IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?

Hlavním důvodem, proč uvolnění zásob nepřineslo očekávané zlevnění, je pokračující nejistota v Hormuzském průlivu. Touto strategickou tepnou běžně proudí pětina světové produkce, ale od začátku bojů koncem února je doprava paralyzována íránskými hrozbami a útoky na obchodní lodě. Teherán navíc varoval, že svět by se měl připravit na cenu 200 dolarů za barel, pokud budou útoky v průlivu pokračovat.

Analytici upozorňují, že uvolněných 400 milionů barelů je pouze dočasným řešením. Tato suma pokryje výpadek dodávek způsobený blokádou průlivu jen na zhruba 20 dní. Navíc potrvá týdny až měsíce, než se tato ropa reálně dostane ke spotřebitelům. Trhy již nyní počítají s rizikem, že konflikt bude vleklý, což potvrzují i slova amerického ministra energetiky Chrise Wrighta o tom, že válka potrvá ještě minimálně několik týdnů.

Spojené státy přispějí do společného fondu 172 miliony barelů. Prezident Donald Trump tento krok označil za naplnění slibu o zajištění energetické bezpečnosti USA. Administrativa zároveň plánuje strategické rezervy v budoucnu rychle doplnit, a to o objem o 20 % vyšší, než je aktuální čerpání. Podle ministra Wrighta by se tak mělo stát během příštího roku, aniž by to zatížilo daňové poplatníky.

Významným hráčem v této operaci je také Japonsko, které je na blízkovýchodní ropě silně závislé. Japonská premiérka Sanae Takaichi oznámila, že země uvolní 80 milionů barelů ze svých soukromých i státních rezerv. Tokio se rozhodlo jednat velmi rychle a první dodávky ze svých zásob začalo vypouštět již v pondělí 16. března, aby co nejdříve zmírnilo tlak na domácí ekonomiku.

K iniciativě IEA se kladně postavila také Indie, která jako velký dovozce vítá jakékoli kroky směřující ke stabilitě trhu. Přesto odborníci, jako například Gary Ross ze společnosti Black Gold Investors, varují, že bez ukončení samotného konfliktu nebo drastického snížení poptávky nebude situace udržitelná. Samotné oznámení o uvolnění zásob už trhy do svých cen promítly dříve, a proto na něj nyní nereagují poklesem.

Ekonomické dopady války se projevují i na měnových trzích. Britská libra se sice mírně zotavila, ale stále se drží blízko svých tříměsíčních minim, protože investoři vnímají americký dolar jako bezpečnější přístav. Obavy z globální inflace a zpomalení růstu v důsledku drahých energií tak nadále dominují finančnímu světu.

Ropa Brent se v pondělí obchodovala nad úrovní 104 dolarů za barel, což představuje nárůst o přibližně 1 %. Tento trend potvrzuje, že fyzický nedostatek suroviny a rizika spojená s přepravou v Perském zálivu aktuálně převažují nad diplomatickými a administrativními zásahy západních vlád.