Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety

Americké vojenské velitelství Centcom oznámilo, že jeho jednotky sestřelily čtyři íránské sebevražedné drony, které směřovaly ke strategicky významnému Hormuzskému průlivu. Podle vyjádření armády tyto stroje představovaly okamžitou hrozbu pro mezinárodní námořní dopravu. V rámci obranné reakce a snahy zabránit dalším incidentům pak Američané provedli cílené údery na íránská pobřežní sledovací stanoviště v oblastech Goruk, Sirik a na ostrově Kešm. Polooiciální íránská média tyto manévry označila za americkou agresi a uvedla, že íránská armáda předtím vypálila pouze varovné výstřely v reakci na pohyb amerických plavidel.

Odpověď Teheránu na sebe nenechala dlouho čekat a Íránské islámské revoluční gardy odpálily sedm balistických raket. Terčem útoku se staly dvě letecké základny Spojených států v Kuvajtu a objekty amerického námořnictva v Bahrajnu, přičemž v obou arabských státech se rozezněly sirény a obyvatelé byli vyzváni k vyhledání úkrytů. Podle počátečních odhadů amerického velitelství bylo šest íránských střel úspěšně zachyceno obrannými systémy a sedmá minula svůj cíl, takže nedošlo k žádným ztrátám na životech amerických vojáků. Centcom zároveň ostře odmítl tvrzení Íránu, že se gardám podařilo zasáhnout a poškodit velitelství Páté flotily v Bahrajnu.

Tento nejnovější střet přichází jen několik dní po předchozí vlně vzájemných útoků, která vážně narušila klid zbraní platný od dubna. Situace v oblasti je extrémně napjatá od středy, kdy íránské drony zasáhly mezinárodní letiště v Kuvajtu, kde usmrtily jednoho člověka a více než šedesát dalších zranily. Zatímco revoluční gardy vinu odmítají a tvrdí, že škody způsobil selhávající americký protiraketový systém, Washington to označil za lživé tvrzení a útok na civilní letiště popsal jako záměrný a neospravedlnitelný čin. Gardy naopak argumentují tím, že pouze mstily dřívější americké útoky na íránský ropný tanker.

Současná eskalace se odehrává na pozadí zablokovaných mírových rozhovorů, které podle amerických médií uvízly na mrtvém bodě kvůli požadavkům prezidenta Donalda Trumpa na změnu dohodnutých podmínek. Teherán si stěžuje, že Spojené státy neustále mění své postoje a přicházejí s protichůdnými nároky. Přední íránští představitelé navíc otevřeně varovali, že k žádnému posunu nedojde, dokud Trumpova administrativa nesouhlasí s uvolněním zmrazených íránských aktiv ve výši 24 miliard dolarů. Pokud diplomatické úsilí selže, hrozí podle Íránu propuknutí mnohem širšího válečného konfliktu.

Celý blízkovýchodní konflikt odstartoval na konci února, kdy Spojené státy společně s Izraelem podnikly rozsáhlé údery na íránské území. Írán na tuto ofenzívu odpověděl útoky proti Izraeli i arabským sousedům spojeným s Washingtonem a de facto uzavřel Hormuzský průliv. Tímto krokem paralyzoval trasu, kterou proudí přibližně pětina světové spotřeby ropy a zkapalněného zemního plynu nejen z Íránu, ale také z Iráku, Kuvajtu, Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Zablokování této klíčové námořní tepny okamžitě vyhnalo ceny ropy na světových trzích do extrémních výšin.

Poté, co se v dubnu podařilo dojednat dočasné příměří, zavedly Spojené státy námořní blokádu íránských přístavů. Donald Trump tehdy deklaroval, že toto opatření zůstane v platnosti až do okamžiku, kdy bude finální mírová dohoda řádně podepsána a ratifikována. Spojené státy se tak snaží udržet hospodářský tlak na Teherán, což však íránská strana vnímá jako porušení dohod a zneužívá to jako argument pro své vojenské provokace v zálivu. Blokáda tak sice omezuje íránské příjmy, ale zároveň komplikuje jakýkoliv politický dialog.

Krize se navíc dál komplikuje i na dalších frontách, zejména v Libanonu, kde během pátku zahynulo při izraelských náletech více než dvacet lidí. Intenzivní střety mezi Izraelem a hnutím Hizballáh pokračují bez ohledu na mezinárodní tlak. Do celé věci navíc zasáhl íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí, který se ostře ohradil proti výrokům libanonského prezidenta Josepha Aouna. Ten v televizním rozhovoru obvinil Írán, že si bere Libanon jako rukojmí pro své vlastní geopolitické hry, což Teherán striktně odmítá a snaží se udržet si v zemi svůj vliv.

Navzdory pokračujícímu nepřátelství a probíhajícímu válečnému stavu učinily Spojené státy překvapivý diplomatický krok na sportovním poli. Washington oficiálně udělil víza íránskému národnímu fotbalovému týmu, který se má zúčastnit mistrovství světa. Íránští reprezentanti mají odehrát svůj první zápas v Los Angeles již patnáctého června. V historii tohoto šampionátu se tak vůbec poprvé stane, že hostitelská země na svém území přivítá sportovní výpravu státu, se kterým se nachází v otevřeném vojenském konfliktu.