Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

První masivní incident byl zaznamenán na konci prosince 2025, kdy se přibližně 300 kilometrů severovýchodně od Tchaj-wanu shluklo asi 2 000 lodí. Podle dat ze systému AIS, který slouží k prevenci kolizí, držela plavidla své pozice v rovných liniích po dobu 30 hodin, a to i navzdory nepříznivému počasí a silnému větru. Odborníci zdůrazňují, že v přírodě se přímé linie vyskytují jen zřídka a u běžných rybářů, kteří mezi sebou soupeří o úlovek, je taková míra blízkosti a disciplíny prakticky nevídaná.

Další podobné události následovaly v lednu a březnu 2026. Jednou šlo o zhruba tisícovku plavidel seřazených do obřího obdélníku o délce 400 kilometrů, jindy o 1 200 člunů ve dvou paralelních liniích. Analýza satelitních snímků potvrdila, že nešlo o žádnou manipulaci s GPS daty, ale o skutečnou přítomnost masivní flotily na otevřeném moři. Experti se shodují na jediném logickém vysvětlení: „Ti lidé tam rozhodně nerybaří.“

Podle vojenských analytiků Čína testuje svou schopnost povolat a řídit obrovské množství civilních plavidel, která by v případě války mohla sloužit jako pomocná síla. Tato „námořní milice“ by mohla hrát klíčovou roli při případné blokádě nebo invazi na Tchaj-wan. Čínské námořnictvo totiž nedisponuje dostatečným počtem specializovaných výsadkových lodí pro přepravu statisíců vojáků a techniky. Zapojení civilních trajektů, nákladních lodí a rybářských člunů je tak pro proveditelnost útoku naprosto zásadní.

Mnoho z těchto lodí pravděpodobně pochází z provincie Če-ťiang, kde se nachází několik přístavů známých jako základny námořních milicí. Rybáři v těchto jednotkách procházejí vojenským výcvikem a v minulosti byli využíváni k prosazování čínských územních nároků v Jihočínském moři, kde obtěžovali filipínské nebo vietnamské lodě. Nyní se zdá, že se těžiště jejich cvičení přesouvá blíže k Tchaj-wanu a Japonsku.

Role těchto milicí v moderním konfliktu by byla mnohostranná. Mohou sloužit jako lidské štíty, klamné cíle pro nepřátelské rakety, nebo mohou aktivně rušit a blokovat pohyb cizích válečných lodí. Jennifer Parkerová, bývalá důstojnice australského námořnictva, uvádí, že přítomnost tisíců civilních plavidel v bojové zóně by extrémně zkomplikovala rozhodování protivníka, který by musel rozlišovat mezi ozbrojenými jednotkami a skutečnými civilisty.

Peking se k těmto manévrům oficiálně nevyjádřil, ale načasování je vnímáno jako varovný signál. Američtí představitelé již dříve označili rok 2027 jako možný termín, kdy by čínský prezident Si Ťin-pching mohl nařídit armádě dobytí Tchaj-wanu silou. Pravidelné přelety stíhaček a cvičení námořnictva kolem ostrova jsou doplňovány těmito „šedými zónami“ aktivit, které nejsou přímým válečným aktem, ale vyvíjejí na region neustálý nátlak.

Napětí se přenáší i do vztahů s Japonskem. Japonská pobřežní stráž sice situaci odmítla komentovat, ale diplomatické zdroje potvrzují rostoucí nervozitu v Tokiu. Nedávná prohlášení japonských politiků o možné vojenské intervenci v případě napadení Tchaj-wanu vyvolala v Pekingu hněvivé reakce. Masivní rybářské formace tak mohou být vzkazem i pro Japonsko, že Čína je připravena nasadit do boje nepředstavitelné množství prostředků.

Současná situace potvrzuje, že Čína buduje schopnosti pro totální mobilizaci svých námořních zdrojů. I když nelze s jistotou říci, zda k útoku skutečně dojde, systematická příprava civilního sektoru na vojenské úkoly naznačuje, že Peking nebere své hrozby na lehkou váhu.