Evropě dochází čas. Frederiksenová prozradila, do kdy se musí umět sama ubránit Rusku

„Jsem naprosto pro zbrojení Evropy a chci, abychom si stanovili velmi ambiciózní cíl: do tří až pěti let musíme být v Evropě plně schopni se sami bránit,“ prohlásila Frederiksenová.

Podle ní představuje ruská hrozba zásadní problém, který si vyžaduje okamžitou reakci. Pokud evropské státy nebudou jednat, Moskva by mohla v „krátkodobém horizontu“ podniknout útok.

„Podíváme-li se na to, co dělají – sabotáže, hybridní útoky, zneužívání migrace, destabilizaci našich zemí dezinformacemi – jejich ochota bojovat proti Evropě je značná,“ varovala dánská premiérka. „Nejsem si jistá, že se to v blízké době změní.“

Frederiksenová se vyjádřila i k telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem. Oba státníci v úterý jednali o možném příměří na Ukrajině, avšak nedospěli k dohodě. Navzdory příslibu pokračování rozhovorů je Frederiksenová k ruským úmyslům skeptická.

„Když se podívám na jejich chování, jde přímo proti lidskosti, Evropě i všemu, v co věříme. Rusko musí dokázat, že chce s námi v Evropě normálně sousedsky žít,“ uvedla.

Dánská premiérka se také vymezila proti Trumpovým výrokům o možném připojení Grónska k USA.

„Grónsko je součástí Dánského království, tečka,“ prohlásila. „Očekávám, že všichni budou respektovat naši suverenitu, územní celistvost a hranice. Grónsko není na prodej.“

EU chce do roku 2030 společné nákupy zbraní

Frederiksenová své obavy vyjádřila krátce poté, co předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kodani vyzvala členské státy k vytvoření společného obranného programu. Unie se chystá spustit investiční plán v hodnotě 800 miliard eur, jehož cílem je posílit evropský obranný průmysl.

Dánsko, které patří mezi nejvýraznější podporovatele Ukrajiny, tuto iniciativu podporuje. Frederiksenová nicméně upozornila, že evropské státy by měly mít možnost spolupracovat i s dalšími partnery, například Norskem a Velkou Británií.

„Evropský potenciál je obrovský, ale je nutné odstranit některé překážky, protože zatím neprodukujeme dostatek zbraní,“ uvedla. „Stále máme myšlení mírové doby... a přitom nemáme několik měsíců na rozhodování.“ 

Ve svém projevu na Královské dánské vojenské akademii von der Leyenová zdůraznila, že členské státy EU musí být schopny plně využívat evropské obranné dodavatelské řetězce, zejména v krizových situacích. „To znamená vytvoření celoevropského trhu s obranným vybavením,“ uvedla.

Její projev předcházel zveřejnění takzvané bílé knihy o obraně, která obsahuje podrobný návrh Komise na posílení obranného průmyslu EU. Součástí dokumentu je i návrh na vytvoření fondu ve výši 150 miliard eur, který by měl podpořit vojenské investice členských zemí.

Von der Leyenová představila několik iniciativ, jejichž cílem je zvýšit obranné výdaje Evropy, rozšířit vojensko-průmyslovou základnu, přezbrojit armády a pokračovat v podpoře Ukrajiny. Klíčovým prvkem je mechanismus společného evropského prodeje zbraní, který by umožnil sdružovat národní poptávku a realizovat společné nákupy vojenské techniky.

Pro růst evropského obranného průmyslu je podle ní nezbytné zajistit „stabilní tok víceletých zakázek“, což umožní dlouhodobé investice a zvýšení výrobní kapacity. „Tento proces musí začít investicemi v Evropě,“ apelovala na členské státy, aby více nakupovaly zbraně od evropských výrobců.

Zdůraznila rovněž nutnost vytvořit efektivní síť logistických tras pro rychlý přesun vojenského personálu a techniky. „Potřebujeme funkční celoevropskou síť pozemních koridorů, letišť a přístavů,“ uvedla. Zároveň vyzvala k dalším investicím do systémů protivzdušné obrany, dělostřelectva, munice a raket.

Von der Leyenová rovněž otevřela možnost, aby se do těchto obranných iniciativ zapojily i nečlenské země EU. „Naše bezpečnost je nedělitelná. Proto pracujeme na posílení bezpečnostní spolupráce se Spojeným královstvím, ale i s partnery v Evropě, sousedních regionech či skupině G7 – od Kanady přes Norsko až po Indii a další části Asie.“

Její vystoupení odráželo obavy evropských lídrů z přístupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k transatlantické bezpečnosti. Trump opakovaně zpochybňoval roli NATO a evropské vlády nyní hledají způsob, jak zajistit svou obranu a nahradit klíčové americké zbraňové systémy evropskými.

Von der Leyenová se vyhýbala přímé kritice Trumpovy politiky, ale nepřímo naznačila změnu amerických priorit. „Vidíme, jak se náš nejstarší partner – Spojené státy – stále více soustředí na Indo-Pacifik. My však zůstáváme plně oddáni spolupráci s NATO a Spojenými státy,“ ujistila.

Zároveň poslala vzkaz Dánsku i Grónsku, že „Evropa bude vždy stát za suverenitou a územní celistvostí.“ Její slova byla narážkou na Trumpovy opakované návrhy na anexi Grónska, které však přímo nezmínila.

Projev předsedkyně Komise se uskutečnil ve stejný den, kdy Trump telefonicky jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Tato jednání proběhla bez účasti Ukrajiny či evropských států.