V reakci na opakované narušení dánského vzdušného prostoru neidentifikovanými drony se Spojené království, Francie, Německo a Švédsko zavázaly Dánsku pomoci posílit jeho bezpečnost. Incidenty s drony narušily dánský vzdušný prostor už několikrát během posledního týdne. Dánským silám se přitom dosud nepodařilo žádný z bezpilotních letounů sestřelit, což by umožnilo prozkoumat trosky.
Pomoc spojenců přichází v době, kdy se v Kodani tento týden konají dva evropské summity. Hlavní město má ve středu hostit lídry Evropské unie a ve čtvrtek pak zástupce 47členného Evropského politického společenství. Posílení bezpečnostních opatření má zajistit hladký průběh těchto klíčových mezinárodních událostí.
Spojené království už do Dánska odeslalo protidronový systém, jak potvrdil ministr obrany John Healey na okraj konference britské Labouristické strany. Sousední Německo avizovalo vyslání 40 vojáků, kteří mají pomoci s detekcí, identifikací a eliminací dronů. Francie se zapojí vojenským vrtulníkem a 35 dalšími vojáky. Švédsko přislíbilo protidronový systém a dodatečné radary, stejně jako posily pro policii, které mají zvýšit bezpečnost na zemi.
Během diskuse americký vyslanec Kellogg objasnil postoj Spojených států k válce na Ukrajině. Uvedl, že hlavní prioritou USA je „zastavit největší pozemní válku v Evropě od druhé světové války“. Zdůraznil, že se jedná o „válku průmyslové síly“ s „doslova stovkami tisíc“ zabitých v boji.
Kellogg připomněl, že Sověti opustili Afghánistán po ztrátě 18 000 vojáků a USA odešly z Vietnamu s 65 000 oběťmi. Dnes se přitom hovoří o tom, že počet mrtvých a raněných na obou stranách na Ukrajině překročil jeden milion. „To je ohromující,“ řekl Kellogg s tím, že „tato válka musí nějakým způsobem skončit“.
Americký vyslanec Kellogg také poskytl zajímavý pohled na vztahy USA s Běloruskem. Reagoval tak na dohodu o propuštění některých politických vězňů výměnou za uvolnění části sankcí vůči Minsku. Kellogg zdůraznil, že americké soustředění na Lukašenka je primárně proto, že „víme, že hodně mluví s prezidentem Putinem“. Ačkoliv USA netuší, o čem mluví, vědí, že se stýkají.
Kellogg upřesnil, že hlavním cílem dohod s Minskem bylo „zajistit otevřenost komunikačních kanálů“, aby Spojené státy měly jistotu, že „veškeré naše zprávy jsou předávány prezidentu Putinovi“. Propuštění politických vězňů považuje Kellogg za pozitivní vedlejší výsledek. Nicméně „hlavním cílem nebylo osvobodit politické vězně – hlavním cílem bylo najít řešení, jak nejlépe ukončit válku mezi Ukrajinou a Ruskem“. Podle Kellogga je pro USA klíčové zajistit, aby „zprávy posílané Vladimiru Putinovi byly konzistentní“, a to bez ohledu na to, zda jdou přes Lukašenka, Kirilla Dmitrijeva, nebo Jurije Ušakova.
Kellogg dodal, že USA nejsou naivní ohledně Lukašenkova režimu a vědí, že „když propustí jednoho [vězně], pravděpodobně dva další sebere“. Součástí dohody bylo také umožnit státní letecké společnosti Belavia opravit letadla, aby „jejich letadla nepadala z oblohy“. Zároveň ale Bělorusko dostalo jasné ultimátum, že nesmí letadla používat k „hanebným účelům“ jako je přeprava migrantů do Evropy.
Související
Trump ocenil hrdinství britských vojáků. Donutil ho k tomu i princ Harry
Princ Harry v dalším sporu s britským bulvárem. Síly spojil i s Eltonem Johnem
Velká Británie , dánsko , Keith Kellogg
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Vesmírná stanice u Měsíce spojila svět. Teď dostává program Artemis zásadní trhliny
před 1 hodinou
Koalice nepustí opozici ke slovu, Macinkovým SMSkám se ale záměrně vyhýbá. Sněmovna může jednat i v noci
Aktualizováno před 2 hodinami
Zbytečná schůze, vykládáte pohádky o hodnotách pro televizní kamery, pustil se Babiš do opozice
před 2 hodinami
Vyrazím se slovenským ministrem na Kypr, honosil se Turek. Já ale nikam nejedu, zareagoval Taraba
před 2 hodinami
Írán zatknul během demonstrací 50 tisíc lidí. Desítky z nich pochází ze zahraničí
před 3 hodinami
Končí jedna z nejprestižnějších nadací. Její zakladatelka označila Epsteina za bratra
před 4 hodinami
Zelenskyj po mohutném ruském útoku chystá změny v jednání o míru
před 5 hodinami
Zastíní i Lincolnův památník. Trump chce v srdci Washingtonu vybudovat monument, aby na něj lidé nezapomněli
před 6 hodinami
Pozor na ledovku a námrazu, varují meteorologové v nové výstraze
před 6 hodinami
Vyšetřovatelé provedli razii v kancelářích sítě X. Musk je předvolán k výslechu
před 7 hodinami
„Poprvé pořádně.“ Kuba oficiálně představil hnutí Naše Česko
před 7 hodinami
Miliony lidí si k AI vytváří citové vazby. Je to zásadní problém, varují vědci politiky
před 8 hodinami
„Vláda nemá být pouťovým autodromem pro Motoristy.“ Sněmovna zahájila jednání o nedůvěře vládě
před 9 hodinami
Bill a Hillary Clintonovi budou vypovídat v Epsteinově kauze
před 10 hodinami
Klid zbraní skončil. Rusko podniklo nejrozsáhlejší letošní raketový a dronový útok na Ukrajinu
před 11 hodinami
Výhled počasí do konce února. Meteorologové řekli, zda nastane změna
včera
Trumpa naštval moderátor cen Grammy. Na Noaha chce poslat právníky
včera
Česká výprava sportovců na olympiádu bude rekordní. Dodatečně se dostala sjezdařka Negri
včera
Odstartovaly turnusy jarních prázdnin. Tady je velký přehled termínů
včera
Slavii se poslední zápas v Lize mistrů nevydařil. Ani na Kypru si výhru nepřipsala
Na závěr ligové fáze fotbalové Ligy mistrů byl Slavii nalosován zdánlivě papírově nejslabší soupeř v podobě kyperského Pafosu, nováček v nejprestižnější evropské klubové fotbalové soutěži. Proto se už před rozehráním ligové fáze tak trochu počítalo s tím, že by právě na jeho mohla Slavia bodovat a dokonce i vyhrát. Postupem času se věřilo, že právě tento zápas by mohl být pro Slavii tím prvním vítězným nejen v rámci tohoto ročníku, ale i od roku 2007. Jenže zmýlená neplatí, Pražanům se závěrečný duel v letošní Lize mistrů hrubě nevydařil, především ve druhé půli se jejich hra totálně rozsypala a nenapomohl jim ani fakt, že je oslabil svým vyloučením Bořil. To všechno zapříčinilo prohru 1:4.
Zdroj: David Holub