V reakci na opakované narušení dánského vzdušného prostoru neidentifikovanými drony se Spojené království, Francie, Německo a Švédsko zavázaly Dánsku pomoci posílit jeho bezpečnost. Incidenty s drony narušily dánský vzdušný prostor už několikrát během posledního týdne. Dánským silám se přitom dosud nepodařilo žádný z bezpilotních letounů sestřelit, což by umožnilo prozkoumat trosky.
Pomoc spojenců přichází v době, kdy se v Kodani tento týden konají dva evropské summity. Hlavní město má ve středu hostit lídry Evropské unie a ve čtvrtek pak zástupce 47členného Evropského politického společenství. Posílení bezpečnostních opatření má zajistit hladký průběh těchto klíčových mezinárodních událostí.
Spojené království už do Dánska odeslalo protidronový systém, jak potvrdil ministr obrany John Healey na okraj konference britské Labouristické strany. Sousední Německo avizovalo vyslání 40 vojáků, kteří mají pomoci s detekcí, identifikací a eliminací dronů. Francie se zapojí vojenským vrtulníkem a 35 dalšími vojáky. Švédsko přislíbilo protidronový systém a dodatečné radary, stejně jako posily pro policii, které mají zvýšit bezpečnost na zemi.
Během diskuse americký vyslanec Kellogg objasnil postoj Spojených států k válce na Ukrajině. Uvedl, že hlavní prioritou USA je „zastavit největší pozemní válku v Evropě od druhé světové války“. Zdůraznil, že se jedná o „válku průmyslové síly“ s „doslova stovkami tisíc“ zabitých v boji.
Kellogg připomněl, že Sověti opustili Afghánistán po ztrátě 18 000 vojáků a USA odešly z Vietnamu s 65 000 oběťmi. Dnes se přitom hovoří o tom, že počet mrtvých a raněných na obou stranách na Ukrajině překročil jeden milion. „To je ohromující,“ řekl Kellogg s tím, že „tato válka musí nějakým způsobem skončit“.
Americký vyslanec Kellogg také poskytl zajímavý pohled na vztahy USA s Běloruskem. Reagoval tak na dohodu o propuštění některých politických vězňů výměnou za uvolnění části sankcí vůči Minsku. Kellogg zdůraznil, že americké soustředění na Lukašenka je primárně proto, že „víme, že hodně mluví s prezidentem Putinem“. Ačkoliv USA netuší, o čem mluví, vědí, že se stýkají.
Kellogg upřesnil, že hlavním cílem dohod s Minskem bylo „zajistit otevřenost komunikačních kanálů“, aby Spojené státy měly jistotu, že „veškeré naše zprávy jsou předávány prezidentu Putinovi“. Propuštění politických vězňů považuje Kellogg za pozitivní vedlejší výsledek. Nicméně „hlavním cílem nebylo osvobodit politické vězně – hlavním cílem bylo najít řešení, jak nejlépe ukončit válku mezi Ukrajinou a Ruskem“. Podle Kellogga je pro USA klíčové zajistit, aby „zprávy posílané Vladimiru Putinovi byly konzistentní“, a to bez ohledu na to, zda jdou přes Lukašenka, Kirilla Dmitrijeva, nebo Jurije Ušakova.
Kellogg dodal, že USA nejsou naivní ohledně Lukašenkova režimu a vědí, že „když propustí jednoho [vězně], pravděpodobně dva další sebere“. Součástí dohody bylo také umožnit státní letecké společnosti Belavia opravit letadla, aby „jejich letadla nepadala z oblohy“. Zároveň ale Bělorusko dostalo jasné ultimátum, že nesmí letadla používat k „hanebným účelům“ jako je přeprava migrantů do Evropy.
Související
Karel III. promluvil ke Commonwealthu. Republikáni protestovali kvůli Andrewovi
Britové posílají jednu válečnou loď blíž k Íránu. Trump je předtím kritizoval
Velká Británie , dánsko , Keith Kellogg
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák