Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

Dle serveru DW dohoda uvádí, že „účelem přítomnosti sil USA je podporovat snahy obou stran o prosazování míru a bezpečnosti v oblastech vzájemného zájmu a výhod a podílet se na společných obranných aktivitách.“ V některých oblastech mohou být tyto základny pod výhradní kontrolou USA, i když Grónsko — které již hostí americkou základnu — a Faerské ostrovy jsou z tohoto režimu vyjmuty.

Dohoda o obranné spolupráci (Defense Cooperation Agreement, DCA) byla vypracována v roce 2023 za vlády prezidenta Bidena, kdy byly transatlantická důvěra a spolupráce běžné a kdy bylo nemyslitelné umístění amerických jednotek na jakémkoli dánském území.

Dohoda také poskytuje rozšířený přístup k vojenským základnám ve třech městech: Karup, Skrydstrup a Aalborg. Díky tomu mohou americké síly působit z těchto lokalit, skladovat vybavení, provádět údržbu, cvičení a dislokovat personál. Americké jednotky budou mít rovněž autonomní právní jurisdikci nad svým vojenským personálem, což je osvobozuje od povinnosti dodržovat první instanci dánského práva.

Podle analytika dánské vojenské akademie Petera Vigga Jakobsena nemělo Dánsko jinou možnost než souhlasit, přestože se před hlasováním zvýšila kritika od dánské veřejnosti. Jakobsen rovněž uvedl, že odklad ratifikace jako protest proti Trumpovým výrokům o Grónsku by byl zbytečný. On sám se domnívá, že ozbrojený útok je nepravděpodobný a doporučuje ponechat dánské obavy v pozadí. „Vidíte, co se stalo se Zelenským. Byl totálně zdemolován — a bylo to skvělé televizní představení. My v Dánsku nejsme v pozici tohle opakovat, musíme být taktičtí," připomněl. 

Tato taktika podle něj znamená zdůrazňování původního záměru DCA: umožnit rychlou pomoc USA v případě krizové situace. „Nasadíme dánské síly u ruské hranice v jedné z pobaltských zemí jako součást přítomnosti NATO a potřebujeme [Spojené státy] pro leteckou podporu, pokud by něco selhalo… a posílit odstrašení, aby Rusové nezaútočili na naše jednotky v Pobaltí“, uvedl Jakobsen.

Mezi odpůrci byli členové Radikální levice (Enhedslisten), Zelení z Alternativet a nezávislá europoslankyně Theresa Scavenius, která upozornila na „nedostatečný veřejný dohled“ a nepřehledný proces rozhodování. Podle vůdce Enhedslisten Pelleho Dragsteda jde o „zradný krok vůči dánskému lidu“, který vytváří „zóny pod americkou jurisdikcí, mimo kontrolu dánských úřadů, kde by mohlo docházet k zneužití“. Dánský institut pro lidská práva vyjádřil obavy, že američtí vojáci působící i mimo základny, by mohli zasahovat při demonstracích nebo v civilním sektoru, aniž by podléhali místnímu právu. 

Proti této dohodě se staví také europoslanec Per Clausen z Levicové skupiny EP. „Názor, že by americké jednotky měly být v Dánsku, že USA rozhodují, kdy a kde budou přítomny — to je hrozná chyba,“ nechal se slyšet. Trump podle něj hrozil Grónskem a prokázal nedůvěryhodnost vůči Ukrajině. Přesto dánská vláda tvrdila, že USA zůstávají jejím nejbližším spojencem, což je podle Clausena iluze, z níž se těžko vychází.

Ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard dle serveru Eunews prohlásil, že dánská kontrola „zůstává pevná“ i v oblastech ovlivněných dohodou. Premiérka Mette Frederiksen obhajovala dohodu jako nezbytnou: „Problémem není nadměrná americká přítomnost v Evropě, ale nebezpečí, že se Spojené státy odkloní nebo zastaví podporu Ukrajině.“ 

Clausen věří, že skutečnými spojenci Dánska jsou evropské země, zejména nejbližší sousedé. Podle něj by vláda měla postupně omezovat závislost na USA a místo toho posilovat spolupráci s ostatními severskými státy a s Kanadou.

Clausen však mezi severskými kolegy nemá mnoho podporovatelů — Finsko, Švédsko i Norsko již dříve dohody o obranné spolupráci s USA podepsaly. Pouze ve Švédsku — kde DCA umožňuje přístup USA do 17 základen a výcvikových oblastí — byla diskuze podle výzkumníka švédské Defense Research Agency Niklase Granholma obzvlášť hlasitá.

Během zasedání švédského parlamentu zazněly obavy z mořných problémů v případě nasazení amerických vojáků na švédském území či z možnosti amerického jaderného nasazení. Granholm tyto argumenty ohodnotil jako „k nejlepšímu neinformované či ještě horší“ a dodal, že možná šlo o poslední záchvěv odporu proti švédskému vstupu do NATO. I tak byla dohoda jednoznačně přijata. 

Granholm popisuje DCA jako další vrstvu jistoty. „Existují plány NATO i plány USA pro Evropu a s 32 spojenci má každý právo vetovat rozhodnutí o aktivaci článku 5 — představte si, jak může být v krizové situaci zablokováno jeho provedení,“ uvedl. Dánská premiérka Frederiksen však uklidňuje: „Potřebujeme udržovat blízké vztahy s USA.“

Související

Dánská vlajka

Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný

Spojené království zpřísňuje azylovou politiku a přebírá prvky dánského modelu, který už od roku 2015 kombinuje tvrdé kroky vůči žadatelům s důrazem na sociální soudržnost. Dánsko díky restrikcím výrazně snížilo počty žádostí, ale čelí kritice za právní i sociální dopady. Příběhy migrantů i varování expertů ukazují, že odrazující opatření mají limity. Evropské státy proto musí hledat rovnováhu mezi kontrolou a otevřeností.

Více souvisejících

dánsko Americká armáda (U.S. ARMY) grónsko USA (Spojené státy americké) Mette Frederiksenová

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

před 57 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 

před 1 hodinou

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

před 4 hodinami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy