Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Podle Macrona vstupuje lidstvo do „éry jaderných zbraní“, která bude definovat příštích padesát let. Francie, která je vedle Spojeného království jedinou jadernou mocností na evropském kontinentu, se proto rozhodla zvýšit počet svých hlavic ze současné úrovně přibližně 300 kusů. Zároveň prezident potvrdil, že Francie přestane veřejně sdělovat přesný počet svých jaderných zbraní, aby zvýšila strategickou nejistotu u svých protivníků.

Nový koncept, který Elysejský palác nazývá „pokročilé odstrašování“ (dissuasion avancée), počítá s úzkou spoluprací s osmi evropskými partnery. Do této skupiny patří Spojené království, Německo, Polsko, Nizozemsko, Belgie, Řecko, Švédsko a Dánsko. Tyto země se budou moci podílet na cvičeních francouzských strategických vzdušných sil a případně hostit základny pro francouzské jaderné bombardéry.

Tento posun v doktríně má podle Macrona umožnit francouzským silám „rozprostřít se do hloubky evropského kontinentu“. Cílem je zkomplikovat kalkulace nepřátel a vyslat jasný signál: pokud by se kdokoli odvážil zaútočit na Francii nebo její životní zájmy v Evropě, zaplatí za to „neudržitelnou cenu“.

Zajímavým prvkem nové strategie je zachování absolutní suverenity Francie. I když je systém otevřen spojencům, prezident Francie zůstává jediným, kdo má pravomoc rozhodnout o odpálení jaderné střely. Francie tak sice nenabízí formální „jaderný deštník“ ve smyslu automatických záruk NATO, ale jasně naznačuje, že její vitální zájmy končí daleko za jejími hranicemi.

Součástí modernizace je také ohlášení nové jaderné ponorky s názvem L'Invincible (Nepřemožitelná), která má být spuštěna na vodu v roce 2036. Francie také investuje do vývoje hypersonických střel a vesmírných varovných systémů. Tyto kapacity mají zajistit, že francouzský odstrašující prostředek zůstane věrohodný i v prostředí moderní protiraketové obrany.

Reakce evropských lídrů jsou zatím převážně pozitivní. Polský premiér Donald Tusk na sociální síti X uvedl, že se spojenci vyzbrojují společně, aby se nepřátelé nikdy neodvážili zaútočit. Také německý kancléř Friedrich Merz podepsal s Macronem text o užší spolupráci, která zahrnuje účast německých sil na francouzských jaderných cvičeních.

Francouzsko-německá deklarace zdůrazňuje, že tato iniciativa doplňuje, nikoli nahrazuje jaderné odstrašování v rámci NATO. Paříž se tak snaží vybalancovat potřebu evropské strategické autonomie s udržením transatlantické vazby, což je klíčové zejména v době, kdy jsou americké bezpečnostní záruky vnímány s jistou nervozitou.

Analytici upozorňují, že Macronův projev je nejvýznamnější změnou ve francouzském strategickém myšlení od 60. let 20. století, kdy generál de Gaulle definoval koncept force de frappe. Zatímco dříve byla francouzská doktrína přísně národní, nyní se stává základním pilířem širší evropské bezpečnosti.

Rozhodnutí přestat zveřejňovat počty hlavic je však vnímáno kontroverzně. Francie dosud patřila k lídrům v transparentnosti jaderného zbrojení. Odklon od tohoto standardu může podle některých kritiků ztížit budoucí vyjednávání o nešíření jaderných zbraní a kontrolu zbrojení, která bude tématem nadcházející konferenci o NPT v dubnu a květnu.

Kromě jaderných sil Macron apeloval i na masivní investice do konvenčních zbraní. Mezi ně patří evropský projekt vývoje raket dlouhého doletu (ELSA) či společný systém protivzdušné obrany proti dronům a raketám. Bez silné konvenční armády by totiž Evropa mohla být příliš závislá na jaderné eskalaci i v nižších úrovních konfliktů.

Vnitropoliticky se Macronovi podařilo udržet vzácný konsenzus. I opoziční strany na levici a pravici, které jsou často skeptické k evropské integraci, tentokrát zůstaly zdrženlivé. Je to dáno tím, že Macron dokázal prodat „pokročilé odstrašování“ jako posílení francouzské suverenity a vlivu v Evropě, nikoli jako odevzdání kontroly Bruselu.

Geopolitický kontext projevu je neúprosný. Čtyři roky trvající válka na Ukrajině a jaderná rétorika Moskvy donutily Paříž k činům. Francie se nyní snaží zaplnit mezeru v odstrašování, kterou pociťují zejména země na východním křídle EU, jež se obávají možného oslabení zájmu Washingtonu o evropskou bezpečnost.

Macronova vize „pokročilého odstrašování“ bude nyní procházet zkouškou v praxi. První společná cvičení a konzultace o jaderné doktríně by měly začít ještě letos. Úspěch této iniciativy bude záviset nejen na technických parametrech, ale především na politické jednotě a důvěře mezi Paříží a jejími partnery.