V reakci na opakované narušení dánského vzdušného prostoru neidentifikovanými drony se Spojené království, Francie, Německo a Švédsko zavázaly Dánsku pomoci posílit jeho bezpečnost. Incidenty s drony narušily dánský vzdušný prostor už několikrát během posledního týdne. Dánským silám se přitom dosud nepodařilo žádný z bezpilotních letounů sestřelit, což by umožnilo prozkoumat trosky.
Pomoc spojenců přichází v době, kdy se v Kodani tento týden konají dva evropské summity. Hlavní město má ve středu hostit lídry Evropské unie a ve čtvrtek pak zástupce 47členného Evropského politického společenství. Posílení bezpečnostních opatření má zajistit hladký průběh těchto klíčových mezinárodních událostí.
Spojené království už do Dánska odeslalo protidronový systém, jak potvrdil ministr obrany John Healey na okraj konference britské Labouristické strany. Sousední Německo avizovalo vyslání 40 vojáků, kteří mají pomoci s detekcí, identifikací a eliminací dronů. Francie se zapojí vojenským vrtulníkem a 35 dalšími vojáky. Švédsko přislíbilo protidronový systém a dodatečné radary, stejně jako posily pro policii, které mají zvýšit bezpečnost na zemi.
Během diskuse americký vyslanec Kellogg objasnil postoj Spojených států k válce na Ukrajině. Uvedl, že hlavní prioritou USA je „zastavit největší pozemní válku v Evropě od druhé světové války“. Zdůraznil, že se jedná o „válku průmyslové síly“ s „doslova stovkami tisíc“ zabitých v boji.
Kellogg připomněl, že Sověti opustili Afghánistán po ztrátě 18 000 vojáků a USA odešly z Vietnamu s 65 000 oběťmi. Dnes se přitom hovoří o tom, že počet mrtvých a raněných na obou stranách na Ukrajině překročil jeden milion. „To je ohromující,“ řekl Kellogg s tím, že „tato válka musí nějakým způsobem skončit“.
Americký vyslanec Kellogg také poskytl zajímavý pohled na vztahy USA s Běloruskem. Reagoval tak na dohodu o propuštění některých politických vězňů výměnou za uvolnění části sankcí vůči Minsku. Kellogg zdůraznil, že americké soustředění na Lukašenka je primárně proto, že „víme, že hodně mluví s prezidentem Putinem“. Ačkoliv USA netuší, o čem mluví, vědí, že se stýkají.
Kellogg upřesnil, že hlavním cílem dohod s Minskem bylo „zajistit otevřenost komunikačních kanálů“, aby Spojené státy měly jistotu, že „veškeré naše zprávy jsou předávány prezidentu Putinovi“. Propuštění politických vězňů považuje Kellogg za pozitivní vedlejší výsledek. Nicméně „hlavním cílem nebylo osvobodit politické vězně – hlavním cílem bylo najít řešení, jak nejlépe ukončit válku mezi Ukrajinou a Ruskem“. Podle Kellogga je pro USA klíčové zajistit, aby „zprávy posílané Vladimiru Putinovi byly konzistentní“, a to bez ohledu na to, zda jdou přes Lukašenka, Kirilla Dmitrijeva, nebo Jurije Ušakova.
Kellogg dodal, že USA nejsou naivní ohledně Lukašenkova režimu a vědí, že „když propustí jednoho [vězně], pravděpodobně dva další sebere“. Součástí dohody bylo také umožnit státní letecké společnosti Belavia opravit letadla, aby „jejich letadla nepadala z oblohy“. Zároveň ale Bělorusko dostalo jasné ultimátum, že nesmí letadla používat k „hanebným účelům“ jako je přeprava migrantů do Evropy.
Související
Britská královna Camilla poprvé popsala napadení ve vlaku
Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku
Velká Británie , dánsko , Keith Kellogg
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu
před 1 hodinou
Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné
před 1 hodinou
Počasí přispěchá s další ledovkou. Nebezpečí pomine zítra
před 2 hodinami
Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa
před 2 hodinami
Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům
před 3 hodinami
Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným
před 4 hodinami
Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny
před 5 hodinami
Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko
před 5 hodinami
Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu
před 5 hodinami
2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou
před 7 hodinami
Předpověď počasí na víkend. Mrznout má hlavně v noci, teplejší bude sobota
včera
Britská královna Camilla poprvé popsala napadení ve vlaku
včera
Babišova vláda určila nové zmocněnce. Turek se musí spokojit s dočasným řešením
včera
Augusta po dalším úspěchu na juniorském MS potvrdil konec u dvacítky
včera
Tragédie v rakouských Alpách. Český chlapec spustil lavinu, zraněním podlehl
včera
"Protestujte, pomoc je na cestě." Trump poslal zajímavý vzkaz do Íránu
včera
Výhled meteorologů až do února. Počasí se má vrátit k zimnímu normálu
včera
Žádný internet, žádné hovory. Íránská vláda vypilovala okamžitý informační blackout celého státu k dokonalosti
včera
Hlasování o důvěře: Česko se zaměří na protidronovou obranu. Euro nepřijmeme, prohlásila vláda
včera
Trump sliboval ochranu íránských demonstrantů. Ani my nevíme, co teď udělá, přiznává Bílý dům
Rozhodující chvíle pro americkou politiku na Blízkém východě se blíží. Prezident USA Donald Trump stojí před otázkou, jak reagovat na brutální zásah íránského režimu proti vlastním občanům. Před několika dny prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrujícím na pomoc, pokud proti nim vláda v Teheránu použije násilí. Nyní, když na veřejnost pronikají zprávy o stovkách až tisících mrtvých, svět s napětím očekává, zda šéf Bílého domu svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ přetaví v činy.
Zdroj: Libor Novák