekonomiku budou záviset na tom, jak dlouho se podaří udržet tok energií alespoň v omezené míře.