Tomio Okamura

Karel Havlíček v Poslanecké sněmovně

Havlíček připustil stažení ukrajinských vlajek z dalších veřejných budov

Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v týdnu jako jeden z prvních kroků ve funkci sundal ukrajinskou vlajku ze sněmovní budovy. Stal se terčem kritiky některých občanů i vybraných politiků. Babišův nejbližší spolupracovník Karel Havlíček (ANO) nicméně naznačil, že by ukrajinské vlajky mohly zmizet i z budov dalších státních institucí. 
Opoziční poslanecké kluby vyvěsily vlajku Ukrajiny z oken

Okamura nechal po zvolení sundat z budovy Sněmovny ukrajinskou vlajku. Teď tam visí tři

Čerstvě zvolený předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura vydal pokyn k odstranění ukrajinské vlajky z budovy dolní komory Parlamentu, což vyvolalo ostrou kritiku opozice. Představitelé opozičních stran zareagovali tím, že vlajky na protest vyvěsili z oken svých poslaneckých klubů. Okamura, který se stal třetím nejvyšším ústavním činitelem, si za jeden ze svých prvních kroků ve funkci zvolil sundání symbolu podpory napadené zemi. 
Tomio Okamura

Okamura může na jednu věc zapomenout, vysvětluje BIS

Poslanecká sněmovna má od středy nového šéfa. Po Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) zaujal nejvyšší funkci v rámci dolní komory parlamentu Tomio Okamura (SPD). K informacím zpravodajských služeb by se každopádně dostat neměl, zdůraznila Bezpečnostní informační služba (BIS). 
Tomio Okamura byl zvolen novým předsedou Poslanecké sněmovny Prohlédněte si galerii

Tomio Okamura byl zvolen šéfem Sněmovny. Místopředsedy jsou Nacher a Barták

Poslanci Poslanecké sněmovny ve středu zvolili Tomia Okamuru (SPD) do funkce předsedy dolní komory Parlamentu. Okamura získal v tajné volbě 107 hlasů ze 197 odevzdaných, čímž těsně překonal potřebnou většinu. Jeho protikandidát, lidovec Jan Bartošek, získal podporu 81 poslanců. Zvolením předsedy se uzavřel první zásadní bod ustavující schůze a nově vznikající koalice tak prosadila svého klíčového kandidáta.
Schůze Poslanecké sněmovny

Znám ho nejdéle. U nás SPD nikdo nevolí, Tomio je labilní a bezpečnostní hrozba, varoval Hayato Okamura

Poslanec KDU-ČSL Hayato Okamura pronesl v Poslanecké sněmovně emocionální a nečekaně osobní projev, ve kterém důrazně varoval své kolegy před volbou jeho mladšího bratra, šéfa SPD Tomia Okamury, do pozice předsedy dolní komory parlamentu. Hayato Okamura neváhal Tomia označit za „vážnou bezpečnostní hrozbu“ a zpochybnit jeho morální pevnost i osobní stabilitu.
Schůze Poslanecké sněmovny Prohlédněte si galerii

Proti Okamurovi se bouří polovina Sněmovny. Hledá se "8 statečných"

Ustavující schůze Poslanecké sněmovny pokračuje ve středu volbou nového předsedy dolní komory. Nová koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů, která se opírá o většinu 108 poslaneckých hlasů, prosazuje do čela Tomia Okamuru, šéfa hnutí SPD. Jeho protikandidátem je lidovec Jan Bartošek. Volba, která by měla potvrdit politickou dohodu nové koalice, vyvolala ostrou kritiku a varování ze strany poslanců končící vládní pětikoalice. Schůze byla na úvod zahájena minutou ticha za zesnulého kardinála Dominika Duku.
Karel Havlíček

