GLOSA | Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

A to nejen proto, že se jedná o olympijské hnutí, jež bylo francouzským historikem Pierrem de Coubertinem, se kterou přišel poprvé v roce 1889, jako s mírovým hnutím. I když v současné době už je bohužel přežitým a neplatícím klišé, že během olympiád se ve světě neválčí, já zastávám názor, že právě olympiáda je pro mně přirozeným opakem války.

Sami sportovci – tedy ti nejlepší z nás – nám totiž pod pěti propletenými kruhy každé čtyři roky, ať už v letní či zimní verzi, ukazují, že se dá s ostatními národy soupeřit v duchu fair play, přičemž ideálně o tom nejlepším rozhodne fyzická připravenost a částečně i vůle, silná mysl a víra každého z nich. Ukazují nám pravidelně pod pěti kruhy, že nic není nemožné a že každý z nás může překročit své limity a že když se v životě nevzdáte, můžete si splnit sny. Přesně takové naděje totiž podle mě v současném světě potřebuje jako sůl a nikdo lépe mu ho nemůže předat než právě sportovci prostřednictvím svých výkonů, které posunují každé čtyři roky svoje sporty pokaždé do jiné dimenze.

Zároveň se podle mě lidé dívají na sport proto, že si při jeho sledování rádi odpočinou a zapomenou alespoň na chvíli na starosti všedních dní včetně dennodenní politiky a věčných politických žabomyších válek. Říká se sice, že politika je se sportem spjat odjakživa a že každý stát se chlubí sportovními úspěchy ať to bylo za jakéhokoli režimu. To je sice pravda, ale podle mně je při tvrzení toho, že politika do sportu nepatří tohle oddělit od toho, kdy má jakýkoli sportovec potřebu vyjadřovat se k dění ve své zemi, nebo ve světě obecně. Ano, můžete namítnout, že v minulosti třeba američtí atleti zvedali pěst jako symbol boje proti rasismu a nemusíme jako Češi chodit k takovým příkladům do zahraničí, stačí si vzpomenout na Věru Čáslavskou. To všechno byla jistě velká gesta hrdinství, které přišlo od pravých lidí v pravý čas. Ale v dnešní přepolitizované, informacemi přesycené a polarizované době, je podle mě lepší se držet při vyjadřování se ke všemu poněkud při zemi a nevtahovat to do něčeho, co lidé rádi sledují pro to, aby si především odpočinuli.

Navíc existují pochopitelná pravidla Mezinárodního olympijského výboru mluvící o zákazu jakékoli politických proklamací a propagací, vzhledem k tomu, že jde o apolitické mírové hnutí. Jakkoli můžeme s někým s čímkoliv soucítit, existuje jistě celá řada jiných prostorů, kde se vyjádřit a kde by daný sportovec věci více pomohl.

Protože si myslím, že jinak by měli mít sportovci největší úctu ve společnosti. Jejich píle a odhodlání ukazuje, že olympiáda má smysl i v současném světě, přestože působit, že jde o produkt doby dávno minulé. Najdou se jistě ti, kteří mají olympiádu za megalomanský předražený projekt, to je sice pravda – to už je produkt doby. S tímto trendem bohužel nic nenaděláme, ale samotná olympiáda je o sportovcích a jejich příbězích. A ty budou navždy věčné a potřebné.

Související

Olympijské centrum Milána

Olympijské hry v Miláně a Cortině jsou minulostí. V římském amfiteátru ve Veroně je ukončila předsedkyně MOV

Pětadvacáté Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d´Ampezzo už jsou definitivně za námi. Po šestnácti soutěžních dnech je totiž ukončila předsedkyně Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Kirsty Coventryová během nedělního slavnostního zakončení Her konajícího se v římském amfiteátru ve Veroně. Došlo zde také k tradičnímu předání olympijské vlajky pořadatelům Her příštích, které se v roce 2030 pořádají ve Francouzských Alpách.
Ilustrační foto

ZOH: Slalom rozhodl nedokončenou jízdou McGrath, týmový závod skokanů chumelenice

Desátý soutěžní den zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo byl z českého pohledu nejklidnější. Ze sportovců se totiž v pondělí pod pěti kruhy představili jednak opět mužský curlingový tým hledající neustále na tomto turnaji cestu ke své první výhře a nenašli ji ani tentokrát, když soupeřem byl silný tým Kanady. Dalším Čechem, jenž byl k vidění, byl ve slalomu Martin Müller, který svou jízdu nedokončil. To samé se ale v závodě „povedlo“ třeba i prvnímu muži po prvním kole Noru Atlemu Liemu McGrathovi. Ten v závěrečné jízdě závodu předvedl špicar, po kterém se nechtěl vůbec znát. Závod tak vyhrál Švýcar Loic Meillard. Finále závodu dvoučlenných družstev skokanů na lyžích zhatilo silné chumelení a vítr k tomu, na posledních pět skoků se tak nedostalo a konečné výsledky byly brány podle druhého kola. Highlightem pondělního programu byla semifinále ženského hokejového turnaje, z nichž vzešlo očekávané zámořské finále USA vs. Kanada.

Více souvisejících

olympiáda Olympijské hry 2026

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Alois Hadamczik

Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby

Rok co rok se koncem sezóny tuzemským hokejovým prostředí line tradiční téma o spravedlnosti hokejové baráže o extraligu a o systému extraligy obecně. To proto, že se už několik let nepodařilo prvoligistovi prokousat se po náročném play-off do extraligy. Naopak extraligista má výhodu více než 40denního volna, což je obrovská výhoda, kterou v posledních letech extraligista vždy využije. Pokaždé se v době baráže ozývají hlasy z řad fanoušků a především prvoligových účastníků o tom, že by se s aktuálním systémem mělo něco dělat, aby měli prvoligisté větší šanci na postup. Šéf českého hokeje Alois Hadamczik je pro přímý postup a sestup mezi dvěma nejvyššími českými soutěžemi, podle jeho slov však nemá příliš mnoho šancí to změnit. Apeluje proto na veřejnost, aby zatlačila na Asociaci profesionálních klubů (APK LH). Podle ní by však o budoucnosti baráže nemělo rozhodovat referendum.

včera

včera

Vláda České republiky

Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky

Vláda na pondělním jednání především rozhodla o vydání nového opatření obecné povahy a cenového výměru, kterým prodloužila mimořádné kroky přijaté začátkem dubna kvůli vysokým cenám pohonných hmot. To ale není vše. Schválila také návrh na zřízení meziresortní skupiny k problematice psychoaktivních látek, návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2025 nebo rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2027 až 2029.

včera

včera

včera

Armáda Francie

Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí

Francouzské Národní sdružení (RN) prosazuje výrazné posílení vojenských kapacit země, avšak striktně v rámci národní suverenity. Tento přístup představuje zásadní odklon od politiky prezidenta Emmanuela Macrona, který dlouhodobě usiluje o prohloubení evropské obranné spolupráce a společných zbrojních programů. Vzhledem k vysoké popularitě strany jsou tyto plány předmětem debaty o budoucím směřování francouzské bezpečnosti.

včera

Abbás Arakčí

Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí během své návštěvy Ruska veřejně obvinil Spojené státy z neúspěchu mírových jednání. Podle jeho slov byla washingtonská politika vedena přehnanými požadavky, které znemožnily dosažení dohody. Arakčí v pondělí v Petrohradu označil americký přístup za hlavní překážku v mírovém procesu, přestože předchozí kola rozhovorů vykazovala známky určitého pokroku.

včera

Donald Trump

Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu

Americký prezident Donald Trump označil vzájemnou nevraživost mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským za směšnou a bláznivou. V nedělním rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že se stále snaží o dosažení mírové dohody mezi oběma zeměmi. Podle Trumpových slov je nenávist špatná věc, zejména když se strany snaží o urovnání konfliktu, ale věří, že k dohodě nakonec dojde.

včera

včera

Alena Schillerová přichází na zasedání nové vlády

Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak

Vláda jednomyslně schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot a ponechání spotřební daně z nafty na minimální úrovni i pro květen. Ministryně financí Alena Schillerová zdůvodnila toto rozhodnutí stále nestabilní situací na trhu, kterou vyvolává zablokovaný Hormuzský průliv. Podle ministryně jde o osvědčený postup, díky kterému mohou řidiči při tankování plné nádrže ušetřit až 400 korun.

včera

Hormuzský průliv

Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu

Írán přišel s návrhem na ukončení blokády Hormuzského průlivu, avšak v tomto návrhu nezahrnuje svůj jaderný program. Dva regionální představitelé obeznámení s těmito zákulisními jednáními pro The Guardian uvedli, že Teherán požaduje jako protihodnotu, aby Spojené státy ukončily svou blokádu namířenou proti Íránu. Tento krok přichází v době, kdy se hledají cesty k uvolnění napětí v oblasti.

včera

Jeho Veličenstvo Král Karel III. je vyfocen v plném zdobení v trůnním sále v Buckinghamském paláci. Má na sobě Majetkoprávní roucho, Imperial State Crown a drží Vládcovu kouli a Sovereignovo žezlo s křížem. Sedí na jednom z páru trůnních křesel z roku 1902, které byly vyrobeny pro budoucího krále Jiřího V. a královnu Marii pro použití při korunovaci krále Edwarda VII. Tato trůnní křesla byla také použita v roce 1937 na pozadí korunovace krále Jiřího VI. a královny Alžběty a Jeho Veličenstva krále Karla III. a královny Camilly ve Westminster Hall v loňském roce k přijímání proslovů od předsedů obou komor parlamentu.

Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident

Americký prezident Donald Trump ujistil, že král Karel III. bude během své státní návštěvy USA, která začíná v pondělí, v naprostém bezpečí. Toto prohlášení následovalo po dodatečných bezpečnostních konzultacích mezi Bílým domem a Buckinghamským palácem, které vyvolal sobotní incident ve Washingtonu, kdy se ozbrojený střelec dostal do blízkosti akce za účasti prezidenta.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky

Britská podnikatelská sféra naléhavě žádá vládu, aby vytvořila obdobu evropské „obchodní bazuky“, který by chránil britské zájmy v reakci na aktuální hrozby Donalda Trumpa ohledně uvalení cel. Podle zástupců British Chambers of Commerce (BCC) současná nedostatečná ekonomická bezpečnost přímo ohrožuje hospodářský růst a pracovní místa v zemi.

včera

Evropská unie

Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi

Střet mezi Spojenými státy a Íránem se pro Evropskou unii mění z ekonomického šoku v závažnou politickou krizi. S rostoucími cenami energií a stagnujícím ekonomickým růstem se evropští lídři ocitají v situaci, kdy mají jen velmi omezené možnosti, jak chránit voliče před dopady této situace. Tento vývoj ohrožuje stabilitu politického hlavního proudu v celém bloku.

včera

Kim Čong-Un

Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality

Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky ze své země, kteří před rokem bojovali po boku Ruska v Kurské oblasti. Učinil tak při příležitosti návštěvy ruské delegace v Pchjongjangu, která dorazila na zahájení ceremoniálu odhalení památníku věnovaného padlým vojákům. Kim se snaží tyto vojáky prezentovat jako symboly oběti a loajality, přičemž v rukou psaném vzkazu u památníku uvedl, že duše padlých budou žít věčně s velkou ctí, kterou bránili.

včera

včera

26. dubna 2026 21:24

Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let

Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy