Trump posunul tabu. V OSN otevřeně mluvil o zničení jiné země

Trump ve svém projevu položil otázku, zda s Íránem uzavře dohodu umožňující obnovu země, nebo zda Islámskou republiku zcela zničí. Ve svém vystoupení se dotkl možnosti rychle zdecimovat íránský režim bez šance na jeho budoucí přežití či návrat k předchozí síle. Takto ostrá rétorika na půdě organizace vytvořené k předcházení válečným konfliktům vyvolala mezi delegáty značné znepokojení. Veřejnost je sice na prezidentova tvrdá vyjádření zvyklá, jejich přednesení na Valném shromáždění však mělo mimořádný dopad.

Velká část čtyřicetiminutového projevu byla věnována právě Íránu, přičemž úvod obsahoval výčet prezidentských úspěchů určený spíše domácímu publiku. Při prezentaci faktů o íránském režimu se však americký prezident dopustil několika nepřesností. Dvakrát nesprávně tvrdil, že teokratický režim v Teheránu vládne již padesát jedna let. Ve skutečnosti k islámské revoluci a svržení šáha Mohammada Rezy Pahlavího došlo před čtyřiceti sedmi lety.

Další nepřesnost se týkala počtu obětí při potlačování protivládních protestů v Íránu před vypuknutím války. Trump prohlásil, že režim v tomto roce zmasakroval přes sedmdesát dva tisíc vlastních občanů. Dosavadní odhady počtu obětí demonstrací přitom byly výrazně nižší než čísla uváděná prezidentem. Těmito argumenty americký lídr obhajoval svoje stanovisko, že Íránu nesmí být nikdy umožněno získat jaderné zbraně.

Ostrá rétorika se neomezila pouze na Blízký východ, ale zasáhla i delegaci Kuby. Členové kubánské delegace opustili sál v momentě, kdy Trump předpovídal brzký pád tamního komunistického režimu. Prezident označil Kubu za zcela selhávající stát a zmínil, že ministr zahraničí Marco Rubio vede s touto zemí intenzivní jednání. Kuba se přitom potýká s hlubokou humanitární a potravinovou krizí znásobenou americkým embargem.

Jako varování pro další protivníky vyzdvihl Trump zásah amerických speciálních sil ve Venezuele. Při této operaci byl zadržen dosavadní prezident Nicolás Maduro a přepraven do New Yorku k čelení obviněním z obchodu s drogami. Americký prezident zdůraznil, že Spojené státy již nedovolí vznik hrozeb na západní polokouli. V případě potřeby jsou USA připraveny použít svou vojenskou sílu k ochraně národních zájmů.

Trump zároveň vyzdvihl nedávnou ropnou dohodu s dočasnou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou. Podle jeho slov dává tato dohoda Spojeným státům a Venezuele společnou kontrolu nad více než šedesáti procenty světových zásob ropy. Prezident tuto smlouvu označil za možná největší obchod v historii. Bez obav z kritiky se přihlásil k heslu, že kořist patří vítězům.

Ostré kritice čelil ze strany amerického prezidenta také Mezinárodní trestní soud. Trump tento orgán označil za instituci mimo kontrolu a skupinu se zlými úmysly. Prohlásil, že nikdy nedovolí, aby byli američtí vojáci vyšetřováni nebo souzeni protiamerickým tribunálem bez příslušné jurisdikce. Tento postoj podtrhl jeho dlouhodobou nedůvěru k mezinárodním právním institucím.

Naopak vůči tradičním evropským spojencům zvolil šéf Bílého domu výrazně smírnější tón než v minulosti. Pochválil generálního tajemníka NATO Marka Rutteho a označil ho za skvělého lídra. Rovněž ocenil Dánsko jako neuvěřitelnou a krásnou zemi. Stalo se tak jen několik dní po uzavření dohody ohledně Grónska, jehož případné připojení v minulosti vyvolávalo napětí.

Závěr vystoupení věnoval americký prezident tématu umělé inteligence a odmítl výzvy k zpomalení jejího vývoje. Snahy o regulaci označil za globalistické schéma srovnatelné s varováními před klimatickými změnami. Oznámil, že ve všech oficiálních dokumentech USA se odteď bude místo výrazu umělá inteligence používat pojem superinteligence. Tento termín považuje za přesnější vyjádření nové technologické reality.