Babišova vláda má definitivně hotový program, oznámil Havlíček

ANO, SPD a Motoristé dokončili jednání ohledně programu příští české vlády, uvedl první místopředseda vítězného hnutí Karel Havlíček. Podle jeho slov nedošlo k žádným rozporům. Strany zatím nechtějí prozradit, koho do kabinetu nominují. Ministerstva si každopádně rozdělily již dříve.  
Tomio Okamura Komentář

Okamura v čele Sněmovny otestuje zralost české demokracie. Extremismus se dostane do centra politického dění

Tomio Okamura míří do čela Poslanecké sněmovny, a tedy do pozice, která mu přinese nejen moc, ale i politickou legitimitu. Jeho nástup přitom není pouhou personální změnou, ale projevem hlubšího posunu. Extremistická rétorika se z okraje veřejného prostoru přesouvá do samotného centra české politiky. Demokracie tak stojí před zkouškou své odolnosti vůči těm, kdo využívají její pravidla k jejímu postupnému oslabování.
SPD

O českém členství v EU a NATO se hlasovat nebude, připouští Okamura

Co říkají politici v kampani a po volbách, to se mnohdy dost liší. Hnutí SPD se tentokrát bude zřejmě poprvé podílet na vládě, ale jedna z priorit jeho programu nejspíš nebude na pořadu dne. Předseda Tomio Okamura již připustil, že Česko nečeká hlasování ohledně členství v Evropské unii a NATO. 
Tomio Okamura

Okamura připravil SPD o ministerstvo vnitra

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v úterý prohlásil, že pokud by jeho hnutí získalo v nové vládě ministerstvo vnitra, usiloval by o odvolání současného policejního prezidenta Martina Vondráška. Tím své hnutí připravil o možnost zastávat tento resort. Uvedla to Česká televize s tím, že pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) nabídne SPD místo vnitra vedení resortu obrany, právě kvůli výrokům Okamury.
Politici se střetli v Superdebatě ČT před sněmovními volbami. (28.9.2025) Prohlédněte si galerii

Vyhrocená superdebata: Fiala a Havlíček do sebe šili, dva lídři odmítli označit Rusko za agresora

Nedělní superdebata osmi politických lídrů na České televizi ukázala, že letošní volby budou především střetem dvou bloků – prozápadních „demokratů“ a populistické opozice. Do diskuse, kterou moderovala Marcela Augustová, dorazili Petr Fiala (Spolu), Karel Havlíček (ANO), Zdeněk Hřib (Piráti), Kateřina Konečná (Stačilo!), Petr Macinka (Motoristé sobě), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (STAN) a Robert Šlachta (Přísaha).
Tomio Okamura Komentář

V Česku se máme dobře. Kdo říká opak, odporným způsobem vyvolává úzkost ve spoluobčanech

V české předvolební kampani se místo seriózní debaty o budoucnosti země odehrává přehlídka emocí, obviňování a umělého bědování. Realita však není zdaleka tak černá. Žijeme ve svobodné společnosti s dostupným zdravotnictvím, vzděláním a relativním bezpečím, což zdaleka není samozřejmost ani v západních demokraciích. Přesto mnozí politici i občané raději živí iluzi katastrofy, než aby uznali skutečný stav věcí.

Aktuálně se děje

včera

Jejich Veličenstva jsou vyfocena v Trůnním sále v Buckinghamském paláci.

Karel III. má 77. narozeniny. Krátce po zásadním rozhodnutí o bratrovi

Velká Británie je jako monarchie zemí některých zvláštních zvyků a dnešek je toho důkazem. Na den přesně před 77 lety se narodil současný král Karel III., ale jeho narozeniny už se letos slavily. Až dlouho po oslavě musel panovník učinit jedno zcela zásadní personální rozhodnutí. 

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

včera

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

včera

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

včera

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

včera

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

včera

včera

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

včera

13. listopadu 2025 21:59

13. listopadu 2025 21:09

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

13. listopadu 2025 20:48

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

13. listopadu 2025 19:30

Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci

Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy