Válka pro ně neskončila: Hluboko pod troskami Rafáhu číhají desítky bojovníků Hamásu

Tyto buňky, jejichž přesný počet ani poloha nejsou známy, se v tunelech opevnily poté, co příměří rozdělilo Gazu podél takzvané žluté linie. Izrael nyní okupuje území na východ od linie, zatímco Hamás obnovuje svou moc na západě. Premiér Benjamin Netanjahu dal jasně najevo, že nemá v úmyslu nechat bojovníky Hamásu jednoduše opustit tunely a vrátit se na území kontrolované Hamásem. Hamás naopak prohlásil, že jeho ozbrojenci se nikdy nevzdají ani neodzbrojí.

Trumpova administrativa tlačí na Izrael, aby pokročil k nějakému schůdnému řešení, jak uvádí dva izraelské zdroje. Jared Kushner, Trumpův zeť a americký vyslanec, tuto záležitost tento týden řešil přímo s Netanjahuem. Jeden ze zdrojů uvedl, že „Američané chtějí přejít do další fáze a uzavřít záležitost rafáckých vězňů.“ Druhá fáze příměří zahrnuje vytvoření mezinárodních bezpečnostních sil v Gaze, odzbrojení Hamásu a další stažení izraelských jednotek. Každý z těchto prvků vyžaduje náročná jednání s mnoha zeměmi, a uvěznění bojovníci Hamásu představují další komplikovanou část diplomatického hlavolamu.

Jedním z uvažovaných řešení byla deportace ozbrojenců do třetí země, přičemž jako možná varianta bylo zvažováno Turecko, uvedl druhý zdroj. Zatím se však žádné řešení neuskutečnilo. Během celého týdne Netanjahuova kancelář vydala několik dementi k různým zprávám o propuštění toho, co Izrael považuje za teroristické buňky. Seniorní izraelský představitel v úterý uvedl: „Premiér se Američanům nezavázal, že propustí vězně z Rafáhu,“ a o několik hodin později dodal, že „na rozdíl od zpráv neexistuje žádné dohodnuté řešení.“

Bez řešení představují tyto buňky časovanou bombu. S minimálním přístupem k jídlu a vodě mají bojovníci Hamásu jednoduchou volbu: vzdát se, nebo bojovat. Muhammad Shehada, expert na Gazu z Evropské rady pro zahraniční vztahy, dříve uvedl, že „Hamás ani neví, kolik jich tam ještě žije.“ Tato patová situace už navíc ohrozila příměří, které vstoupilo v platnost 10. října.

Je pravděpodobné, že tyto izolované buňky, které jsou odříznuty od velení a řízení Hamásu, byly zodpovědné za nedávné útoky na izraelské síly. Tyto útoky vyvolaly masivní izraelskou odvetu a dvakrát příměří ohrozily. 19. října, poté co byli v Rafáhu zabiti dva izraelští vojáci, Izrael provedl údery, při nichž zemřelo nejméně 44 Palestinců. O něco více než týden později zabily izraelské údery přes 100 Palestinců, včetně desítek dětí, po zabití dalšího izraelského vojáka v Rafáhu.

V současné situaci, kdy je diplomacie zaseknuta mezi první a druhou fází příměří, ani Izrael, ani Hamás neustupují. V neděli vojenské křídlo Hamásu vydalo prohlášení, ve kterém uvedlo, že „neexistuje takový pojem, jako je obklíčení nebo vydání se nepříteli.“ Brigády Al Qassam vzkázaly: „Stavíme zprostředkovatele před jejich zodpovědnost a ti musí najít řešení, které zajistí pokračování příměří.“

V nepřítomnosti řešení se Izraelské obranné síly (IDF) střetávají s těmito buňkami Hamásu pod zemí. Dvakrát během několika hodin ve středu IDF uvedla, že její vojáci zasahovali za účelem „demontáže podzemní infrastruktury“, přičemž identifikovali „čtyři teroristy“ v Izraelem okupovaných oblastech. V obou případech izraelští vojáci zahájili palbu. IDF tvrdí, že tyto akce jsou v souladu s příměřím zprostředkovaným USA, které umožňuje ničení vojenské a tunelové infrastruktury v Gaze. Hamás je však považuje za jasné porušení dvacetibodového plánu.

Netanjahu je pod tlakem izraelské pravice, aby odmítl jakoukoliv dohodu, která by ozbrojencům umožnila bezpečný průchod na území kontrolované Hamásem. Bývalý izraelský ministr obrany Avigdor Liberman v úterý na sociální síti X uvedl: „Pro teroristy, kteří zavraždili vojáky IDF po vyhlášení příměří, musí existovat pouze dvě možnosti: vzdání se a uvěznění nebo smrt.“ Politický tlak tak omezuje realistické možnosti Netanjahuova přijatelného řešení, neboť si uvědomuje, že bude čelit kritice, pokud bude vnímán jako ten, kdo ustoupil požadavkům Hamásu. Podle amerického plánu by bojovníci Hamásu mohli získat amnestii, pokud by odevzdali své zbraně a zavázali se k „mírové koexistenci.“

Problém s podzemními ozbrojenci pravděpodobně sám o sobě neohrozí celé úsilí o příměří, do kterého USA investují obrovské úsilí a politický kapitál. Je to však další obtížná překážka pro zprostředkovatele, kteří se snaží klid zbraní udržet.