Jaderný deštník nad Evropou? Jsme pro, říkají po pěti letech první státy

Francouzský prezident Emmanuel Macron dlouhodobě usiluje o to, aby se evropské státy zapojily do diskuse o roli francouzského jaderného odstrašení v bezpečnostní architektuře kontinentu. Dosud však jeho návrhy narážely na nezájem. To se nyní začíná měnit, když Polsko a Dánsko signalizovaly ochotu tuto možnost zvážit. Pozitivně se k této variantě staví i Německo.

Polský premiér Donald Tusk při příchodu na summit evropských lídrů v Bruselu uvedl, že toto téma už s Macronem několikrát diskutoval a že si myslí, že „stojí za zvážení“. Podobně reagovala i dánská premiérka Mette Frederiksenová, která sice vyloučila, že by Kodaň aktivně pracovala na možnosti rozmístění jaderných zbraní na svém území, ale zároveň zdůraznila, že je ochotna naslouchat různým návrhům.

Francie je jedinou jadernou mocností v rámci Evropské unie a jednou ze tří v NATO, vedle Spojených států a Velké Británie. Po desetiletí se evropské země spoléhaly na jaderný deštník Washingtonu, avšak v poslední době došlo k zásadním posunům v obranné politice Evropy. Prezident Donald Trump, který se v posledních týdnech sbližuje s Ruskem a zároveň hrozí stažením amerických vojsk z Evropy, přinutil mnohé státy přehodnotit svou závislost na USA v otázkách bezpečnosti.

Macron dosud oficiálně nenabídl rozmístění francouzských jaderných zbraní na území jiných evropských států, nicméně jeho návrh už začíná nacházet nové spojence. Zásadní změna přichází i z Německa, kde se pravděpodobný budoucí kancléř Friedrich Merz již minulý měsíc vyjádřil, že Berlín by měl s Londýnem a Paříží vést rozhovory o možnosti jaderného sdílení nebo zajištění jaderné bezpečnosti prostřednictvím Velké Británie a Francie.

Diskuse o evropském jaderném odstrašení tak nabírají nový rozměr, přičemž posilování obranné autonomie Evropy se stává stále naléhavějším tématem. Stále však zůstává otázkou, jak daleko jsou jednotlivé země ochotny zajít a zda bude Macronova vize skutečně realizována.

Ten přitom už v roce 2020 vyzval k zahájení strategického dialogu o evropském rozměru francouzského jaderného odstrašení. Pět let poté se k této myšlence přihlásil i pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz, který podpořil rozšíření francouzského jaderného deštníku na Německo. Jeho výzva přichází v době, kdy Spojené státy vedené Donaldem Trumpem nejsou považovány za spolehlivého garanta bezpečnosti Evropy.

Francie je připravena jednat o rozšíření ochrany svého jaderného arzenálu na evropské spojence, uvedl ve středu francouzský prezident Emmanuel Macron. Zároveň varoval, že Evropa se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou stát po jejím boku v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem.

„Rozhodl jsem se otevřít strategickou debatu o ochraně našich spojenců na evropském kontinentu prostřednictvím našeho odstrašujícího arzenálu,“ řekl Macron během živého vysílání na svých oficiálních sociálních sítích. Zdůraznil, že Evropa musí pokračovat v pomoci Ukrajině a posilovat svou vlastní obranu.

Macronovy výroky přicházejí krátce poté, co se pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz vyslovil pro zahájení jednání mezi Francií a Velkou Británií, které by mělo vést k rozšíření jejich jaderného odstrašení na další evropské státy.

Macron již dříve tento koncept připustil. V rozhovoru pro portugalskou televizi RTP minulý měsíc naznačil, že pokud by si evropští lídři přáli větší strategickou autonomii, mělo by být zahájeno jednání o možnostech jaderného odstrašení.

Francouzský prezident rovněž potvrdil, že evropští spojenci, kteří mají zájem o hlubší spolupráci v oblasti jaderného odstrašení, by se mohli podílet na vojenských cvičeních francouzských strategických sil.

Macronovo středeční vystoupení přichází jen několik dní poté, co se v Paříži setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a britským premiérem Keirem Starmerem na klíčovém summitu. Tato schůzka následovala po neúspěšném setkání Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Oválné pracovně, které nepřineslo Ukrajině žádnou konkrétní podporu.

Francie si svůj jaderný arzenál vybudovala právě proto, aby se vyhnula závislosti na Spojených státech. Disponuje 290 jadernými hlavicemi, které jsou rozmístěny na ponorkách a v letounech schopných nést strategické rakety. V porovnání s Ruskem, které má k dispozici přibližně 1 600 rozmístěných a dalších 2 800 skladovaných hlavic, se však jedná o značně omezenou sílu. Teoreticky by Francie mohla zničit Moskvu a další hlavní ruská města, avšak ruské schopnosti by umožnily provést devastující protiúder.

Zvýšení efektivity francouzského jaderného odstrašení by mohlo přinést užší partnerství s Velkou Británií, která svůj arzenál od brexitu rozšířila na 260 hlavic. Na rozdíl od Británie, která je součástí jaderného plánování NATO a jejíž rakety jsou vyvíjeny ve spolupráci se Spojenými státy, si Francie udržuje absolutní nezávislost v oblasti jaderných zbraní. To jí dává větší volnost v definování své strategie a možnost zastupovat i širší evropské zájmy.

Historie podle The Conversation ukazuje, že Spojené státy nikdy nebyly bezvýhradným garantem evropské bezpečnosti. Už v 60. letech vyjádřil prezident Lyndon Johnson pochybnosti o odhodlání Washingtonu bránit Evropu za každou cenu. Nyní Trumpovy kroky, včetně úvah o ukončení podpory Ukrajině, tyto obavy potvrzují. Zvyšuje se proto tlak na přijetí francouzského jaderného deštníku jako evropské alternativy k americké ochraně.

Rozšíření francouzského jaderného odstrašení na východní Evropu by si vyžádalo nejen strategickou diskuzi, ale i značné investice. Vytvoření jaderného štítu pro celou Evropskou unii by znamenalo nutnost navýšení arzenálu, reaktivaci továren na obohacování uranu a navýšení produkce raketových nosičů. Celkové náklady by mohly přesáhnout 10 miliard eur ročně, přičemž by bylo nutné vybudovat infrastrukturu v hostitelských zemích.

Související

Írán, ilustrační foto

Zveřejníme tajemství o izraelských jaderných zbraních, vyhrožuje Írán EU

Írán oznámil, že brzy zveřejní citlivé informace o izraelském jaderném programu, které údajně získala jeho rozvědka. Výhrůžka přichází ve chvíli, kdy evropské mocnosti stupňují tlak na přijetí rezoluce Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která by mohla vést k opětovnému uvalení sankcí OSN proti Teheránu.
Jaderné zbraně Analýza

Jaká bude ruská odveta za zásah do triády? Volání po jaderném útoku na Ukrajinu sílí

Ukrajinská víkendová operace, zaměřená na ruské strategické bombardéry, vyvolala v Moskvě značné znepokojení a ostré reakce. Proruské kanály na sociální síti Telegram otevřeně hovoří o možnosti jaderného úderu proti Ukrajině. Podle aktualizované doktríny z roku 2024 Kreml připouští využití jaderných zbraní nejen v případě existenční hrozby, ale rovněž při „kritické hrozbě suverenitě“. Klíčovou otázkou nyní zůstává, jak se Moskva postaví k tomu, že Ukrajinci zasáhli významnou část její jaderné triády.

Více souvisejících

Jaderné zbraně Mette Frederiksenová Donald Tusk Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Mexická vlajka se stala symbolem protestů

Symbol protestů v USA: Proč demonstranti v Los Angeles mávají mexickou vlajkou?

Mexická vlajka — červená, bílá a zelená se znakem orla na kaktusu — se v posledních dnech stala nepřehlédnutelným symbolem protestů proti imigrační politice prezidenta Donalda Trumpa v jižní Kalifornii. Vlaje z oken aut, objevuje se v pochodech, ve vysílání i na sociálních sítích. Pro jedny znamená hrdý odpor proti deportacím, pro druhé je důkazem „migrantské invaze“.

včera

U.S. ARMY, ilustrační fotografie

Gardistům ani vojákům se do LA nechce. Trump nás zneužívá, nechceme jít proti svým lidem, říkají

Příslušníci Národní gardy Kalifornie a jednotek námořní pěchoty Spojených států nasazení do ulic Los Angeles po dnech protestů proti administrativě Donalda Trumpa se necítí ve své roli dobře. Podle advokačních skupin pro vojenské rodiny mají vojáci pocit, že jsou zneužíváni jako pěšáci v politické hře, do které se nechtějí zapojovat, a jejich mise je podle nich zbytečná.

Aktualizováno včera

Zřícení letu AI171 společnosti Air India

Mimořádná zpráva Zřítilo se letadlo směřující do Londýna. Na palubě bylo přes 200 lidí, nikdo nepřežil

V západoindickém městě Ahmedabád došlo k leteckému neštěstí. Krátce po startu se zřítilo letadlo společnosti Air India směřující do Londýna. Podle informací BBC bylo na palubě 242 lidí. Letadlo se zřítilo do ubytovacího zařízení pro lékaře v hustě obydlené čtvrti Meghani Nagar jen několik desítek sekund po startu. Nehodu letadla nikdo nepřežil, vzhledem k tomu, že letoun spadl do obydlení oblasti, se navíc očekává, že počet mrtvých bude vyšší než počet cestujících. Havárie představuje první pád letounu typu Boeing 787 Dreamliner od jeho zavedení do provozu před 14 lety.

včera

Následky ruského úderu 25. května v Charkově.

K ukončení války na Ukrajině stačí čtyři kroky, tvrdí bývalý poradce Bushe

Navzdory neúspěšnému kolu jednání mezi Kyjevem a Moskvou, které se konalo 2. června v Istanbulu, zůstává podle experta Thomase Grahama možnost dosažení příměří a trvalého míru reálná. Graham, bývalý poradce prezidenta George W. Bushe a dnes člen Rady pro zahraniční vztahy (CFR), tvrdí, že ukončení války vyžaduje čtyři konkrétní kroky: důvěrná diplomacie, širší debatu o evropské bezpečnosti, aktivní zapojení USA a pokračující vojenskou podporu Ukrajině.

včera

včera

Radoslaw Sikorski

Putin se Trumpovi jen vysmívá, prohlásil Sikorski

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře zkritizoval ruské útoky na Ukrajinu a označil je za přímé vysmívání se mírovému úsilí prezidenta Donalda Trumpa. Při příjezdu na bezpečnostní jednání ministrů zahraničí v rámci formátu Weimar+ v Římě uvedl, že pokračující agrese Ruska jednoznačně ukazuje, že Vladimir Putin nemá o mír zájem.

včera

Ilustrační foto

Ve sklepě a bez vody. Zjistilo se, kam úřady odvádí zadržené imigranty

Podmínky, za kterých byly desítky imigrantů – včetně malých dětí – zadrženy během rozsáhlých razií ve městě Los Angeles, vyvolávají silnou vlnu kritiky. Podle právníků z Immigrant Defenders Law Center (ImmDef) byly rodiny držené ve sklepních prostorách administrativních budov bez přístupu k dostatečnému jídlu, pitné vodě i hygieně.

včera

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron si předsevzal nadlidský úkol: Zakázat sociální sítě je těžší, než se může zdát

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil ambiciózní plán: zakázat přístup k sociálním sítím dětem mladším 15 let. Tento krok zdůvodnil tragickými událostmi – smrtícími útoky studentů na školách ve Francii – a nutností chránit děti před škodlivým obsahem. Ale prosadit takový zákaz se ukazuje jako právní, technologická a politická výzva evropského rozsahu.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu si podřezal větev? Přiznal, že izraelská rozvědka podporuje palestinské klany v Pásmu Gazy

Kontroverzní krok izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který připustil, že izraelské zpravodajské služby podporují vybrané palestinské klany v Pásmu Gazy, vyvolává silnou kritiku. Podle odborníků i části izraelské politické scény by mohlo jít o další strategickou chybu, která nejen prohloubí chaos, ale zároveň oddálí možnost jakéhokoliv pokroku směrem k dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

včera

Izraelská armáda

Tragédie v Gaze: Izraelské síly zabily nejméně 60 Palestinců při snaze získat jídlo

Napětí a zoufalství v Pásmu Gazy dosáhly nového tragického vrcholu. Podle místních zdravotnických úřadů izraelské jednotky ve středu zastřelily nejméně 60 Palestinců – většinu z nich ve chvíli, kdy se snažili dostat k potravinové pomoci poskytované nadací Gaza Humanitarian Foundation (GHF), která spolupracuje s Izraelem a Spojenými státy. Další desítky lidí utrpěly zranění.

včera

Demonstrace v USA proti ICE

Napětí v USA eskaluje: Policie zasahuje proti demonstrantům, do ulic míří i mariňáci

Ve Spojených státech pokračují bouřlivé protesty namířené proti imigrační politice a federálním zásahům. Situace se vyhrotila ve více městech, přičemž úřady přistupují k rázným opatřením. V několika případech již bylo vyhlášeno nezákonné shromáždění, nasazeny byly i jednotky Národní gardy a do Los Angeles se chystají dorazit mariňáci.

včera

Letní počasí je tady. O víkendu dorazí tropické teploty

O víkendu nás čeká tropické počasí. Zatímco v sobotu podle ČHMÚ.cz denní maxima hranici třiceti stupňů zřejmě nepřekonají, v neděli naměříme až 32 stupňů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy