Jaderný deštník nad Evropou? Jsme pro, říkají po pěti letech první státy

Polský premiér Donald Tusk při příchodu na summit evropských lídrů v Bruselu uvedl, že toto téma už s Macronem několikrát diskutoval a že si myslí, že „stojí za zvážení“. Podobně reagovala i dánská premiérka Mette Frederiksenová, která sice vyloučila, že by Kodaň aktivně pracovala na možnosti rozmístění jaderných zbraní na svém území, ale zároveň zdůraznila, že je ochotna naslouchat různým návrhům.

Francie je jedinou jadernou mocností v rámci Evropské unie a jednou ze tří v NATO, vedle Spojených států a Velké Británie. Po desetiletí se evropské země spoléhaly na jaderný deštník Washingtonu, avšak v poslední době došlo k zásadním posunům v obranné politice Evropy. Prezident Donald Trump, který se v posledních týdnech sbližuje s Ruskem a zároveň hrozí stažením amerických vojsk z Evropy, přinutil mnohé státy přehodnotit svou závislost na USA v otázkách bezpečnosti.

Macron dosud oficiálně nenabídl rozmístění francouzských jaderných zbraní na území jiných evropských států, nicméně jeho návrh už začíná nacházet nové spojence. Zásadní změna přichází i z Německa, kde se pravděpodobný budoucí kancléř Friedrich Merz již minulý měsíc vyjádřil, že Berlín by měl s Londýnem a Paříží vést rozhovory o možnosti jaderného sdílení nebo zajištění jaderné bezpečnosti prostřednictvím Velké Británie a Francie.

Diskuse o evropském jaderném odstrašení tak nabírají nový rozměr, přičemž posilování obranné autonomie Evropy se stává stále naléhavějším tématem. Stále však zůstává otázkou, jak daleko jsou jednotlivé země ochotny zajít a zda bude Macronova vize skutečně realizována.

Ten přitom už v roce 2020 vyzval k zahájení strategického dialogu o evropském rozměru francouzského jaderného odstrašení. Pět let poté se k této myšlence přihlásil i pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz, který podpořil rozšíření francouzského jaderného deštníku na Německo. Jeho výzva přichází v době, kdy Spojené státy vedené Donaldem Trumpem nejsou považovány za spolehlivého garanta bezpečnosti Evropy.

Francie je připravena jednat o rozšíření ochrany svého jaderného arzenálu na evropské spojence, uvedl ve středu francouzský prezident Emmanuel Macron. Zároveň varoval, že Evropa se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou stát po jejím boku v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem.

„Rozhodl jsem se otevřít strategickou debatu o ochraně našich spojenců na evropském kontinentu prostřednictvím našeho odstrašujícího arzenálu,“ řekl Macron během živého vysílání na svých oficiálních sociálních sítích. Zdůraznil, že Evropa musí pokračovat v pomoci Ukrajině a posilovat svou vlastní obranu.

Macronovy výroky přicházejí krátce poté, co se pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz vyslovil pro zahájení jednání mezi Francií a Velkou Británií, které by mělo vést k rozšíření jejich jaderného odstrašení na další evropské státy.

Macron již dříve tento koncept připustil. V rozhovoru pro portugalskou televizi RTP minulý měsíc naznačil, že pokud by si evropští lídři přáli větší strategickou autonomii, mělo by být zahájeno jednání o možnostech jaderného odstrašení.

Francouzský prezident rovněž potvrdil, že evropští spojenci, kteří mají zájem o hlubší spolupráci v oblasti jaderného odstrašení, by se mohli podílet na vojenských cvičeních francouzských strategických sil.

Macronovo středeční vystoupení přichází jen několik dní poté, co se v Paříži setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a britským premiérem Keirem Starmerem na klíčovém summitu. Tato schůzka následovala po neúspěšném setkání Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Oválné pracovně, které nepřineslo Ukrajině žádnou konkrétní podporu.

Francie si svůj jaderný arzenál vybudovala právě proto, aby se vyhnula závislosti na Spojených státech. Disponuje 290 jadernými hlavicemi, které jsou rozmístěny na ponorkách a v letounech schopných nést strategické rakety. V porovnání s Ruskem, které má k dispozici přibližně 1 600 rozmístěných a dalších 2 800 skladovaných hlavic, se však jedná o značně omezenou sílu. Teoreticky by Francie mohla zničit Moskvu a další hlavní ruská města, avšak ruské schopnosti by umožnily provést devastující protiúder.

Zvýšení efektivity francouzského jaderného odstrašení by mohlo přinést užší partnerství s Velkou Británií, která svůj arzenál od brexitu rozšířila na 260 hlavic. Na rozdíl od Británie, která je součástí jaderného plánování NATO a jejíž rakety jsou vyvíjeny ve spolupráci se Spojenými státy, si Francie udržuje absolutní nezávislost v oblasti jaderných zbraní. To jí dává větší volnost v definování své strategie a možnost zastupovat i širší evropské zájmy.

Historie podle The Conversation ukazuje, že Spojené státy nikdy nebyly bezvýhradným garantem evropské bezpečnosti. Už v 60. letech vyjádřil prezident Lyndon Johnson pochybnosti o odhodlání Washingtonu bránit Evropu za každou cenu. Nyní Trumpovy kroky, včetně úvah o ukončení podpory Ukrajině, tyto obavy potvrzují. Zvyšuje se proto tlak na přijetí francouzského jaderného deštníku jako evropské alternativy k americké ochraně.

Rozšíření francouzského jaderného odstrašení na východní Evropu by si vyžádalo nejen strategickou diskuzi, ale i značné investice. Vytvoření jaderného štítu pro celou Evropskou unii by znamenalo nutnost navýšení arzenálu, reaktivaci továren na obohacování uranu a navýšení produkce raketových nosičů. Celkové náklady by mohly přesáhnout 10 miliard eur ročně, přičemž by bylo nutné vybudovat infrastrukturu v hostitelských zemích.