Francouzský prezident Emmanuel Macron dlouhodobě usiluje o to, aby se evropské státy zapojily do diskuse o roli francouzského jaderného odstrašení v bezpečnostní architektuře kontinentu. Dosud však jeho návrhy narážely na nezájem. To se nyní začíná měnit, když Polsko a Dánsko signalizovaly ochotu tuto možnost zvážit. Pozitivně se k této variantě staví i Německo.
Polský premiér Donald Tusk při příchodu na summit evropských lídrů v Bruselu uvedl, že toto téma už s Macronem několikrát diskutoval a že si myslí, že „stojí za zvážení“. Podobně reagovala i dánská premiérka Mette Frederiksenová, která sice vyloučila, že by Kodaň aktivně pracovala na možnosti rozmístění jaderných zbraní na svém území, ale zároveň zdůraznila, že je ochotna naslouchat různým návrhům.
Francie je jedinou jadernou mocností v rámci Evropské unie a jednou ze tří v NATO, vedle Spojených států a Velké Británie. Po desetiletí se evropské země spoléhaly na jaderný deštník Washingtonu, avšak v poslední době došlo k zásadním posunům v obranné politice Evropy. Prezident Donald Trump, který se v posledních týdnech sbližuje s Ruskem a zároveň hrozí stažením amerických vojsk z Evropy, přinutil mnohé státy přehodnotit svou závislost na USA v otázkách bezpečnosti.
Macron dosud oficiálně nenabídl rozmístění francouzských jaderných zbraní na území jiných evropských států, nicméně jeho návrh už začíná nacházet nové spojence. Zásadní změna přichází i z Německa, kde se pravděpodobný budoucí kancléř Friedrich Merz již minulý měsíc vyjádřil, že Berlín by měl s Londýnem a Paříží vést rozhovory o možnosti jaderného sdílení nebo zajištění jaderné bezpečnosti prostřednictvím Velké Británie a Francie.
Diskuse o evropském jaderném odstrašení tak nabírají nový rozměr, přičemž posilování obranné autonomie Evropy se stává stále naléhavějším tématem. Stále však zůstává otázkou, jak daleko jsou jednotlivé země ochotny zajít a zda bude Macronova vize skutečně realizována.
Ten přitom už v roce 2020 vyzval k zahájení strategického dialogu o evropském rozměru francouzského jaderného odstrašení. Pět let poté se k této myšlence přihlásil i pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz, který podpořil rozšíření francouzského jaderného deštníku na Německo. Jeho výzva přichází v době, kdy Spojené státy vedené Donaldem Trumpem nejsou považovány za spolehlivého garanta bezpečnosti Evropy.
Francie je připravena jednat o rozšíření ochrany svého jaderného arzenálu na evropské spojence, uvedl ve středu francouzský prezident Emmanuel Macron. Zároveň varoval, že Evropa se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou stát po jejím boku v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem.
„Rozhodl jsem se otevřít strategickou debatu o ochraně našich spojenců na evropském kontinentu prostřednictvím našeho odstrašujícího arzenálu,“ řekl Macron během živého vysílání na svých oficiálních sociálních sítích. Zdůraznil, že Evropa musí pokračovat v pomoci Ukrajině a posilovat svou vlastní obranu.
Macronovy výroky přicházejí krátce poté, co se pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz vyslovil pro zahájení jednání mezi Francií a Velkou Británií, které by mělo vést k rozšíření jejich jaderného odstrašení na další evropské státy.
Macron již dříve tento koncept připustil. V rozhovoru pro portugalskou televizi RTP minulý měsíc naznačil, že pokud by si evropští lídři přáli větší strategickou autonomii, mělo by být zahájeno jednání o možnostech jaderného odstrašení.
Francouzský prezident rovněž potvrdil, že evropští spojenci, kteří mají zájem o hlubší spolupráci v oblasti jaderného odstrašení, by se mohli podílet na vojenských cvičeních francouzských strategických sil.
Macronovo středeční vystoupení přichází jen několik dní poté, co se v Paříži setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a britským premiérem Keirem Starmerem na klíčovém summitu. Tato schůzka následovala po neúspěšném setkání Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Oválné pracovně, které nepřineslo Ukrajině žádnou konkrétní podporu.
Francie si svůj jaderný arzenál vybudovala právě proto, aby se vyhnula závislosti na Spojených státech. Disponuje 290 jadernými hlavicemi, které jsou rozmístěny na ponorkách a v letounech schopných nést strategické rakety. V porovnání s Ruskem, které má k dispozici přibližně 1 600 rozmístěných a dalších 2 800 skladovaných hlavic, se však jedná o značně omezenou sílu. Teoreticky by Francie mohla zničit Moskvu a další hlavní ruská města, avšak ruské schopnosti by umožnily provést devastující protiúder.
Zvýšení efektivity francouzského jaderného odstrašení by mohlo přinést užší partnerství s Velkou Británií, která svůj arzenál od brexitu rozšířila na 260 hlavic. Na rozdíl od Británie, která je součástí jaderného plánování NATO a jejíž rakety jsou vyvíjeny ve spolupráci se Spojenými státy, si Francie udržuje absolutní nezávislost v oblasti jaderných zbraní. To jí dává větší volnost v definování své strategie a možnost zastupovat i širší evropské zájmy.
Historie podle The Conversation ukazuje, že Spojené státy nikdy nebyly bezvýhradným garantem evropské bezpečnosti. Už v 60. letech vyjádřil prezident Lyndon Johnson pochybnosti o odhodlání Washingtonu bránit Evropu za každou cenu. Nyní Trumpovy kroky, včetně úvah o ukončení podpory Ukrajině, tyto obavy potvrzují. Zvyšuje se proto tlak na přijetí francouzského jaderného deštníku jako evropské alternativy k americké ochraně.
Rozšíření francouzského jaderného odstrašení na východní Evropu by si vyžádalo nejen strategickou diskuzi, ale i značné investice. Vytvoření jaderného štítu pro celou Evropskou unii by znamenalo nutnost navýšení arzenálu, reaktivaci továren na obohacování uranu a navýšení produkce raketových nosičů. Celkové náklady by mohly přesáhnout 10 miliard eur ročně, přičemž by bylo nutné vybudovat infrastrukturu v hostitelských zemích.
Související

Zveřejníme tajemství o izraelských jaderných zbraních, vyhrožuje Írán EU

Jaká bude ruská odveta za zásah do triády? Volání po jaderném útoku na Ukrajinu sílí
Jaderné zbraně , Mette Frederiksenová , Donald Tusk , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
včera

USA a spojenci pomáhali s odražením íránských raket. Izrael chystá masivní odvetu
včera

Protesty by zvládly místní složky policie. Nasazení gardy a mariňáků je Trumpova politická hra, říká Ringlerová
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Íránská odveta začala. Celé území Izraele se ocitlo palbou, na zemi zamířily stovky raket
včera

Indie našla černou skříňku ze zříceného letadla Air India
včera

Mimořádná zpráva Izrael spustil novou vlnu útoků na Írán, exploze otřásly Teheránem
včera

Spekulace o příčině havárie letadla Air India se množí. Může to napáchat víc škody než užitku, varuje expertka
včera

Proč Izrael obešel Trumpa a riskuje válku s Íránem?
včera

Hnutí MAGA bije na poplach. Bojí se, že Trump zatáhne USA do války
včera

Po útocích je v Íránu téměř 80 mrtvých a 330 zraněných. Izraelci se chystají na protiúder, ve velkém skupují zásoby
včera

Mossad před údery propašoval zbraně na íránské území. Netanjahu bude dnes mluvit s Trumpem
včera

Trump dal Íránu potají ultimátum. Izraelské útoky přišly po jeho vypršení
včera

Není to jednorázová akce. Izrael bude bombardovat Írán, dokud nedosáhne svého
včera

Mimořádná zpráva Izrael znovu zaútočil na Írán. Opět zasáhl klíčový jaderný komplex
včera

Netanjahu si desítky let přál střet s Íránem. Teď ho má, a Blízký východ dostal na pokraj války
včera

Trump hrozí Íránu: Pokud nepřistoupíte na jadernou dohodu, budete čelit něčemu ještě horšímu
včera

Při útoku byl zraněn vysoký poradce vůdce Chameneího. Írán to považuje za vyhlášení války
včera

Nedělejte si z nás bojiště, vzkazuje Jordánsko po sestřelení raket a dronů. Uzavřelo vzdušný prostor
včera

Útok na Írán se okamžitě promítl do cen ropy. Teherán chce svolat RB OSN
včera

Svět se bojí další války. Izrael i Írán vyzývá ke zdrženlivosti
včera
Izrael označil útok za rozhodující moment v dějinách: Jaderné zbraně Íránu ohrožují naši existenci
Blízký východ se ocitá na pokraji hlubšího konfliktu. Po masivních izraelských leteckých útocích na Írán a vypuštění 100 dronů směrem k Izraeli je podle analytiků téměř jisté, že Teherán podnikne odvetné kroky – otázkou zůstává kdy a v jaké podobě.
Zdroj: Libor Novák