Dánská premiérka Frederiksenová má Trumpa plné zuby. Chce se postavit agresivním krokům Washingtonu

Dánská premiérka Mette Frederiksenová ostře odsoudila Bílý dům za „nepřijatelný nátlak“ na Grónsko v souvislosti s plánovanou návštěvou delegace Spojených států vedené druhou dámou Ushou Vanceovou. Frederiksenová prohlásila, že se proti agresivním krokům Washingtonu vůči arktickému ostrovu důrazně postaví. Podle serveru Politico už má amerického prezidenta Donalda Trumpa dost.

„Toto zjevně není návštěva, která by se týkala potřeb nebo zájmů Grónska,“ uvedla Frederiksenová s odkazem na plánovanou cestu, které se kromě manželky viceprezidenta JD Vanceho zúčastní i poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz a ministr energetiky Chris Wright.

„Musím tedy říci, že se jedná o nepřijatelný nátlak na Grónsko a Dánsko v této situaci. A proti tomuto tlaku se postavíme,“ dodala premiérka.

Frederiksenová dosud kritizovala Trumpovu administrativu zdrženlivě, nyní však zaujala nejostřejší postoj od chvíle, kdy americký prezident znovu otevřel otázku ovládnutí tohoto autonomního území Dánska. Trump se o získání Grónska zajímá kvůli jeho obrovským zásobám nerostných surovin a strategické poloze v Arktidě.

Premiérka rovněž zdůraznila, že grónští představitelé jasně vyjádřili nesouhlas s návštěvou, zejména proto, že ostrov po nedávných volbách nemá fungující vládu.

„Nemůžete uskutečnit soukromou návštěvu s oficiálními zástupci jiné země,“ podotkla Frederiksenová.

Trump poprvé vyjádřil zájem o koupi Grónska už během svého prvního funkčního období. Po návratu do Bílého domu však ještě zvýšil tlak a nevyloučil, že by mohl k získání ostrova použít i vojenskou sílu nebo ekonomické donucení. Americký prezident označil ovládnutí Grónska za „naprostou nezbytnost“ pro národní bezpečnost USA.

Frederiksenová varovala, že Trumpův zájem o Grónsko je vážný a představuje reálnou hrozbu. „Chce Grónsko. Proto to nelze vnímat izolovaně od jiných událostí.“

Zároveň zdůraznila, že jak Kodaň, tak Nuuk si přejí úzkou spolupráci se Spojenými státy. „Jsme spojenci, máme obrannou dohodu o Grónsku už od roku 1951. Není žádný náznak, že bychom v Dánsku nebo Grónsku nechtěli spolupracovat s Američany.

„Ale když se chystáte na takovou návštěvu a grónští politici jasně říkají, že ji nechtějí, nelze to považovat za projev respektu,“ uzavřela Frederiksenová. 

Související

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.
Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Je to Timmy, potvrdili Dánové po zkoumání uhynulé velryby

Dánské úřady potvrdily, že uhynulou velrybou, která se v pátek objevila u jednoho z dánských ostrovů, je opravdu Timmy, jehož příběh v uplynulých týdnech sledovala média. Informoval o tom deník Guardian. Ostře sledovaný příběh tak nemá šťastný konec. 

Více souvisejících

dánsko grónsko Mette Frederiksenová

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 7 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 10 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy