Čína masivně zbrojí. Satelitní snímky odhalily obrovský nárůst výroby raket

Tato místa, mezi nimiž jsou továrny, výzkumná a testovací centra, se v období od počátku roku 2020 do konce roku 2025 rozšířila o více než dva miliony metrů čtverečních zastavěné plochy. Satelitní snímky těchto rostoucích zařízení ukazují nové věže, bunkry a valy odpovídající vývoji zbraní. V některých případech jsou na snímcích viditelné dokonce i části raket. William Alberque, bývalý ředitel kontroly zbrojení v NATO, prohlásil, že Čína se tímto staví do pozice globální supervelmoci a že jsme ve fázi nového závodu ve zbrojení.

Data vykreslují obraz naléhavé snahy rozvíjet kapacity pro nové a sofistikovanější střely. Několik výrobních zařízení analyzovaných CNN rychle nahradilo vesnice a zemědělskou půdu, přičemž se za posledních pět let rozrostly o desítky tisíc metrů čtverečních.

CNN identifikovala tato místa, včetně více než tuctu dosud nehlášených zařízení, zkoumáním veřejně dostupných informací o dvou hlavních státních obranných dodavatelích a jejich dceřiných společnostech v Číně, a následným křížovým ověřením zjištění pomocí geoprostorové analýzy.

Od svého nástupu k moci v roce 2012 investoval čínský vůdce Si Ťin-pching miliardy do nákupu a modernizace vojenského vybavení s jasným cílem rychle transformovat ozbrojené složky země, známé jako Čínská lidová osvobozenecká armáda (PLA), na "prvotřídní" bojovou sílu. Si Ťin-pching zároveň posílil Raketové síly PLARF, elitní složku dohlížející na rychle se rozšiřující čínský arzenál jaderných a balistických raket.

Čínská zařízení na výrobu raket dodávají téměř všem složkám PLA, která je s více než dvěma miliony aktivního personálu největší armádou na světě. Rostoucí napětí kolem čínského konvenčního a jaderného arzenálu se projevilo i během nedávné cesty amerického prezidenta Donalda Trumpa po východní Asii. Trump například před jednáními s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem nařídil Pentagonu obnovit jaderné testy na "stejném základě" s Čínou a Ruskem, což představuje zásadní posun v desetiletí trvající politice USA.

Peking a Moskva neprovedly jaderné výbušné testy po dobu více než 25 let. Washington však bedlivě sleduje, jak obě země pokračují ve vývoji a testování pokročilých zbraní schopných nést jaderné hlavice. Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) Čína zvyšuje své zásoby jaderných zbraní nejrychleji ze všech zemí a od roku 2023 svůj arzenál každoročně rozšířila přibližně o 100 nových hlavic. Celkový počet čínských jaderných hlavic však stále zaostává za USA a Ruskem, které dohromady drží 90 % světového arzenálu.

Odborníci na zbraně se domnívají, že projektily vyráběné rozšířenými zařízeními by byly klíčovou součástí jakéhokoli případného čínského pokusu o vojenské převzetí Tchaj-wanu, samosprávného ostrova, který Peking považuje za své území. Střely jsou zásadní pro čínskou strategii, jejímž cílem je udržet americké námořnictvo v bezpečné vzdálenosti v případě takové události.

Tato zóna u čínského pobřeží, kterou experti nazývají "bublinou pro popření přístupu", má potenciálně odradit Washington od pomoci Tchaj-wanu. Podle Deckera Eveletha, analytika z CNA, chce PLA "vytvořit podmínky pro invazi na Tchaj-wan". To zahrnuje útoky na přístavy, heliporty a zásobovací základny, tedy na vše, co by mohlo umožnit podporu Tchaj-wanu.

CNN identifikovala 99 míst spojených s výrobou raket a zjistila, že 65 z těchto zařízení se rozšířilo o zastavěnou plochu. CNN také analyzovala 37 základen patřících Raketovým silám PLARF a zjistila, že 22 z nich se za posledních pět let rozšířilo. Pentagon v prosinci 2024 odhadl, že čínské Raketové síly zvýšily své zásoby střel o padesát procent během předchozích čtyř let. Analýza infrastruktury pro výrobu těchto zbraní, kterou provedla CNN, naznačuje, že čínské úsilí pokračuje bez ustání. Čína dříve v tomto roce schválila zvýšení svého rozpočtu na obranu o 7,2 %, čímž se celkové výdaje vyšplhaly na přibližně 245 miliard dolarů.

Zjevný nárůst čínské produkce raket přichází v době, kdy USA spotřebovávají sofistikované obranné systémy na Ukrajině a v Izraeli, což způsobuje nedostatek munice a vyvolává debatu o rozmístění špičkových zbraní. V červenci CNN zjistila, že USA během dvanáctidenní války v červnu spotřebovaly asi čtvrtinu svých antiraket THAAD (Terminal High Altitude Area Defense) při obraně Izraele proti íránským balistickým raketám.

Americká vláda od té doby rozšířila smlouvu s firmou Lockheed Martin o více než dvě miliardy dolarů na posílení výroby THAAD. Jeden takový interceptor stojí zhruba 12,7 milionu dolarů a jeho výroba je časově náročná. Systém THAAD je považován za klíčovou součást americké strategie odstrašení Číny. Odborníci varují, že problémy Pentagonu s dodávkami spolu s čínskou snahou o pokročilejší střely představují rostoucí hrozbu pro zájmy USA.

Zjištění CNN rovněž naznačují, že čínská výroba raket prudce vzrostla v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022, která je považována za zlomový okamžik v globální bezpečnosti. Podle analýzy satelitních snímků CNN Peking téměř zdvojnásobil tempo expanze míst výroby raket v následujících dvou letech. Alberque uvedl, že po invazi se čínské odhady potřebného počtu střel pro poražení Tchaj-wanu, které dříve činily pět až deset tisíc, exponenciálně zvýšily. PLA však také čelí vlastním potížím; rozsáhlá protikorupční kampaň v čínské armádě vyvolala pochybnosti o skutečné bojové připravenosti země.

Základem analýzy CNN byly informace od dvou největších čínských státních obranných konglomerátů, CASC a CASIC. Tyto společnosti a jejich dceřiné společnosti vyrábějí většinu konvenčních a jaderných raket a střel země. CNN měřila dodatečnou rozlohu budov podle roku od 2020 a analyzovala konkrétní zařízení viděná na satelitních snímcích, aby určila jejich účel. Rozšíření zastavěné plochy by mohlo spustit potenciálně exponenciální růst výrobní kapacity některých střel. Například jedno pekingské zařízení, které se od roku 2020 rozšířilo o téměř 50 %, se podílí na výrobě střely středního doletu DF-26, které se přezdívá "zabiják Guamu". Varianta této zbraně, DF-26D, vybavená hypersonickým kluzným vozidlem, byla poprvé předvedena na vojenské přehlídce v září.

Nepředvídatelná dráha letu střely DF-26D umožňuje, i když ne jistě, manévrovat před interceptory a potenciálně zasáhnout americké území Guam, kde se nachází letecká základna Andersen, startovací bod pro americké dálkové bombardéry. Rozmístění raketových míst se značně liší. Některé továrny jsou zasazeny do měst, jiné jsou umístěny v odlehlých údolích. Mnohá zařízení vykazují zjevné známky bezpečnostních opatření proti nebezpečí spojenému s výrobou střel, například jsou budovy obklopeny vysokými hliněnými a betonovými valy jako ochrana proti riziku výbuchů.

Růst čínských raketových systémů vyvolává obavy expertů na kontrolu zbrojení, kteří varují, že to přetváří globální bezpečnost. David Santoro, prezident a generální ředitel Pacific Forum, uvedl, že "studená válka již existuje" napříč všemi doménami a riziko spočívá v tom, že se přemění v horkou válku.