Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje

Podle ní je klíčové, aby Ukrajina získala veškerou nezbytnou podporu, aby nejenže neprohrála válku, ale aby se dostala do co nejlepší pozice pro budoucí vyjednávání. Frederiksenová také zdůraznila, že jakékoli mírové dohody nelze uzavírat bez přímé účasti Ukrajiny.

Dánská premiérka podpořila výzvy k navýšení obranných výdajů a k vyšší vojenské připravenosti Evropy, avšak odmítla komentovat spekulace, že by Dánsko mohlo zvýšit své vojenské výdaje až na 3 % HDP.

Frederiksenová byla dotázána na možnost vyslání dánských vojáků na Ukrajinu. Neodmítla tuto možnost, ale uvedla, že „je třeba vyjasnit mnoho, mnoho věcí“, včetně role Spojených států. Zdůraznila však, že v tuto chvíli by se Evropa měla soustředit především na posílení pozice Ukrajiny před nadcházejícími mírovými rozhovory.

Britský premiér Keir Starmer varoval, že pouhé zahájení mírových rozhovorů nesmí vést ke snižování podpory Ukrajiny. „Musíme ji naopak zvýšit,“ zdůraznil s tím, že jedině tak lze zajistit „trvalou, spravedlivou a udržitelnou dohodu, která zabezpečí suverenitu Ukrajiny“.

Podle Starmera je zásadní udržet princip „míru skrze sílu“ a zajistit, aby Ukrajina byla v co nejsilnější pozici. Dále zdůraznil, že jakékoliv bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí mít podporu Spojených států, protože to je „jediný způsob, jak účinně odstrašit Rusko od dalších útoků“.

Britský premiér se také vyjádřil k současné situaci Evropy v oblasti bezpečnosti. „Musíme si uvědomit, že vstupujeme do nové éry, a nesmíme se zoufale držet pohodlí minulosti. Je čas převzít odpovědnost za naši bezpečnost a za náš kontinent,“ prohlásil.

Zopakoval, že je ochoten zvážit nasazení britských vojáků na Ukrajině, pokud by to bylo nutné k zajištění míru. Dodal, že evropská odpověď na vývoj situace je teprve v počáteční fázi a že o ní bude jednat příští týden s americkým prezidentem Donaldem Trumpem při své návštěvě Washingtonu.

Starmer dále zdůraznil, že ve hře není jen budoucnost Ukrajiny, ale i samotná bezpečnost Evropy. „Tohle je jedinečný okamžik pro kolektivní bezpečnost našeho kontinentu,“ prohlásil.

Podle něj je jediným způsobem, jak odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od další agrese, zajistit „trvalý mír na Ukrajině, který zabezpečí její suverenitu“. Dále uvedl, že Trumpova výzva, aby Evropa zvýšila své obranné výdaje, „by neměla být překvapením“ a že evropské země se budou muset podílet jak na financování obrany, tak na podpoře Ukrajiny.

Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že postoj Polska se nemění a že Varšava neplánuje vyslat své vojáky na Ukrajinu. „Pokud bude možné nabídnout bezpečnostní záruky prostřednictvím přítomnosti NATO a USA, pak se Polsko bude aktivně podílet, ale nevysíláme své vojáky,“ řekl Tusk.

Dále zdůraznil, že Polsko se bude i nadále soustředit na logistickou, humanitární a vojenskou podporu Ukrajiny. Připomněl, že země na východním křídle NATO – Polsko, pobaltské státy – potřebují silnou evropskou a alianční podporu, protože „pokud nebudou tyto státy v bezpečí, nebudou schopny efektivně pomoci Ukrajině“.

Tusk také kritizoval předchozí neúspěšné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, například Budapešťské memorandum, a varoval, že Evropská unie nesmí dávat „prázdné sliby“.

Polský premiér rovněž zdůraznil, že jakákoliv mírová dohoda musí být spravedlivá a trvalá a že Ukrajina musí být její součástí. „Lídři se shodli na tom, že je zásadní úzce spolupracovat s USA na dalších krocích,“ uvedl.

Summit evropských lídrů v Paříži ukázal, že mezi spojenci panuje široká shoda na nutnosti zvýšit podporu Ukrajiny a zabránit Rusku v další agresi. Britský premiér Keir Starmer i jeho dánská a polská kolegové zdůraznili, že jakékoliv bezpečnostní záruky musí být pevné a zahrnovat i Spojené státy.

Přesto zůstává otázka přímého vojenského zapojení evropských států na Ukrajině nevyjasněná. Zatímco Británie nevylučuje možnost nasazení svých vojáků, Polsko tuto variantu odmítá a Dánsko ji považuje za otevřenou.

Jasné je, že Evropa vstoupila do nové éry, v níž se nemůže spoléhat pouze na Spojené státy, ale musí sama převzít větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a obranu Ukrajiny. Jak se situace bude vyvíjet, ukáží následující týdny a jednání mezi evropskými státy a Spojenými státy.