Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

Od té doby jsou dočasná povolení k pobytu udělována pouze na jeden až dva roky, přičemž už neexistuje žádná záruka získání trvalého víza. K získání trvalého statusu musí uprchlíci plynně ovládat dánštinu a mít několik let zaměstnání na plný úvazek. Michala Clante Bendixen, která vede poradní skupinu Refugees Welcome Denmark, k tomu uvedla, že jde o postoj a pocit dočasného návštěvníka. Člověk neví, jakým směrem se bude jeho budoucnost ubírat, a dokonce i pokuta za rychlou jízdu může posunout udělení trvalého pobytu o mnoho let.

Dánská imigrační politika se dostala do popředí poté, co se ukázalo, že britská labouristická vláda se snaží tento přístup napodobit, aby se Spojené království stalo pro žadatele o azyl méně atraktivní destinací. Navzdory kritice ze strany OSN a organizací pro lidská práva se zdá, že tato omezení, která patří k nejpřísnějším v Evropě, přinesla politikům požadovaný efekt. Zatímco v roce 2014 dorazilo do Dánska celkem 14 792 žadatelů o azyl, přičemž největší počet pocházel ze Sýrie a Eritrey, do roku 2021 se tento počet snížil na 2 099 a v roce 2024 na 2 333. Z téměř 100 000 povolení k pobytu, která byla loni v Dánsku udělena, bylo pouze 1 % zaznamenáno u uprchlíků. Zbylých 99 % zahrnovalo 9 623 uprchlíků z Ukrajiny (kteří jsou kategorizováni zvlášť), migranty z Evropského hospodářského prostoru, sloučení rodin a osoby s pracovními a studijními povoleními.

Kritici však tvrdí, že snížení počtu imigrantů jde na úkor reputace Dánska a jeho hodnot. Naznačují, že začlenění populistických pravicových myšlenek do politiky nominálně středolevé strany narušilo některé ideály, jimiž je Dánsko mezinárodně proslulé. Šéfredaktor deníku Information, Rune Lykkeberg, tvrdí, že argumentem proti tomuto přístupu je vznik extremismu ve středu, čímž mizí silná pozice pro legitimitu lidských práv a ochrany menšin. Když v roce 2019 nastoupila do funkce sociálně demokratická premiérka Mette Frederiksen, jejím cílem bylo snížit počet žadatelů o azyl v Dánsku na nulu.

Cestu pro Frederiksen připravil její předchůdce Lars Løkke Rasmussen, který stál za změnou na dočasná povolení k pobytu v roce 2015. Pod jeho dohledem došlo také k tzv. „paradigm shift“ v roce 2019, sérii pravidel, která zaměřila oficiální úsilí a rétoriku spíše na repatriaci než na integraci. Frederiksen, která je stále ve funkci, těží z nekompromisního přístupu k migraci. Bendixen k tomu říká, že Dánsko praktikuje politiku odstrašování, která má lidi vystrašit, aby si Dánsko nevybrali.

Dánsko bylo pravidelně kritizováno Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky, ale kritiku vyvolaly i mnohé integrační politiky. Nejvíce kontroverzní je tzv. zákon proti „gettům“ (nyní známým jako „paralelní společnosti“), který státu umožňuje zbourat bytové domy v oblastech, kde má alespoň polovina obyvatel „nezápadní“ původ. V únoru dospěl vysoký poradce nejvyššího soudu EU k závěru, že zákon představuje přímou diskriminaci na základě etnického původu.

Kritika však nevedla ke změně politické agendy. Domácí debata se dokonce v poslední době stala extrémnější. Krajně pravicová Dánská lidová strana (DPP), která není ve vládě, ale jejíž podpora roste, volá po „remigraci“ – masové deportaci lidí s přistěhovaleckým původem žijících v Dánsku. Eva Singer z Dánské rady pro uprchlíky uvedla, že protipřistěhovalecké nálady neřídí veřejnost, ale politici, kteří tvrdí, že se řídí populární náladou, jež však pramení z jejich výroků a není založena na faktech.

Vzhledem ke stárnutí populace čelí všechny evropské země, včetně Spojeného království, rostoucímu dilematu. Martin Lidegaard, lídr Sociálně liberální strany a bývalý dánský ministr zahraničí, uvedl, že zemím chybí pracovní síla a lidé kvůli klesající plodnosti. Hospodářství a pracovní trh zoufalé potřebují imigraci. Na druhou stranu existují populistické pravicové strany, které proti ní chtějí bojovat, stejně jako odpor vůči lidem přicházejícím ze zemí s odlišným etnickým původem. Podle Lidegaarda musí všichni chytře vyvážit tyto potřeby.

Lykkeberg popsal způsob, jakým sociální demokraté řeší imigraci, jako součást „dánského modelu“: nesnaží se tzv. populisty spálit, ale ukrást jim jejich oheň. Tím drží tzv. extremisty mimo centrum moci a brání starý politický řád. Kritici tvrdí, že tvrdá politika vlády je často kontradiktorní. Zatímco obce musí uprchlíkům říkat, co mají dělat pro integraci, zároveň jim musí připomínat, jak je jejich pobyt dočasný. Bendixen vnímá dočasný charakter statusu uprchlíka jako „jed pro integraci“, protože lidem nedává čas na změnu jazyka, kariéry a usazení se v nové zemi.

Související

Odpálení rakety ATACMS.

Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku

Britské ministerstvo obrany oznámilo zahájení ambiciózního projektu s kódovým označením Nightfall, jehož cílem je vyvinout novou generaci taktických balistických střel pro Ukrajinu. Tento krok má výrazně posílit palebnou sílu ukrajinské armády v jejím boji proti ruské agresi a umožnit jí zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele. Británie tímto krokem potvrzuje svůj dlouhodobý závazek podporovat obranyschopnost Kyjeva i v roce 2026.

Více souvisejících

Velká Británie dánsko uprchlíci

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů

Většina Američanů hodnotí první rok druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa negativně. Vyplývá to z nového průzkumu televize CNN, který provedla agentura SSRS. Podle výsledků se 58 % respondentů domnívá, že prezident se zaměřuje na špatné priority a dělá příliš málo pro řešení rostoucích životních nákladů. Pro Trumpa i Republikánskou stranu jsou tato čísla varovná, zejména s ohledem na nadcházející poločasové volby do Kongresu (midterms), které se uskuteční v listopadu 2026.

před 10 minutami

Ilustrační foto

Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu

Platby za plyn a elektřinu patří mezi nejčastější pravidelné výdaje domácností i firem. Mnoho odběratelů však platí zálohy jen orientačně, což může vést k nepříjemným překvapením při ročním vyúčtování. Jak správně nastavit zálohy na energie, jak je sledovat a upravovat podle reálné spotřeby?

před 45 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete

Volodymyr Zelenskyj odmítl vyjádření Donalda Trumpa, který mu připsal odpovědnost za váznoucí mírová jednání. Ukrajinský lídr ve svém videoposelství prohlásil, že jeho země neklade uzavření míru žádné překážky. Reagoval tak na dřívější Trumpův výrok, podle kterého je to právě ukrajinský prezident, kdo brání dohodě. Americký prezident navíc naznačil, že Vladimir Putin je k jednání ochotnější než strana napadeného státu.

před 1 hodinou

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně

Prezident Petr Pavel v pátek ráno dorazil do Kyjeva během své třetí oficiální návštěvě Ukrajiny od nástupu do úřadu. Cesta, která začala čtvrtečním programem ve Lvově, vyvrcholila v ukrajinské metropoli klíčovým setkáním s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hned v úvodu jednání se Pavlovi dostalo mimořádné pocty, když mu ukrajinský lídr předal Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně – vyznamenání, které Kyjev uděluje cizím státníkům za zcela výjimečné zásluhy o ukrajinský stát a jeho bezpečnost.

před 2 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 2 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 3 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 4 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 5 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 5 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 7 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy