Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Zatímco v roce 2024 vznikalo průměrně 168 000 pracovních míst měsíčně, v roce 2025 toto tempo drasticky zpomalilo na průměrných 55 000 míst. Nezaměstnanost v listopadu 2025 vystoupala na 4,6 %, což je nejvyšší hodnota za poslední čtyři roky.

Trumpem slibovaná „renesance amerického průmyslu“ se rovněž nekoná – sektor výroby ztratil od začátku roku desítky tisíc pozic, přičemž nejvýraznější propad následoval po dubnovém zavedení takzvaných „tarifů dne osvobození“.

Administrativa radikálně zvýšila průměrnou efektivní celní sazbu z 2,4 % na 16,8 %, což je nejvíce od roku 1935. Ačkoliv prezident tvrdí, že náklady nesou cizí země, analýzy Yale Budget Lab potvrzují, že cla se promítají do cen pro americké domácnosti.

Ty za rok 2025 zaplatí v průměru o 1 700 dolarů více. Inflace měřená indexem CPI se v listopadu udržela na 2,7 %, a to i přes Trumpova prohlášení o „drastickém zlevňování“ potravin, jako jsou vejce či krůtí maso.

Hlavním nástrojem, kterým chce Bílý dům situaci zvrátit, je zákon s názvem One Big Beautiful Bill Act (OB3). Tato legislativa přináší trvalé prodloužení daňových škrtů z roku 2017, nové daňové úlevy pro příjmy z dýšek a přesčasů, zavedení takzvaných „Trumpových účtů“ pro daňově zvýhodněné spoření rodičů dětem a zvýšení výdajů na obranu a ochranu hranic o 300 miliard dolarů.

Ekonomové jsou však skeptičtí a předpovídají, že růst HDP v roce 2026 zůstane kolem 2 %, tedy výrazně pod vládními cíli. Nobelista Simon Johnson varuje, že kombinace cel a škrtů v programech jako Medicaid dopadne zejména na nízkopříjmové rodiny. Prezident přesto zůstává optimistický a výsledky své „zlaté éry“ nyní slibuje doručit v horizontu příštích šesti až dvanácti měsíců.