Dánská drakonická migrační politika na hranicích nekončí. Frederiksenová ji chce v celé Evropě

Frederiksenová ospravedlňuje takový přístup srovnáváním problémů imigrace s finanční dostupností veřejných služeb a zachováním sociálního státu. Již před jejím nástupem k moci v Dánsku platila přísná azylová legislativa, ale pod její administrativou se stala ještě drakoničtější. Podle jejích vlastních slov migrace „představuje výzvu pro Evropu, ovlivňuje životy lidí a soudržnost našich společností“. Přístup Frederiksenové se nyní stává modelem pro další levicové vlády v Evropě, včetně Velké Británie, které se snaží reagovat na obavy voličů ohledně imigrace.

Dánská migrační politika byla po léta ovlivňována krajní pravicí. Menšinové koalice byly v parlamentu dlouhodobě závislé na hlasech krajní pravice. Frederiksenová vyhrála volby v roce 2019 s migrační agendou, která byla téměř identická s agendou Dánské lidové strany, krajně pravicové strany.

Azylové politiky v zemi byly zpřísněny již během uprchlické krize v roce 2015. Nová legislativa zavedla omezení pro slučování rodin uprchlíků, dočasná povolení k pobytu, která mohla být kdykoliv odebrána, a kladla větší požadavky na integraci žadatelů o azyl a imigrantů. V roce 2018 vstoupil v platnost zákon zaměřený na „paralelní společnosti“, který vládě umožnil zbourat nebo prodat oblasti sociálního bydlení, kde více než polovina obyvatel pochází z „ne-západního“ prostředí, pokud tato místa splňují i další kritéria týkající se kriminality a chudoby. Uprchlíci v těchto oblastech také nemají nárok na sloučení rodiny.

V roce 2021 Frederiksenová zavedla nový deportační zákon, který umožňoval vrácení uprchlíků do země původu, pokud Dánsko usoudilo, že je tam bezpečno. Její vláda označila Sýrii za bezpečnou pro návrat uprchlíků a odebrala povolení k pobytu syrským uprchlíkům. Protože však Dánsko nemělo se syrskou vládou diplomatické vztahy k umožnění deportací, tito lidé byli odebráni ze vzdělání a zaměstnání a umístěni do deportačních táborů.

Evropská komise v roce 2021 prohlásila novou dánskou legislativu o přesunu žadatelů o azyl do třetích zemí za neslučitelnou s právem EU. Dánsko je ale v jedinečné pozici, protože si v roce 1992 vyjednalo výjimky z Maastrichtské smlouvy. Jedna z těchto výjimek znamená, že Dánsko není vázáno zákony EU týkajícími se hraniční kontroly a imigrační politiky.

Během svého předsednictví v Radě Evropské unie, kde byla migrace na předních místech agendy, využila Frederiksenová svou pozici k prosazování přísnější migrační politiky v dánském stylu po celé Evropě. Ve svém projevu při oficiálním zahájení dánského předsednictví EU uvedla, že: „Mnozí sem přicházejí pracovat a přispívat. Ale někteří ne. A po celé Evropě vidíme důsledky. Zločin. Radikalizace. A teror. Vybudovali jsme jedny z nejlepších společností vůbec. Ale nemůžeme přijmout každého, kdo sem chce přijít.“

Dánsko podpořilo Pakt EU o migraci a azylu z roku 2024, který stanovuje nová společná pravidla pro řízení migrace. Pakt, který bude implementován v roce 2026, upřednostňuje podporu hraničním státům s finanční pomocí od ostatních zemí EU a jeho cílem je zajistit vnější hranice rychlejším a efektivnějším azylovým řízením.

Navzdory kritice ze strany Evropského soudního dvora, Výboru OSN proti mučení, Amnesty International a dalších mezinárodních orgánů, Frederiksenová získala podporu například od italské premiérky Giorgie Meloniové, která uzavřela dohody o deportacích s autoritářskými režimy a vládami, jako jsou Libye, Tunisko a Egypt. Frederiksenová a Meloniová vedly skupinu zemí EU prosazující reformu Evropské úmluvy o lidských právech s cílem usnadnit deportace. Je zřejmé, že ovlivnila také Keira Starmera, jehož labouristická vláda ve Spojeném království se nyní snaží zavést migrační politiky dánského stylu.

I když je ideologie a jednání Frederiksenové široce kritizováno organizacemi pro lidská práva, mohou tato opatření přispět k jejímu rychlému vzestupu na přední pozice v mezinárodní politice. To by mohla potřebovat, jelikož její strana má v nadcházejících místních volbách pravděpodobně prohrát ve prospěch stran dále nalevo.