Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa

Brusel se sice snaží situaci mírnit poukazem na to, že Grónsko je na rozdíl od Venezuely demokratickým partnerem v rámci NATO, ale konkrétní plán obrany zatím nepředstavil. Tato zdrženlivost vyvolává kritiku, protože pouhá rétorika o suverenitě se ve stínu událostí v Jižní Americe zdá být nedostatečná.

Naopak dánská premiérka Mette Frederiksenová varuje, že jakýkoli americký pokus o anexi by znamenal definitivní rozpad Severoatlantické aliance a zánik bezpečnostních pravidel platných od konce druhé světové války. Přímo v Grónsku panuje po provokativních příspěvcích Trumpova okolí na sociálních sítích značné rozhořčení.

Tamní premiér Jens-Frederik Nielsen jasně vzkázal, že ostrov není na prodej a odmítá jakékoli srovnávání s venezuelským režimem. Donald Trump však kontruje tvrzením, že Arktidu ovládají ruská a čínská plavidla a Evropa není schopna region bez americké pomoci zabezpečit, což ovšem Brusel i mnozí experti rozporují.

Celý problém staví NATO do neřešitelné situace, protože aliance není připravena na konflikt mezi svými vlastními členy. Pokud by Washington skutečně zasáhl, mohl by jako nejsilnější hráč jakoukoli společnou reakci zablokovat, což by vedlo k rozkladu celé organizace. I proto se objevují návrhy, jako je ten od Raphaëla Glucksmanna, na vybudování čistě evropské vojenské základny přímo v Grónsku, která by demonstrovala schopnost EU postarat se o vlastní bezpečnost.

Nadcházející týdny budou rozhodující. Času na vytvoření jednotné evropské strategie je málo, zejména po Trumpově prohlášení, že otázku Grónska hodlá otevřít během několika málo dní. Osud arktického ostrova se tak stává symbolem nového světového řádu, kde se transakční politika a právo silnějšího začínají prosazovat na úkor tradičních spojenectví.

Grónský premiér Nielsen už v pondělí ostře vystoupil proti opakovaným prohlášením amerického prezidenta Trumpa o možné anexi tohoto největšího ostrova světa. Vyzval šéfa Bílého domu, aby se vzdal svých „fantazií o anexi“ a přestal s nepřijatelnou rétorikou plnou nátlaku. Nielsen zdůraznil, že Grónsko je domovem tamních obyvatel a svébytným územím, které si o své budoucnosti rozhoduje samo.

Napětí mezi Washingtonem a Kodaní eskalovalo poté, co Trump v neděli prohlásil, že USA potřebují Grónsko pro svou národní bezpečnost. Své ambice navíc vyjádřil krátce po razantní vojenské operaci ve Venezuele, což v arktickém regionu vyvolalo značné obavy. Trump argumentuje strategickou polohou ostrova a údajnou neschopností Dánska čelit rostoucí přítomnosti čínských a ruských plavidel v okolních vodách.

Frederiksenová označila úvahy o americkém převzetí Grónska za zcela nesmyslné. Upozornila, že Spojené státy nemají žádné právo anektovat jakoukoli část Dánského království. Frederiksenová, kterou letos čekají volby, čelí domácímu tlaku, aby připravila konkrétní obranné plány pro případ, že by americké hrozby přerostly v reálnou akci.

Evropská unie se v pondělí postavila na stranu Dánska a deklarovala, že bude neochvějně bránit principy územní celistvosti a nedotknutelnosti hranic. Podporu Grónsku vyjádřili také lídři severských sousedů – Švédska, Norska a Finska. Podle nich mají o osudu ostrova právo rozhodovat výhradně Dánsko a Grónsko, nikoliv cizí mocnosti.

Grónští politici, včetně poslankyně Aaji Chemnitz, varují, že světová politika vstupuje do éry nového uspořádání, kde tradiční dialog nahrazuje nátlak. Ačkoliv bezprostřední invazi nepovažují za pravděpodobnou, vyzývají obyvatele, aby se připravili na nejhorší scénáře.

Grónsko sice deklaruje ochotu k diskusi, ta však podle premiéra Nielsena musí probíhat oficiálními kanály a v souladu s mezinárodním právem, nikoliv prostřednictvím neuctivých příspěvků na sociálních sítích.