Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Zatímco indické lodě dostaly „zelenou“, zbytek světa sleduje situaci s obrovským napětím. Íránské revoluční gardy prohlásily, že mají nad průlivem plnou kontrolu a jakékoli nepovolené plavidlo riskuje zasažení drony či raketami. Představitelé gard v oficiálních prohlášeních varují, že průliv je nyní zcela pod nadvládou Islámské republiky. Toto tvrzení však ostře rozporuje americké velitelství CENTCOM, podle kterého Spojené státy systematicky likvidují íránské námořnictvo a dosud zničily již sedmnáct plavidel.

Podle admirála Brada Coopera v současné době v oblasti neoperuje žádná íránská loď schopná ohrozit mezinárodní dopravu. Americké údery v prvních čtyřiadvaceti hodinách války měly být dokonce dvakrát intenzivnější než operace v Iráku v roce 2003, přičemž v Íránu bylo zasaženo téměř 2 000 cílů. Navzdory těmto ujištěním se však v průlivu objevil nový, skrytý nepřítel – námořní miny.

Zpravodajské informace USA potvrzují, že Írán začal v průlivu pokládat desítky náloží. I když je dosavadní rozsah zaminování relativně malý, Teheránu stále zbývá drtivá většina jeho malých člunů a minonosek. Revoluční gardy jsou tak schopny rozmístit stovky dalších min a využít pobřežní raketové baterie k obraně tohoto nebezpečného území, které se mezi námořníky začalo označovat jako „údolí smrti“.

Prezident Donald Trump na situaci reagoval velmi ostře prostřednictvím sítě Truth Social. Požaduje okamžité odstranění všech min a varuje, že pokud Teherán neustoupí, bude čelit následkům na dosud nevídané úrovni. Naopak vyklizení námořních cest by považoval za velký krok správným směrem. Ministr obrany Pete Hegseth mezitím potvrdil, že americká armáda s naprostou přesností ničí i neaktivní íránská plavidla určená ke kladení min.

Nejistota v průlivu vyvolala hluboký propad na světových trzích, který nezastavila ani americká nabídka vojenského doprovodu pro tankery. Asijské burzy v Soulu a Tokiu zaznamenaly drastické propady, v Jižní Koreji muselo být dokonce dočasně pozastaveno obchodování poté, co index Kospi klesl o více než 11 %. Investoři se obávají dlouhodobého ochromení dodávek energií, což se okamžitě projevilo i na kolísavých cenách ropy.

Hospodářské důsledky jsou alarmující. V Perském zálivu aktuálně uvízla produkce surové ropy v objemu téměř patnácti milionů barelů denně. Producenti jako Irák nebo Kuvajt nemají pro vývoz své suroviny jinou alternativu a jsou na průchodnosti Hormuzského průlivu zcela závislí. Skupina velkých ekonomik G7 již naznačila, že je připravena uvolnit ropu ze svých strategických rezerv, aby zmírnila globální nedostatek.

Donald Trump přesto trvá na tom, že Spojené státy udrží průliv bezpečný díky nejmodernějšímu vybavení pro vyhledávání min. Americké námořnictvo sice zatím žádná plavidla přímo nedoprovázelo, ale tato možnost zůstává na stole jako jeden z nejagresivnějších kroků k zastavení prudkého nárůstu cen energií. Cílem Washingtonu je ukázat, že nedovolí „teroristům“, aby drželi klíčovou obchodní cestu jako rukojmí.