Není to jen o Ukrajině, válka zasáhla celou Evropu. Ta už ve střetu s Ruskem je, shodují se lídři v Dánsku

Dánská ministryně Mette Frederiksen ve středu prohlásila, že „hybridní válka zasáhla Evropu“. Tuto situaci dokreslily incidenty jako narušení vzdušného prostoru NATO ruskými stíhačkami a dronová invaze na kodaňské letiště. Francouzský prezident Emmanuel Macron konstatoval, že kontinent je ve „střetu s Ruskem“.

Jedním z klíčových témat je i kreativní financování nové půjčky pro Ukrajinu. Prezident Emmanuel Macron varoval, že přímé zabavení zmrazených ruských aktiv, která dosahují téměř 200 miliard eur a většina z nich je držena belgickou společností Euroclear, by mohlo podkopat důvěryhodnost evropských finančních autorit. Tento krok by mohl potenciálně vyděsit investory.

Místo toho se jedná o možnost financovat půjčku prostřednictvím nových eurobondů, které by byly garantovány zeměmi EU. Podle Macrona je vydávání nového dluhu garantovaného unijními a národními rozpočty „velmi dobrá věc“. Francie má o tuto variantu zájem, avšak pouze za podmínky, že se břemeno půjčky spravedlivě rozdělí a nebude mít dopad na už tak špatný stav francouzských veřejných financí.

Italská premiérka Giorgia Meloniová očekává, že se lídři budou zabývat i Trumpovým mírovým plánem pro Gazu. Meloniová se kriticky vyjádřila k očekávané humanitární flotile, která by ve čtvrtek měla dorazit do Pásma Gazy. Označila misi aktivistů za „nezodpovědnou a nebezpečnou“, když uvedla, že v době probíhajících mírových jednání by všichni měli projevovat odpovědnost a zdrženlivost.

Další velkou prioritou je komplexní pohled na obranu Evropy. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis zdůraznil, že společné obranné projekty musí vnímat bezpečnost bloku jako celek. Vyzval k tomu, aby kromě východních hranic byly adekvátně chráněny i ty jižní. Premiérka Meloniová se k tomuto apelu připojila s varováním, aby se Unie nezaměřovala „pouze na východ, zatímco by zapomínala na jižní křídlo“.

Finský premiér Petteri Orpo před vstupem na jednání sdělil, že EU musí v otázkách obrany fungovat jako „skutečná unie“ a převzít nové pravomoci k posílení svých schopností čelit ruským hrozbám.

Zároveň podpořil nový návrh na využití zmrazených ruských aktiv pro financování ukrajinské obrany a rekonstrukce, protože tento plán „zohledňuje obavy Belgičanů“. Orpo rovněž podpořil snahu obejít veto Maďarska u žádostí o členství Ukrajiny a Moldavska. Považuje za nepřijatelné, aby „jediná země blokovala tato rozhodnutí schůzi za schůzí“.