170 000 dolarů za minutu. Proč je Saúdská Arábie největší překážkou v řešení klimatické krize?

Saúdská Arábie disponuje obrovským zdrojem příjmů díky státní ropné společnosti Aramco, která byla loni největším světovým producentem ropy a zemního plynu. Zisky Aramca dosahovaly v letech 2016 až 2023 průměrně 250 milionů dolarů denně, což odpovídá zhruba 170 000 dolarů za minutu. Tyto prostředky slouží k financování projektů, jako jsou fotbalové mistrovství světa či futuristické stavební projekty.

Základní statistiky země ukazují na její enormní ekologickou stopu. Celkové roční emise CO2 dosahují 736 milionů tun (sedmá nejvyšší země). Emise CO2 na obyvatele jsou 22,13 metrických tun, což je téměř pětinásobek světového průměru (4,7 tun). V oblasti klimatických plánů je hodnocení Saúdské Arábie jako kriticky nedostatečné, varuje The Guardian.

Saúdská Arábie se po desetiletí staví do role diplomatického demoličního berana, který brání a oddaluje mezinárodní klimatickou akci. Experti tvrdí, že se snaží zajistit, aby opuštění fosilních paliv bylo považováno za pouhou iluzi. Klíčovým vítězstvím Rijádu v počátcích klimatických jednání bylo zablokování hlasování o rozhodnutích, čímž získala v podstatě veto, protože pro schválení je nutný konsensus.

Od té doby Saúdská Arábie mistrně ovládá složitá procedurální pravidla jednání s cílem dosáhnout co nejméně, co nejpomaleji. Používá přes tucet obstrukčních taktik, od napadání programu jednání až po tvrzení, že diskuse o vyřazování fosilních paliv přesahuje mandát smluv. Cílem je zdržení; například se silně stavěla proti virtuálním jednáním během pandemie Covid-19. Využívá také argument, že hlavní odpovědnost za řešení klimatické změny nesou historicky největší znečišťovatelé, jako jsou USA, Rusko a Velká Británie.

Saúdská Arábie se snaží chránit svůj obrovský ropný monopol. Aramco je nejziskovější společností na světě a náklady na těžbu barelu ropy činí pouze 2 dolary, přičemž prodejní cena se pohybuje mezi 60 a 80 dolary. Historik Nils Gilman tvrdí, že ambicí Saúdské Arábie není vyřazovat fosilní paliva, ale monopolizovat je, až se globální nabídka sníží. V roce 2024 měla Aramco největší plány na krátkodobou expanzi těžby ropy a zemního plynu na světě, přičemž 60 % z plánované produkce by nebylo možné spálit v rámci scénáře omezení oteplení na 1,5 stupně Celsia.

Nicméně dopady globálního oteplování jsou v pouštním království již nyní drastické. Průměrná teplota stoupla mezi lety 1979 a 2019 o 2,2 stupně Celsia, což je téměř třikrát rychleji než světový průměr. Největší letní vedra jsou horší a Saúdská Arábie čelí ultraextrémním vlnám veder s teplotami nad 56 stupňů Celsia a průměrně o 9 stupňů Celsia teplejším létům v nejhorším scénáři. I při omezení oteplení na 2 stupně Celsia by země mohla zaznamenat třináctinásobné zvýšení úmrtnosti související s horkem.

Expert Karim Elgendy vysvětluje, že saúdská strategie je tříbodová: zaprvé zpomalit globální přechod k zelené energii; zadruhé dekarbonizovat domácí ekonomiku, protože solární a větrná energie jsou levnější (to umožní exportovat více ropy); a zatřetí exportovat každou molekulu ropy co nejrychleji, aby se financoval přechod země na diverzifikovanou ekonomiku. Jde o závod s časem: prodat dostatek ropy na financování Vision 2030 – bilionového projektu, jehož součástí je futuristické město Neom – dříve, než svět přestane ropu kupovat.

Generální tajemník OSN António Guterres upozornil na ponurou ironii toho, že stoupající hladina moří ohrožuje pobřežní ropné terminály, včetně přístavů Ras Tanura a Yanbu, přes které se exportuje 98 % ropy země v hodnotě 214 miliard dolarů (údaj za rok 2023).

Obstrukční taktika Saúdské Arábie způsobuje kolaterální škody po celém světě. Experti navrhují, aby státy, které chtějí jednat, vytvářely koalice ochotných mimo proces OSN, kde není potřeba konsensus. Navrhují také zvážit implementaci hlasování na základě supervětšiny národů v rámci jednání OSN, aby bylo možné přehlasovat malou menšinu překážek, a zvážit sankce pro opakované procedurální blokátory.