Pavel v dopise vysvětlil Babišovi, proč nejmenuje Turka ministrem

Hlava státu ve svém odůvodnění poukazuje na to, že česká Ústava není jen souborem technických pravidel, ale hodnotovým systémem. Ten stojí na úctě k lidské důstojnosti, rovnosti a na jednoznačném odmítnutí totalitních ideologií. Podle prezidenta je jeho povinností chránit tyto principy a zajistit, aby ve vrcholných státních funkcích působili pouze lidé s nezpochybnitelnou loajalitou k právnímu státu.

Prezident dále argumentuje, že u veřejných funkcionářů platí přísnější měřítka než u běžných občanů. Nestačí jen neporušovat zákon, ale dotyčný se musí jako loajální demokrat jevit i navenek. Pokud u veřejnosti vzniknou pochybnosti o morální integritě kandidáta, podrývá to podle hradu důvěru v celý stát. Odmítnutí jmenování tedy vnímá jako nezbytný preventivní krok k ochraně demokratických institucí.

V případě Filipa Turka vidí prezident dlouhou řadu problematických kroků a vyjádření, které nelze přejít jako mladickou nerozvážnost. Dokument konkrétně zmiňuje kandidátovu opakovanou adoraci či zlehčování nacistického Německa. Tato ideologie přitom stála za nejtragičtější válkou a okupací českých zemí, což prezident považuje za neslučitelné s výkonem ministerské funkce.

Kromě historických kontextů prezident Turkovi vyčítá také zpochybňování důstojnosti žen a různých menšin. Podle dopisu se kandidát dopouštěl bagatelizace násilných činů z nenávisti, a to i v případech, kdy oběťmi byly děti. Takové postoje jsou podle hlavy státu v přímém rozporu s Listinou základních práv a svobod, kterou musí každý člen vlády respektovat a chránit.

Na závěr prezident podotkl, že tato situace je v dějinách samostatné České republiky zcela bezprecedentní. Přestože v minulosti docházelo k výhradám vůči kandidátům, tento případ považuje za morálně i ústavně závažnější. I přes toto zamítavé stanovisko vyjádřil prezident ochotu k dalšímu jednání s premiérem o personálním obsazení kabinetu, aby byla zachována akceschopnost vlády.