Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump

Situace v průlivu je kritická, neboť tudy běžně proudí přibližně 20 % světové produkce ropy. Od začátku konfliktu, který nyní vstupuje do svého třetího týdne, bylo při pokusu o proplutí napadeno několik plavidel. Trump dal jasně najevo, že očekává aktivní přístup nejen od Evropy, ale také od Číny. Naznačil dokonce, že pokud Peking nepomůže s odblokováním cesty, mohl by odložit plánovaný summit s čínským vůdcem Si Tin-pchingem.

Na palubě prezidentského letounu Air Force One Trump potvrdil, že aktuálně jedná se zhruba sedmi zeměmi o společném „hlídkování“ v této oblasti. Prezident zdůraznil, že si bude velmi dobře pamatovat, které státy odmítnou podat pomocnou ruku v době, kdy je globální námořní doprava paralyzována. Tato rétorika naznačuje, že ochota ke spolupráci v Perském zálivu se může stát novým měřítkem loajality vůči Washingtonu.

Evropská unie již na tyto výzvy začala reagovat. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová před jednáním ministrů zahraničí v Bruselu potvrdila, že otevřený Hormuzský průliv je v bytostném zájmu celé Evropy. Unijní státy nyní diskutují o tom, jaké konkrétní kroky by mohla Evropa podniknout, aby přispěla k bezpečnosti v regionu a zmírnila narušení světového obchodu.

Podobná jednání probíhají i na bilaterální úrovni. Britský premiér Keir Starmer hovořil s Donaldem Trumpem o důležitosti opětovného zprovoznění průlivu a nutnosti ukončit chaos v mezinárodní přepravě. Navzdory diplomatické aktivitě však situace přímo v terénu zůstává výbušná. Z íránského hlavního města Teheránu jsou hlášeny výbuchy v důsledku těžkého bombardování, což potvrzuje intenzitu pokračujících bojů.

Konflikt se přelévá i do sousedních zemí Perského zálivu. Saúdská Arábie oznámila, že během jediné noci zneškodnila více než 60 útočných dronů. Útoky si vybírají i civilní oběti; v Abú Zabí zahynul palestinský civilista poté, co do obytné oblasti dopadla raketa. Tato eskalace ukazuje, že íránská odvetná opatření zasahují široké spektrum cílů v celém regionu.

Letecká doprava v oblasti se potýká s obrovskými problémy. Letiště v Dubaji muselo částečně přerušit provoz poté, co v jeho blízkosti dopadla íránská raketa. Ačkoliv se provoz nyní začíná pomalu obnovovat, bezpečnostní rizika pro civilní letectví zůstávají vysoká. Neustálé hrozby raketových útoků nutí aerolinky k neustálým změnám letových plánů a tras.

Do válečného dění se aktivně zapojuje i Izrael. Izraelské obranné síly (IDF) oznámily zahájení „omezených a cílených“ pozemních operací v jižním Libanonu. Cílem těchto akcí jsou klíčové bašty hnutí Hizballáh. Tento krok představuje další frontu v již tak komplikovaném konfliktu a zvyšuje riziko celkové destabilizace celého Blízkého východu.

Trumpova administrativa se snaží přesvědčit svět, že rychlé vojenské řešení je jedinou cestou k obnovení stability. Zatímco však Bílý dům mluví o nutnosti „vyčistit“ průliv, spojenci váhají nad mírou svého zapojení, aby se nenechali zatáhnout do dlouhotrvající a nepředvídatelné války. Rozpor mezi americkým tlakem a opatrností spojenců se tak stává hlavním tématem současné mezinárodní politiky.