O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Vyjádření běloruského lídra, které zprostředkovala agentura BelTA, přichází v době zvýšeného napětí v regionu. Lukašenko netajil svou vděčnost ruské straně za to, že Bělorusku poskytla technologii, která byla dosud považována za exkluzivní součást ruského strategického arzenálu. Zároveň však dodal, že pořízení těchto zbraní neznamená změnu v politickém směřování země k agresi.

Prezident se v rámci svých prohlášení vyjádřil i k otázce legitimních cílů v případném konfliktu. Překvapivě uvedl, že za legitimní cíle pro tyto rakety nepovažuje ukrajinské baterie v blízkosti Kyjeva. Podle jeho slov by útoky nesměřovaly na tyto objekty ani v případě, že by se jednalo o polské či německé systémy, které by byly namířeny přímo proti Bělorusku.

Lukašenkův tón byl směrem k západním sousedům a Ukrajině velmi důrazný, ale zároveň se snažil působit defenzivně. Vyslal jasné varování členským státům NATO i ukrajinskému vedení, aby se nepokoušely o žádné nepřátelské akce na území běloruské republiky. Podle něj je existence komplexu Orešnik na běloruské půdě dostatečným důvodem k tomu, aby se potenciální protivníci drželi zpátky.

Minsk podle slov svého prezidenta nemá v úmyslu „zítra udeřit“ na okolní hlavní města, jako jsou Vilnius, Varšava nebo Kyjev. Lukašenko zdůraznil, že jeho jedinou prioritou je ochrana vlastního státu a zajištění bezpečnosti jeho občanů. „Aby Orešnik neudeřil, tak k nám jednoduše nelezte,“ vzkázal běloruský lídr zahraničním politikům a vojákům.

V projevu také apeloval na to, aby se veškeré sporné otázky řešily diplomatickou cestou a, jak sám řekl, „lidsky“. Odmítl obvinění, že by svými slovy někomu vyhrožoval, ačkoliv jeho rétorika byla plná varovných signálů. Uvedl, že nechce, aby západní média jeho výroky vytrhávala z kontextu a interpretovala je jako bezprostřední hrozbu útoku.

Zároveň se však Lukašenko ohradil proti postojům západních politiků, kteří by mohli považovat objekty na území Běloruska za legitimní vojenské cíle. „Copak si myslíte, že se budu jen dívat, když budou útočit na nás?“ položil řečnickou otázku. Vyzval zahraniční představitele, aby přestali s verbálními útoky a uvědomili si, že Bělorusko má nyní k dispozici prostředky pro velmi tvrdou odpověď.

Běloruská bezpečnostní rada v reakci na nákup vyjádřila naději, že Orešnik nebude muset být nikdy v praxi použit. Tato vyjádření doplňují celkový obraz Minsku, který se snaží balancovat mezi demonstrací síly a deklarováním ochoty k dialogu. Lukašenko uzavřel své prohlášení tím, že Bělorusko má v rukou nástroje, kterými dokáže efektivně reagovat na jakoukoli provokaci.

Nákup systému Orešnik tak staví Bělorusko do nové pozice v rámci východoevropské bezpečnostní architektury. Ačkoliv oficiální rétorika zůstává zaměřena na odstrašování, přítomnost takto pokročilých raketových technologií nepochybně zvýší pozornost analytiků v Bruselu i Washingtonu. Celá situace jen podtrhuje hloubku vojenské integrace mezi Moskvou a Minskem v roce 2026.