Hamás

Hamás je palestinská islamistická politická strana a teroristická organizace, která vznikla v roce 1987 jako odbočka egyptských Muslimských bratří Al-Madžama Al-Islami. Podle charty Hamásu, vydané v roce 1988, je ideou hnutí boj proti Izraeli a ustanovení islamistického státu v Palestině. Wikipedie

Hamás (arabsky: حماس – Ḥamās, dosl. „nadšení“; zkratka pro Hnutí islámského odporu, arabsky: حركة المقاومة الإسلامية, Harakat al-Muqawama al-Islamíja) je palestinská islamistická politická strana a teroristická organizace, která vznikla v roce 1987 jako odbočka egyptských Muslimských bratří Al-Madžama Al-Islami. Podle charty Hamásu, vydané v roce 1988, je ideou hnutí boj proti Izraeli a ustanovení islamistického státu v Palestině. Po svém založení se Hamás aktivně zapojil do izraelsko-palestinského konfliktu. Hamás má od svého vzniku strukturovanou organizaci, která se dělí na dvě části. První z nich je civilní (politická) a výrazně se podílí na činnosti podporující chudé palestinské obyvatelstvo, zejména v Pásmu Gazy. Druhou je militantní křídlo pojmenované po jednom z prvních palestinských mučedníků Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma, které funguje v utajení a provádí útočné aktivity proti státu Izrael a od roku 2001 se podílí na ostřelování Izraele z pásma Gazy různými druhy raket či minomety. Největšího politického úspěchu organizace dosáhla v lednu 2006, kdy vyhrála volby do Palestinské národní správy. Je oponentem palestinského hnutí Fatah, které vládne na Západním břehu Jordánu a na rozdíl od Hamásu podporuje dvoustátní řešení a uznává existenci Izraele. V současnosti je Hamás na seznamu teroristických organizací několika zemí, například USA, EU, Kanady, Izraele, Japonska nebo Egypta.

Související články:

Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.
Válka v Izraeli

Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.
Prezident Trump

Trump: Pokud Hamás poruší dohodu, vyhladíme ho

Americký prezident Donald Trump v pondělí varoval, že hnutí Hamás bude "vyhlazeno", pokud poruší dohodu o Gaze s Izraelem. Zároveň však uvedl, že palestinské militantní skupině dá šanci dodržet dohodnuté příměří. Krátce po tomto prohlášení odletěl do Izraele viceprezident JD Vance, aby se připojil k americkým vyslancům poté, co víkendové násilnosti ohrozily křehkou dohodu.
Teroristé Hamásu Komentář

Diplomatický průlom, nebo zástěrka? Lidé žijí v agónii, vládnou jim tvůrci nejhorších zvěrstev za poslední dekády

Příměří mezi Izraelem a Hamásem se tváří jako diplomatický průlom, ve skutečnosti je však jen zástěrkou pro selhání obou stran – morální, politické i lidské. Hamás nedokáže vydat těla padlých, Izrael označuje dohodu za vítězství a svět přihlíží už jen s unavenou lhostejností. Rodiny zajatců dál žijí v agónii nejistoty, zatímco ti, kdo nesou odpovědnost za smrt tisíců civilistů, zůstávají u moci a hovoří o míru. Tento „klid zbraní“ tak není projevem spravedlnosti, nýbrž cynické stagnace. Je také přestávkou mezi válkami, které vedou ti samí lidé, kteří mají na rukou doslova tuny a tuny krve.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Příměří mezi Izraelem a Hamásem přežilo první zatěžkávací zkoušku. Stále ale platí, oznámil Trump

Nedávné příměří v Gaze, zprostředkované Spojenými státy, zdánlivě ustálo svou úvodní velkou zkoušku. Izrael i hnutí Hamás potvrdily svůj závazek k dohodě, a to i navzdory nedělním událostem, kdy v enklávě zahynuli dva izraelští vojáci, což vyvolalo sérii leteckých úderů. Izraelské obranné síly (IDF) následně oznámily, že na politický pokyn začnou s „obnoveným vymáháním“ dodržování příměří. Hamás a jeho vojenské křídlo, brigády Al-Kassám (AQB), ráno potvrdily, že klid zbraní nadále respektují a popřely jakoukoli účast na útoku proti izraelským jednotkám.
Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

