Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
Francouzské Národní sdružení (RN) prosazuje výrazné posílení vojenských kapacit země, avšak striktně v rámci národní suverenity. Tento přístup představuje zásadní odklon od politiky prezidenta Emmanuela Macrona, který dlouhodobě usiluje o prohloubení evropské obranné spolupráce a společných zbrojních programů. Vzhledem k vysoké popularitě strany jsou tyto plány předmětem debaty o budoucím směřování francouzské bezpečnosti.
Macron s politikou nadobro končí. Oznámil definitivní odchod
Emmanuel Macron učinil během své nedávné návštěvy Kypru zásadní prohlášení týkající se jeho politické budoucnosti. Prezident, který je v čele Francie již téměř deset let, veřejně oznámil, že po svém odchodu z Elysejského paláce v roce 2027 s politikou nadobro končí a definitivně tuto životní kapitolu uzavře.
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá
Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.
„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.
Zabetonování Elysejského paláce: Macron chce rok před volbami ochránit Francii před výhrou Le Penové
Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle informací z diplomatických i vládních kruhů snaží v posledním roce svého mandátu preventivně zajistit klíčové státní instituce. Cílem této strategie je ochránit zemi před případným šokem po prezidentských volbách v roce 2027, v nichž je podle aktuálních průzkumů favoritem krajně pravicové Národní sdružení (RN). Macron proto urychluje jmenování svých věrných spojenců do významných postů, aby omezil manévrovací prostor pro případnou administrativu Marine Le Penové nebo Jordana Bardelly.
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
Jednání mezi německým kancléřem Friedrichem Merzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o vytvoření společného evropského jaderného odstrašení jsou zatím v rané fázi. Podle mluvčího německé vlády, jehož citovala agentura Reuters, není cílem těchto rozhovorů oslabení role Spojených států v evropské obraně.
Macron na MSC: Nastal čas, aby Evropa uvažovala o vlastních jaderných zbraních
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci s vizí zásadní proměny evropské bezpečnosti. Podle jeho slov musí Evropa v reakci na agresivní politiku Ruska navrhnout vlastní bezpečnostní architekturu, která bude nezávislá na vnějších mocnostech. Macron zdůraznil, že stávající rámec, vytvořený v dobách studené války, již neodpovídá současné realitě a potřebám kontinentu.
Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.
Evropský sen o vlastních stíhačkách šesté generace se rozpadá. Macronův projekt je prakticky mrtvý
Budoucnost prestižního evropského zbrojního projektu FCAS, jehož cílem je vývoj stíhačky šesté generace, bezpilotních letounů a bojového cloudu, je ve vážném ohrožení. Podle vyjádření několika evropských představitelů se zdá být pravděpodobnější úplné ukončení spolupráce než její nový restart. Jeden z francouzských zákonodárců dokonce uvedl, že projekt je prakticky mrtvý, i když to zatím nikdo nechce oficiálně přiznat.
Macron chce obnovit dialog s Putinem. Ubohé, směje se Lavrov
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil francouzské snahy o obnovení dialogu mezi Emmanuelem Macronem a Vladimirem Putinem za „ubohé“.
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.
Co odhalily SMS evropských lídrů, které Trump zveřejnil?
Prezidentská kancelář v Elysejském paláci potvrdila pravost zprávy, kterou Donald Trump zveřejnil na svých sociálních sítích. Emmanuel Macron v ní americkému prezidentovi navrhuje setkání v Paříži, kde by společně probrali napjatou globální situaci. Francouzský lídr volí smířlivý tón, když Trumpa oslovuje jako přítele, což má být zjevný pokus o uklidnění vzájemných vztahů, analyzuje web Politico.
Nechápu, co děláš s Grónskem, napsal Macron Trumpovi. Ten mu pohrozil obřím clem na víno
Americký prezident Donald Trump před svým příletem do Švýcarska na síti Truth Social zveřejnil soukromou korespondenci s předními světovými lídry. Středem pozornosti se stal zejména snímek obrazovky se zprávou od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, v níž vyjadřuje naprosté nepochopení amerických nároků na Grónsko.
Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“
Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.
Důrazné varování z Elysejského paláce: Trump se odvrací od spojenců a ignoruje pravidla. Evropa se musí ubránit
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém výročním projevu k diplomatům v Elysejském paláci varoval před současným směřováním Spojených států.
Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu
Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.
Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť
Americká operace „Absolutní odhodlání“ v Caracasu, která o uplynulém víkendu vedla k zajetí Nicoláse Madura, vyslala do světa jasný vzkaz: Washington už nehodlá při prosazování svých národních zájmů čekat na mezinárodní souhlas. Jen několik dní po tomto úderu se však pozornost Donalda Trumpa obrátila tisíce kilometrů na sever. Grónsko, strategický ostrov v Arktidě, se stalo dalším bodem v prezidentském itineráři „zajišťování bezpečnosti a zdrojů“.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.
před 2 hodinami
OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu
Italský mladík Kimi Antonelli dominantním způsobem ovládl letošní Velkou cenu Monaka a připsal si již páté vítězství v řadě. Devatenáctiletý pilot týmu Mercedes si na městském okruhu v Monte Carlu suverénně poradil se všemi nástrahami chaotického závodu, který musel být kvůli nehodám a poškození trati dvakrát přerušen výjezdem bezpečnostního vozidla a následně dokonce vyvěšením červených vlajek. Antonelli, který se dnes stal nejmladším vítězem Velké ceny Monaka, si tímto triumfem upevnil vedení v šampionátu a před druhým Lewisem Hamiltonem má nyní náskok 66 bodů.
před 2 hodinami
Ostře sledované volby v Arménii skončily. Voliči rozhodli o směřování své země
V Arménii skončilo hlasování v řádných parlamentních volbách do Národního shromáždění devátého svolání. Přesně ve 20:00 se v zemi uzavřelo všech 2 005 volebních místností, včetně devíti speciálních stanovišť v nápravných zařízeních, a volební komise bezprostředně poté zahájily sčítání odevzdaných hlasů.
před 4 hodinami
Nikdy jsem neslíbil, že nebudou nové války, brání se Trump. Před volbami ale říkal něco jiného
Americký prezident Donald Trump v nedělním rozhovoru pro pořad Meet the Press stanice NBC odmítl, že by během svých předvolebních kampaní někdy sliboval absolutní absenci nových válečných konfliktů.
před 5 hodinami
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.
před 6 hodinami
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC prohlásil, že neplánuje stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V interview, které bylo natočeno v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněno v neděli, uvedl, že vojáky nepovažuje za ohrožené. Podle jeho slov disponují Spojené státy nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl, a stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání.
před 8 hodinami
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
Ruský bezpilotní letoun Šáhid v neděli kolem druhé hodiny ranní vážně poškodil přijímací budovu centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva, které se nachází přibližně patnáct kilometrů od odstavené Černobylské jaderné elektrárny. V zasaženém objektu se v době útoku žádné kontejnery s palivem nenacházely a státní operátor Energoatom i Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdili, že radiace v místě zůstává v normě.
před 9 hodinami
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
Pátrání po dvacetiletém americkém studentovi, který zmizel během rodinné dovolené v Japonsku, má tragický konec. Dobrovolní záchranáři objevili v sobotu odpoledne tělo Jamese „Westona“ Higginbothama v zalesněné horské oblasti Jamashina na předměstí Kjóta.
před 10 hodinami
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.
před 11 hodinami
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.
před 13 hodinami
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
V Arménii se dnes rozběhlo hlasování v klíčových parlamentních volbách, které mohou rozhodnout o budoucím směřování této třímlionové jihokavkazské země. Voliči si vybírají mezi setrváním na současné trajektorii postupného přibližování k Západu a návratem k tradičnímu spojenectví s Ruskem.
před 14 hodinami
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
Americká armáda v sobotu v oblasti Hormuzského průlivu sestřelila dva íránské útočné drony, které ohrožovaly mezinárodní námořní dopravu. K incidentu došlo pouhý den poté, co Spojené státy zlikvidovaly čtyři jiné íránské bezpilotní letouny směřující k témuž strategickému průlivu. Podle prohlášení Centrálního velitelství USA (CENTCOM) zůstávají americké síly připraveny i nadále bránit region před íránskou agresí.
před 15 hodinami
Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky
Český hydrometeorologický ústav vydal novou předpověď počasí na nadcházející týden, která slibuje velmi proměnlivý ráz. První polovina týdne přinese znatelné ochlazení a dešťové srážky, zatímco během víkendu se teploty začnou opět pomalu vracet k letním hodnotám.
včera
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
Íránské velvyslanectví v Turecku obvinilo Spojené státy americké z politicky motivovaného zasahování do sportu poté, co Washington odmítl udělit vstupní víza klíčovým členům realizačního týmu íránské fotbalové reprezentace. K tomuto kroku došlo jen několik hodin poté, co americké úřady oficiálně potvrdily schválení víz pro samotné íránské fotbalisty a nejnutnější doprovodný personál. Národní tým asijské země má přitom odehrát svůj úvodní zápas nadcházejícího mistrovství světa patnáctého června v Los Angeles.
včera
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
Americké ministerstvo obrany vyjádřilo hluboké znepokojení nad výrazným zintenzivněním špionážních aktivit ze strany Izraele na území Spojených států. Obranná zpravodajská agentura (DIA), která je hlavní zpravodajskou službou Pentagonu, v uplynulých týdnech oficiálně zvýšila úroveň hrozby cizí špionáže ze strany tohoto klíčového blízkovýchodního spojence. Podle informací od současných i bývalých amerických představitelů dosáhl stupeň tohoto varování historicky nejvyšší možné hranice.
včera
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
Americký lékař Peter Stafford byl v sobotu propuštěn z berlínské nemocnice Charité, kde se úspěšně léčil z nákazy virem ebola. Stafford se virem nakazil během své práce pro misionářskou skupinu v Demokratické republice Kongo. Podle zpráv médií mu úřady ve Washingtonu odmítly povolit návrat do Spojených států, načež německá vláda souhlasila s přijetím lékaře i s jeho manželkou a čtyřmi dětmi.
včera
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
Ve věku devadesáti tří let zemřela Bernadette Chiracová, bývalá první dáma Francie a vdova po exprezidentovi Jacquesi Chiracovi. Tato politička byla po více než půl století pevnou oporou svého chotě při jeho vzestupu do nejvyšších pater státní správy. Smutnou zprávu potvrdil současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který společně se svou manželkou Brigitte vyjádřil hlubokou lítost nad odchodem ženy, jež se nesmazatelně zapsala do národní historie a prostřednictvím charity pomohla milionům pacientů.
včera
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro pořad Meet the Press televizní stanice NBC News prohlásil, že íránští představitelé zatím nepřistoupili na dohodu o ukončení války, protože jsou silní a hrdí. Podle jeho slov však Teherán nakonec nebude mít jinou možnost než na ujednání kývnout. Rozhovor se uskutečnil ve městě Chippewa Falls ve státě Wisconsin v době, kdy vyjednávání mezi oběma stranami trvají již několik týdnů.
včera
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
Před nadcházejícími nedělními předčasnými parlamentními volbami v Kosovu varuje bývalá prezidentka země Vjosa Osmani před preferencemi voličů, které mohou určit, zda si Priština udrží svůj kurz směřující do NATO a Evropské unie.
včera
Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není
Oficiální statistiky ohledně epidemie eboly v Demokratické republice Kongo zaznamenaly výrazný pokles, což na první pohled vypadá jako nadějná zpráva, avšak situace je mnohem komplikovanější. Zatímco ještě nedávno úřady hovořily o více než tisíci podezřelých případů a téměř 250 úmrtích, aktuálně Kongo hlásí přibližně 380 potvrzených nakažených a 60 zemřelých, ke kterým se přidává dalších 15 potvrzených případů a jedna oběť v sousední Ugandě.
Zdroj: Libor Novák