Íránem otřásají mohutné protesty. Po celé zemi nefunguje internet

Bilance obětí dvanáctidenního povstání je tragická, podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) bylo zabito nejméně 45 lidí. Mezi mrtvými je i osm dětí, což vyvolává mezinárodní zděšení. Středa byla dosud nejkrvavějším dnem celého hnutí, kdy bylo potvrzeno 13 mrtvých. Vedle přímé střelby do davů lidskoprávní organizace obviňují režim z útoků na nemocnice, kde agenti zatýkají zraněné demonstranty přímo z lůžek nebo zabavují těla obětí, aby zabránili veřejným pohřbům.

Napětí dosahuje bodu varu také díky generální stávce, kterou podpořili obchodníci v kurdských regionech i v desítkách dalších měst po celé zemi. Záběry ze západních provincií ukazují vylidněné bazary a zavřené okenice obchodů, což je pro režim citelná rána, neboť právě obchodníci z bazarů tradičně tvoří důležitý ekonomický pilíř. V Kermánšáhu a dalších městech odpověděly úřady na tuto formu odporu ostrou střelbou, která si vyžádala řadu zraněných.

Symbolickým vrcholem odporu se stalo svržení sochy generála Kásema Solejmáního v jižní provincii Fárs. Solejmání, kterého státní propaganda vykresluje jako nedotknutelného národního hrdinu, byl pro demonstranty symbolem vojenské moci a útlaku. Video, na kterém dav s jásotem strhává monument k zemi, se stalo virálním hitem a jasným vzkazem režimu, že lidé se již nebojí útočit na pilíře jeho legitimity.

Protesty se neuklidnily ani v noci, kdy se tisíce lidí shromáždily na teheránském bulváru Ajatolláha Kášáního. Metropolí se nesl ohlušující zvuk klaksonů aut, jimiž řidiči vyjadřovali solidaritu s lidmi v ulicích. Zatímco v roce 2022 byly hlavním tématem svobody žen a hidžáb, nynější nepokoje mají hluboce ekonomický kořen. Lidé v Abadánu i dalších městech skandují hesla proti drahotě a neschopnosti vlády zajistit základní životní potřeby.

Ekonomický motor těchto nepokojů je pro vládu těžko řešitelný. Hodnota íránské měny se propadla na historické minimum, což v kombinaci se zrušením dotovaných směnných kurzů pro dovozce vedlo k raketovému zdražení potravin. Ceny jídla meziročně vzrostly o více než 70 % a léky jsou pro běžné rodiny téměř nedostupné. Prezident Masúd Pezeškiján sice vyzval k maximální zdrženlivosti a dialogu, ale zároveň přiznal, že vláda má k řešení krize jen velmi málo nástrojů.

Vůdčí vakuum v hnutí se snaží zaplnit exilový korunní princ Rezá Pahlaví, který vyzval Íránce k novým formám odporu. Jeho apel, aby lidé každý večer v osm hodin volali z oken a vyjadřovali tak svůj nesouhlas, nachází odezvu i v Teheránu. Režim na tuto hrozbu reaguje zastrašováním – tajné služby navštěvují lidi v domovech a varují je, že k identifikaci účastníků protestů budou použity drony a nejmodernější sledovací systémy.

Mezinárodní společenství sleduje situaci v Íránu s velkými obavami, přičemž americký prezident Donald Trump pohrozil Teheránu „tvrdým úderem“, pokud vraždění demonstrantů neustane. Napětí umocňují i zprávy o tom, že se někteří demonstranti začínají uchylovat k násilným odvetám, jako byl útok na policejní stanici v Čenaránu. Íránská armáda v reakci na zahraniční kritiku pohrozila preventivními údery proti státům, které by chtěly do vnitřních záležitostí země zasahovat.