Moskva v pátek potvrdila, že Spojené státy propustily dva ruské členy posádky z ropného tankeru Marinera, který americké úřady zabavily začátkem tohoto týdne. Podle agentury AFP se jedná o plavidlo plující pod ruskou vlajkou, jehož zadržení v Severním Atlantiku vyvolalo prudkou diplomatickou přestřelku mezi oběma mocnostmi. Washington se lodě zmocnil s tvrzením, že je součástí takzvané stínové flotily, která přepravuje ropu pro země podléhající americkým sankcím.
Americké úřady uvádějí, že tanker Marinera sloužil k transportu surovin pro Rusko, Írán a Venezuelu, čímž vědomě porušoval mezinárodní omezení. K samotnému zásahu došlo na otevřeném moři v Severním Atlantiku, a to i přesto, že loď v tu chvíli doprovázelo ruské válečné námořnictvo. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve svém prohlášení uvedla, že k propuštění ruských občanů došlo na přímý pokyn prezidenta Donalda Trumpa.
Ruská strana tento krok Bílého domu uvítala a vyjádřila vedení Spojených států vděčnost. Ruský zmocněnec Kirill Dmitrijev na sociální síti Telegram upřesnil, že Trumpovo rozhodnutí se vztahuje na všechny ruské občany, kteří se na palubě tankeru v době zásahu nacházeli. Původně přitom americká strana naznačovala, že by posádka mohla čelit trestnímu stíhání, což Moskva označila za naprosto nepřípustné.
Ještě ve čtvrtek přitom z Ruska zaznívala velmi ostrá kritika na adresu Washingtonu. Moskva obviňovala Spojené státy z podkopávání bezpečnosti mezinárodní námořní dopravy a z nezákonného postupu. Ruské ministerstvo zahraničí varovalo, že podobné silové akce pouze zvyšují vojenské a politické napětí ve světě a mohou vést k hluboké mezinárodní krizi.
Podle ruských diplomatů je ochota Washingtonu vyvolávat takto vyhrocené situace znepokojující. Přestože propuštění námořníků aktuálně napětí mírní, samotné plavidlo zůstává v moci amerických úřadů. Celý incident ukazuje na rostoucí odhodlání USA důsledně vymáhat sankční režim i za cenu přímé konfrontace s ruským doprovodným loďstvem na volném moři.
Budoucnost samotného tankeru a jeho nákladu je v tuto chvíli nejasná. Spojené státy pravděpodobně využijí zadržení lodi k dalšímu vyšetřování struktur, které pomáhají Rusku a jeho spojencům obcházet ekonomická omezení. Moskva naopak dává najevo, že ochrana jejích obchodních zájmů na moři zůstává prioritou a podobné zásahy hodlá i nadále vnímat jako pirátství.
Související
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
Rusko , USA (Spojené státy americké) , lodní doprava
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák