Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Většina prognostických modelů naznačuje, že očekávaný návrat cyklického jevu v oceánu a atmosféře dosáhne minimálně střední intenzity, přičemž nelze vyloučit ani jeho velmi silný průběh. Odborníci již dříve varovali, že by se mohlo jednat o vůbec nejsilnější projev tohoto fenoménu v probíhajícím století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti zdůraznil, že lidstvo musí situaci vnímat jako naléhavé klimatické varování, neboť podmínky spojené s El Niño doslova přilejí olej do ohně globálního oteplování.

Dopady tohoto jevu budou podle OSN zasahovat obrovské oblasti a budou se šířit přes hranice států s ničivou rychlostí. Poslední vlna El Niño, která planetu zasáhla v letech 2023 až 2024, se zařadila mezi pět nejsilnějších zaznamenaných případů v historii a zásadním způsobem přispěla k rekordně horkému roku 2024. WMO nyní předpovídá neobvykle vysoké teploty pro téměř všechny části planety na následující tři měsíce a varuje před zvýšeným rizikem extrémních dešťů i sucha.

Ačkoli je každý výskyt tohoto fenoménu jedinečný, vědci jej obvykle spojují s vydatnějšími srážkami v částech Jižní Ameriky, na jihu Spojených států, v Africkém rohu a ve střední Asii. Naopak výrazně sušší podmínky v tomto období typicky zasahují Střední Ameriku, severní oblasti Jižní Ameriky, Karibik, Austrálii, Indonésii a části jižní Asie. Teplé vody v oceánech mohou navíc podpořit vznik hurikánů v centrálním a východním Pacifiku, zatímco v Atlantiku jejich formování spíše tlumí.

Nová varování přicházejí v době, kdy západní Evropa zažila neobvykle horký květen, během něhož padaly teplotní rekordy například ve Velké Británii a Irsku. WMO společně s britským meteorologickým úřadem varovaly, že zaznamenání dalšího nejteplejšího roku v historii planety je do konce tohoto desetiletí téměř jisté, přičemž kvůli El Niño by tento extrém mohl nastat již v roce 2027. Podle britských ekologických institutů jde o velmi špatnou zprávu pro globální zásoby potravin.

Zemědělská produkce je přitom pod tlakem už nyní kvůli celkovému kolapsu klimatu a také kvůli omezení toků hnojiv v důsledku válečného konfliktu v Íránu. Spoušť, kterou El Niño pravděpodobně v roce 2027 způsobí, tak bude pro mnoho farmářů zničující a pro obrovské množství lidí bude znamenat otázku života a smrti. Podmínky pro rozvoj tohoto fenoménu se objevují každých několik let a samotný projev obvykle trvá přibližně devět až dvanáct měsíců.

Během těchto let dochází k oslabení nebo změně směru větrů, které běžně tlačí teplé vody směrem na západ, což následně umožňuje povrchovým vodám v této části Tichého oceánu výrazně se zahřát. WMO potvrdila, že teploty mořské hladiny v referenčních oblastech Pacifiku se již na přelomu dubna a května blížily k prahovým hodnotám pro vznik El Niño, k čemuž přispěly neobvykle teplé podmínky pod mořskou hladinou. Také chování atmosféry v současné době plně odpovídá vývoji tohoto jevu.

Světová meteorologická organizace nicméně odmítla používat termín „super El Niño“, který v uplynulých měsících začali někteří vědci v očekávání zvláště silné události používat, protože toto označení nespadá do oficiálního klasifikačního systému. Podle generálního tajemníka OSN Guterrese je jedinou účinnou reakcí na nastalou situaci klimatická akce odpovídající rozsahu krize. Ta musí zahrnovat ukončení závislosti na fosilních palivech, zrychlení přechodu na obnovitelné zdroje, ochranu nejzranitelnějších skupin obyvatel a zajištění systému včasného varování pro všechny.