Hamás

Hamás je palestinská islamistická politická strana a teroristická organizace, která vznikla v roce 1987 jako odbočka egyptských Muslimských bratří Al-Madžama Al-Islami. Podle charty Hamásu, vydané v roce 1988, je ideou hnutí boj proti Izraeli a ustanovení islamistického státu v Palestině. Wikipedie

Hamás (arabsky: حماس – Ḥamās, dosl. „nadšení“; zkratka pro Hnutí islámského odporu, arabsky: حركة المقاومة الإسلامية, Harakat al-Muqawama al-Islamíja) je palestinská islamistická politická strana a teroristická organizace, která vznikla v roce 1987 jako odbočka egyptských Muslimských bratří Al-Madžama Al-Islami. Podle charty Hamásu, vydané v roce 1988, je ideou hnutí boj proti Izraeli a ustanovení islamistického státu v Palestině. Po svém založení se Hamás aktivně zapojil do izraelsko-palestinského konfliktu. Hamás má od svého vzniku strukturovanou organizaci, která se dělí na dvě části. První z nich je civilní (politická) a výrazně se podílí na činnosti podporující chudé palestinské obyvatelstvo, zejména v Pásmu Gazy. Druhou je militantní křídlo pojmenované po jednom z prvních palestinských mučedníků Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma, které funguje v utajení a provádí útočné aktivity proti státu Izrael a od roku 2001 se podílí na ostřelování Izraele z pásma Gazy různými druhy raket či minomety. Největšího politického úspěchu organizace dosáhla v lednu 2006, kdy vyhrála volby do Palestinské národní správy. Je oponentem palestinského hnutí Fatah, které vládne na Západním břehu Jordánu a na rozdíl od Hamásu podporuje dvoustátní řešení a uznává existenci Izraele. V současnosti je Hamás na seznamu teroristických organizací několika zemí, například USA, EU, Kanady, Izraele, Japonska nebo Egypta.

Související články:

Teroristé Hamásu

Válka pro ně neskončila: Hluboko pod troskami Rafáhu číhají desítky bojovníků Hamásu

Hluboko pod troskami Rafáhu v jižní Gaze válka stále neskončila. Desítky bojovníků Hamásu, rozdělených do nezávislých buněk, zůstávají uvězněny v tunelech za izraelskými liniemi. Zprostředkovatelé v tuto chvíli horečně hledají řešení, které by nezpůsobilo kolaps měsíc starého příměří. Otázka, jak naložit se zhruba dvěma sty ozbrojenců Hamásu na Izraelem okupovaném území Gazy, není jen taktickým problémem pro izraelskou armádu. Jedná se o citlivou diplomatickou záležitost, pro kterou neexistuje jasné východisko. 
Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.
Válka v Izraeli

Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.
Prezident Trump

Trump: Pokud Hamás poruší dohodu, vyhladíme ho

Americký prezident Donald Trump v pondělí varoval, že hnutí Hamás bude "vyhlazeno", pokud poruší dohodu o Gaze s Izraelem. Zároveň však uvedl, že palestinské militantní skupině dá šanci dodržet dohodnuté příměří. Krátce po tomto prohlášení odletěl do Izraele viceprezident JD Vance, aby se připojil k americkým vyslancům poté, co víkendové násilnosti ohrozily křehkou dohodu.
Teroristé Hamásu Komentář

Diplomatický průlom, nebo zástěrka? Lidé žijí v agónii, vládnou jim tvůrci nejhorších zvěrstev za poslední dekády

Příměří mezi Izraelem a Hamásem se tváří jako diplomatický průlom, ve skutečnosti je však jen zástěrkou pro selhání obou stran – morální, politické i lidské. Hamás nedokáže vydat těla padlých, Izrael označuje dohodu za vítězství a svět přihlíží už jen s unavenou lhostejností. Rodiny zajatců dál žijí v agónii nejistoty, zatímco ti, kdo nesou odpovědnost za smrt tisíců civilistů, zůstávají u moci a hovoří o míru. Tento „klid zbraní“ tak není projevem spravedlnosti, nýbrž cynické stagnace. Je také přestávkou mezi válkami, které vedou ti samí lidé, kteří mají na rukou doslova tuny a tuny krve.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Příměří mezi Izraelem a Hamásem přežilo první zatěžkávací zkoušku. Stále ale platí, oznámil Trump

Nedávné příměří v Gaze, zprostředkované Spojenými státy, zdánlivě ustálo svou úvodní velkou zkoušku. Izrael i hnutí Hamás potvrdily svůj závazek k dohodě, a to i navzdory nedělním událostem, kdy v enklávě zahynuli dva izraelští vojáci, což vyvolalo sérii leteckých úderů. Izraelské obranné síly (IDF) následně oznámily, že na politický pokyn začnou s „obnoveným vymáháním“ dodržování příměří. Hamás a jeho vojenské křídlo, brigády Al-Kassám (AQB), ráno potvrdily, že klid zbraní nadále respektují a popřely jakoukoli účast na útoku proti izraelským jednotkám.
Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

USA: Hamás plánuje bezprostřední útok proti civilistům v Gaze

Spojené státy americké oznámily, že obdržely „důvěryhodné zprávy“ o tom, že Hamás plánuje „bezprostřední“ útok namířený proti civilistům v Gaze. Podle amerického ministerstva zahraničí by takový útok představoval „přímé a závažné“ porušení dohody o příměří zprostředkované USA.
Teroristé Hamásu

Hamás navzdory příměří upevňuje v Gaze svou moc. Proti komu ale bojuje?

Navzdory všeobecné euforii z vyhlášeného příměří mezi Hamásem a Izraelem i nadále Pásmo Gazy sužuje násilí. V nedávných střetech mezi Hamásem a členy různých klanů bylo zabito více než dvacet Palestinců. Objevily se také zprávy o tom, že Hamás na veřejném prostranství popravil muže se zavázanýma očima.
Izrael, ilustrační foto

Spor o mrtvá těla graduje. Izrael hrozí Hamásu obnovením bojů

Hnutí Hamás oznámilo, že odevzdalo ostatky všech zesnulých izraelských rukojmích, ke kterým má přístup. U zbývajících těl tvrdí, že k jejich vyproštění z trosek Gazy potřebuje specializované vybavení. Toto prohlášení přichází v době, kdy Izrael hrozí obnovením bojů, pokud nebudou dodrženy podmínky příměří.
Eva Taterová Rozhovor

Budoucnost nadvlády Hamásu je nejistá, nejspíš ale získal nové následovníky. Příměří může sloužit i jen jako oddechový čas, říká Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucnost Pásma Gazy i samotného Hamásu po příměří s Izraelem. „Izraeli se nepodařilo vymýtit základní myšlenky, které Hamás udržují populární minimálně mezi částí palestinského obyvatelstva a možná i šířeji napříč světem … Hamás pravděpodobně získal nové následovníky,“ říká Taterová.
Teroristé Hamásu

Izrael tvrdí, že jedno z těl předaných Hamásem nepatří rukojmí. Ozbrojenci obnovují hlídky

Izraelská armáda ve středu oznámila, že jedno ze čtyř těl, které jí Hamas předal v předchozí den v rámci dohody o příměří, nepatří žádnému z rukojmích zadržovaných v Gaze. Hamas předal čtyři těla v úterý, aby zmírnil tlak na křehké příměří. Předchozí čtyři těla byla předána v pondělí, kdy bylo propuštěno i posledních 20 žijících rukojmích.
Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Peklo v Pásmu Gazy pokračuje. Hamás v ulicích dál zabíjí, Trump k tomu dal zelenou

Na ulicích Gazy se v posledních dnech objevili maskovaní muži, někteří v uniformách, ale většina v civilu. Někteří rozdávali sladkosti, jiní jednoduše stáli na stráži. Záběry, které zveřejnila média napojená na Hamás necelých 24 hodin po vstupu příměří v platnost v pátek, byly doprovázeny prohlášeními policejního a ministerstva vnitra Hamásu. Ta tvrdila, že bezpečnostní složky se znovu rozmístily po celém pásmu. 
Teroristé Hamásu Rozhovor

Vojensky je Hamás těžce poškozen, ale totální eliminace je politicky i operačně v podstatě nemožná, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o tom, jak vnímá příměří, které zavládlo v Pásmu Gazy mezi Izraelem a Hamásem. „Jestli se jedná pouze o taktickou přestávku, nebo trvalejší stav vedoucí ke konsolidaci situace, to ukáže až další vyjednávání,“ říká. Promluvil také o tom, jak obě strany využívají svůj mediální obraz jako zbraň.
Teroristé Hamásu

Vrátí se do Izraele těla mrtvých? Pro Hamás je to větší výzva, než vrátit rukojmí

Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) připouští, že předání ostatků izraelských rukojmích v Gaze bude časově náročné. Organizace to označuje za „masivní výzvu“ vzhledem k obtížnosti nalezení těl uprostřed sutin celého území. Mluvčí ICRC, Christian Cardon, uvedl pro agenturu Reuters, že jde o ještě větší problém než propuštění živých lidí.
Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Dlouhá cesta k uzdravení: Co teď čeká 20 navrátivších rukojmích Hamásu?

Po 737 dnech strávených v zajetí v Gaze se do Izraele vrací posledních 20 žijících rukojmích. Jde o muže ve věku 21 až 47 let a nyní se pozornost plně soustředí na jejich zotavení a rehabilitaci. Stav osvobozených je neznámý, ale izraelské ministerstvo zahraničí varovalo, že Alon Ohel (24) utrpěl vážná zranění, včetně ztráty zraku v jednom oku, když byl unesen z hudebního festivalu Nova.
Chrámová hora (hebrejsky הַר הַבַּיִת‎‎ Har ha-bajit, Chrámová hora, arabsky الحرم القدسي الشريف‎‎, al-Haram al-qudsí aš-šaríf, Vznešená svatyně), někdy uváděná též jako hora Moria (hebrejsky הר המוריה‎‎), je plošina o půdorysu nepravidelného čtyřúhelníku o rozměrech 313 m (severní strana), 470 m (východní strana), 280 m (jižní strana) a 485 m (západní strana), nacházející se v jeruzalémském Starém Městě. Část západní stěny Chrámové hory tvoří Zeď nářků, pozůstatek židovského Chrámu. Na vrcholu hory stojí kromě dvou největších – Skalního dómu a mešity al-Aksá – řada dalších menších staveb, autor: Godot13 Analýza

Příměří v Gaze vyvolává tři klíčové otázky pro budoucnost

Zatímco svět sleduje osvobozování rukojmích z Gazy a jejich shledání s rodinami, a prezident Donald Trump v projevu v Knessetu hovoří o „historickém úsvitu nového Blízkého východu“, diplomaté se chystají jednat o dalších fázích Trumpova dvacetibodového plánu na dlouhodobý mír a obnovu Gazy. Podle Bretta McGurka, bývalého vysokého bezpečnostního představitele USA, je v nadcházejících dnech nutné soustředit se na tři zásadní otázky.
Paul Salem Rozhovor

Nevidím žádný realistický scénář, v němž by Hamás souhlasil s odzbrojením. Netanjahu čelí politickému zúčtování, varuje Salem

Současné příměří v Pásmu Gazy zůstává mimořádně křehké. Pro EuroZprávy.cz to v rozhovoru naznačil expert na blízkovýchodní politiku z washingtonského think-tanku Middle East Paul Salem. Podle něj izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvažuje krátkodobě, Hamás se nehodlá odzbrojit a zahraniční politika Donalda Trumpa je nestabilní a chaotická. „Nevěřím, že by se brzy podařilo nasadit mezinárodní stabilizační síly. Izrael je podle mě spokojen s pokračováním konfliktu nízké intenzity v Gaze – nemusí činit žádné zásadní ústupky, a totéž platí i pro Hamás,“ varuje Salem.

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy