Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky

Americký návrh, původně postavený na 28 bodech, byl po ostré kritice evropských lídrů zúžen na pracovní verzi o 20 bodech. Mezi nejvíce kontroverzní aspekty patří otázka územních ústupků, kde Washington navrhuje faktické uznání Krymu a Donbasu jako ruského území, případně jejich dlouhodobý pronájem Moskvě. Prezident Volodymyr Zelenskyj však v Berlíně i o víkendu v Miami jasně zopakoval, že Ukrajina neuzná Donbas za ruský ani de iure, ani de facto.

Dalším výbušným tématem je správa Záporožské jaderné elektrárny. Spojené státy navrhly kompromis v podobě společné správy mezi USA, Ukrajinou a Ruskem, přičemž vyrobená elektřina by se dělila rovným dílem. Zelenskyj tento návrh označil za nespravedlivý a odmítl představu, že by se strategický ukrajinský majetek měl dělit s agresorem. Elektrárna by podle něj měla mít pod dohledem IAEA demilitarizovaný status, ale zůstat plně pod ukrajinskou kontrolou.

V oblasti bezpečnosti plán počítá s tím, že se Ukrajina výměnou za konec bojů vzdá ambicí na vstup do NATO. Jako náhradu Washington nabízí bezpečnostní záruky „ve stylu článku 5“, které by byly právně zakotveny a musel by o nich hlasovat americký Kongres. Součástí je i návrh na vytvoření mnohonárodních monitorovacích sil, které by vedla Evropa a které by dohlížely na demilitarizovanou zónu mezi znepřátelenými stranami.

Evropští lídři, včetně německého kancléře Friedricha Merze, se snaží pro Kyjev získat více času a odmítají rychlou dohodu, která by se rovnala ukrajinské kapitulaci. Merz varoval, že Putin se nezastaví a přirovnal jeho ambice k událostem roku 1938. Evropa proto prosazuje, aby jakákoliv dohoda obsahovala „robustní záruky“, které by v případě nového ruského útoku umožnily evropským jednotkám agresora aktivně odrazit.

Zatímco ruští emisaři na Floridě hodnotí podle webu Politico průběh rozhovorů jako nadějný, Kreml zároveň stupňuje své požadavky a trvá na úplném stažení ukrajinských sil i z dosud nedobytých částí Doněcké oblasti. Rozpory mezi maximalistickými cíli Moskvy a snahou Kyjeva o zachování suverenity tak i přes „90% shodu“ na papíře zůstávají v posledních deseti procentech, která jsou pro budoucnost Ukrajiny kritická.