USA: Hamás plánuje bezprostřední útok proti civilistům v Gaze

Spojené státy americké oznámily, že obdržely „důvěryhodné zprávy“ o tom, že Hamás plánuje „bezprostřední“ útok namířený proti civilistům v Gaze. Podle amerického ministerstva zahraničí by takový útok představoval „přímé a závažné“ porušení dohody o příměří zprostředkované USA.
Teroristé Hamásu

Hamás navzdory příměří upevňuje v Gaze svou moc. Proti komu ale bojuje?

Navzdory všeobecné euforii z vyhlášeného příměří mezi Hamásem a Izraelem i nadále Pásmo Gazy sužuje násilí. V nedávných střetech mezi Hamásem a členy různých klanů bylo zabito více než dvacet Palestinců. Objevily se také zprávy o tom, že Hamás na veřejném prostranství popravil muže se zavázanýma očima.
Izrael, ilustrační foto

Spor o mrtvá těla graduje. Izrael hrozí Hamásu obnovením bojů

Hnutí Hamás oznámilo, že odevzdalo ostatky všech zesnulých izraelských rukojmích, ke kterým má přístup. U zbývajících těl tvrdí, že k jejich vyproštění z trosek Gazy potřebuje specializované vybavení. Toto prohlášení přichází v době, kdy Izrael hrozí obnovením bojů, pokud nebudou dodrženy podmínky příměří.
Eva Taterová Rozhovor

Budoucnost nadvlády Hamásu je nejistá, nejspíš ale získal nové následovníky. Příměří může sloužit i jen jako oddechový čas, říká Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucnost Pásma Gazy i samotného Hamásu po příměří s Izraelem. „Izraeli se nepodařilo vymýtit základní myšlenky, které Hamás udržují populární minimálně mezi částí palestinského obyvatelstva a možná i šířeji napříč světem … Hamás pravděpodobně získal nové následovníky,“ říká Taterová.
Teroristé Hamásu

Izrael tvrdí, že jedno z těl předaných Hamásem nepatří rukojmí. Ozbrojenci obnovují hlídky

Izraelská armáda ve středu oznámila, že jedno ze čtyř těl, které jí Hamas předal v předchozí den v rámci dohody o příměří, nepatří žádnému z rukojmích zadržovaných v Gaze. Hamas předal čtyři těla v úterý, aby zmírnil tlak na křehké příměří. Předchozí čtyři těla byla předána v pondělí, kdy bylo propuštěno i posledních 20 žijících rukojmích.
Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Peklo v Pásmu Gazy pokračuje. Hamás v ulicích dál zabíjí, Trump k tomu dal zelenou

Na ulicích Gazy se v posledních dnech objevili maskovaní muži, někteří v uniformách, ale většina v civilu. Někteří rozdávali sladkosti, jiní jednoduše stáli na stráži. Záběry, které zveřejnila média napojená na Hamás necelých 24 hodin po vstupu příměří v platnost v pátek, byly doprovázeny prohlášeními policejního a ministerstva vnitra Hamásu. Ta tvrdila, že bezpečnostní složky se znovu rozmístily po celém pásmu. 
Teroristé Hamásu Rozhovor

Vojensky je Hamás těžce poškozen, ale totální eliminace je politicky i operačně v podstatě nemožná, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o tom, jak vnímá příměří, které zavládlo v Pásmu Gazy mezi Izraelem a Hamásem. „Jestli se jedná pouze o taktickou přestávku, nebo trvalejší stav vedoucí ke konsolidaci situace, to ukáže až další vyjednávání,“ říká. Promluvil také o tom, jak obě strany využívají svůj mediální obraz jako zbraň.
Teroristé Hamásu

Vrátí se do Izraele těla mrtvých? Pro Hamás je to větší výzva, než vrátit rukojmí

Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) připouští, že předání ostatků izraelských rukojmích v Gaze bude časově náročné. Organizace to označuje za „masivní výzvu“ vzhledem k obtížnosti nalezení těl uprostřed sutin celého území. Mluvčí ICRC, Christian Cardon, uvedl pro agenturu Reuters, že jde o ještě větší problém než propuštění živých lidí.
Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Dlouhá cesta k uzdravení: Co teď čeká 20 navrátivších rukojmích Hamásu?

Po 737 dnech strávených v zajetí v Gaze se do Izraele vrací posledních 20 žijících rukojmích. Jde o muže ve věku 21 až 47 let a nyní se pozornost plně soustředí na jejich zotavení a rehabilitaci. Stav osvobozených je neznámý, ale izraelské ministerstvo zahraničí varovalo, že Alon Ohel (24) utrpěl vážná zranění, včetně ztráty zraku v jednom oku, když byl unesen z hudebního festivalu Nova.
Chrámová hora (hebrejsky הַר הַבַּיִת‎‎ Har ha-bajit, Chrámová hora, arabsky الحرم القدسي الشريف‎‎, al-Haram al-qudsí aš-šaríf, Vznešená svatyně), někdy uváděná též jako hora Moria (hebrejsky הר המוריה‎‎), je plošina o půdorysu nepravidelného čtyřúhelníku o rozměrech 313 m (severní strana), 470 m (východní strana), 280 m (jižní strana) a 485 m (západní strana), nacházející se v jeruzalémském Starém Městě. Část západní stěny Chrámové hory tvoří Zeď nářků, pozůstatek židovského Chrámu. Na vrcholu hory stojí kromě dvou největších – Skalního dómu a mešity al-Aksá – řada dalších menších staveb, autor: Godot13 Analýza

Příměří v Gaze vyvolává tři klíčové otázky pro budoucnost

Zatímco svět sleduje osvobozování rukojmích z Gazy a jejich shledání s rodinami, a prezident Donald Trump v projevu v Knessetu hovoří o „historickém úsvitu nového Blízkého východu“, diplomaté se chystají jednat o dalších fázích Trumpova dvacetibodového plánu na dlouhodobý mír a obnovu Gazy. Podle Bretta McGurka, bývalého vysokého bezpečnostního představitele USA, je v nadcházejících dnech nutné soustředit se na tři zásadní otázky.
Paul Salem Rozhovor

Nevidím žádný realistický scénář, v němž by Hamás souhlasil s odzbrojením. Netanjahu čelí politickému zúčtování, varuje Salem

Současné příměří v Pásmu Gazy zůstává mimořádně křehké. Pro EuroZprávy.cz to v rozhovoru naznačil expert na blízkovýchodní politiku z washingtonského think-tanku Middle East Paul Salem. Podle něj izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvažuje krátkodobě, Hamás se nehodlá odzbrojit a zahraniční politika Donalda Trumpa je nestabilní a chaotická. „Nevěřím, že by se brzy podařilo nasadit mezinárodní stabilizační síly. Izrael je podle mě spokojen s pokračováním konfliktu nízké intenzity v Gaze – nemusí činit žádné zásadní ústupky, a totéž platí i pro Hamás,“ varuje Salem.
Teroristé Hamásu

Hamás propustil prvních sedm rukojmích

Izraelská armáda potvrdila, že sedm izraelských rukojmích se dostalo z Gazy a nyní jsou zpět na území Izraele. Zpráva o jejich propuštění vyvolala v Tel Avivu na náměstí rukojmích hlasité oslavy a jásot, jak uvádí Alice Cuddy. Celkem by dnes mělo být propuštěno dvacet dosud žijících rukojmích, jejichž seznam jmen zveřejnil už dříve Hamás. Tyto osoby byly drženy v Gaze od útoků, ke kterým došlo 7. října 2023.

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy