Hamás

Hamás je palestinská islamistická politická strana a teroristická organizace, která vznikla v roce 1987 jako odbočka egyptských Muslimských bratří Al-Madžama Al-Islami. Podle charty Hamásu, vydané v roce 1988, je ideou hnutí boj proti Izraeli a ustanovení islamistického státu v Palestině. Wikipedie

Hamás (arabsky: حماس – Ḥamās, dosl. „nadšení“; zkratka pro Hnutí islámského odporu, arabsky: حركة المقاومة الإسلامية, Harakat al-Muqawama al-Islamíja) je palestinská islamistická politická strana a teroristická organizace, která vznikla v roce 1987 jako odbočka egyptských Muslimských bratří Al-Madžama Al-Islami. Podle charty Hamásu, vydané v roce 1988, je ideou hnutí boj proti Izraeli a ustanovení islamistického státu v Palestině. Po svém založení se Hamás aktivně zapojil do izraelsko-palestinského konfliktu. Hamás má od svého vzniku strukturovanou organizaci, která se dělí na dvě části. První z nich je civilní (politická) a výrazně se podílí na činnosti podporující chudé palestinské obyvatelstvo, zejména v Pásmu Gazy. Druhou je militantní křídlo pojmenované po jednom z prvních palestinských mučedníků Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma, které funguje v utajení a provádí útočné aktivity proti státu Izrael a od roku 2001 se podílí na ostřelování Izraele z pásma Gazy různými druhy raket či minomety. Největšího politického úspěchu organizace dosáhla v lednu 2006, kdy vyhrála volby do Palestinské národní správy. Je oponentem palestinského hnutí Fatah, které vládne na Západním břehu Jordánu a na rozdíl od Hamásu podporuje dvoustátní řešení a uznává existenci Izraele. V současnosti je Hamás na seznamu teroristických organizací několika zemí, například USA, EU, Kanady, Izraele, Japonska nebo Egypta.

Související články:

Benjamin Netanjahu a Donald Trump

Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy

Americký prezident Donald Trump doufá, že brzy začne druhá fáze mírového plánu pro Pásmo Gazy. Šéf Bílého domu zároveň varoval Hamás před odplatou, pokud se hnutí rychle neodzbrojí. Trump se zároveň zastal Izraele a jeho politického lídra Benjamina Netanjahua. 
Teroristé Hamásu

Válka pro ně neskončila: Hluboko pod troskami Rafáhu číhají desítky bojovníků Hamásu

Hluboko pod troskami Rafáhu v jižní Gaze válka stále neskončila. Desítky bojovníků Hamásu, rozdělených do nezávislých buněk, zůstávají uvězněny v tunelech za izraelskými liniemi. Zprostředkovatelé v tuto chvíli horečně hledají řešení, které by nezpůsobilo kolaps měsíc starého příměří. Otázka, jak naložit se zhruba dvěma sty ozbrojenců Hamásu na Izraelem okupovaném území Gazy, není jen taktickým problémem pro izraelskou armádu. Jedná se o citlivou diplomatickou záležitost, pro kterou neexistuje jasné východisko. 
Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.
Válka v Izraeli

Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.
Prezident Trump

Trump: Pokud Hamás poruší dohodu, vyhladíme ho

Americký prezident Donald Trump v pondělí varoval, že hnutí Hamás bude "vyhlazeno", pokud poruší dohodu o Gaze s Izraelem. Zároveň však uvedl, že palestinské militantní skupině dá šanci dodržet dohodnuté příměří. Krátce po tomto prohlášení odletěl do Izraele viceprezident JD Vance, aby se připojil k americkým vyslancům poté, co víkendové násilnosti ohrozily křehkou dohodu.
Teroristé Hamásu Komentář

Diplomatický průlom, nebo zástěrka? Lidé žijí v agónii, vládnou jim tvůrci nejhorších zvěrstev za poslední dekády

Příměří mezi Izraelem a Hamásem se tváří jako diplomatický průlom, ve skutečnosti je však jen zástěrkou pro selhání obou stran – morální, politické i lidské. Hamás nedokáže vydat těla padlých, Izrael označuje dohodu za vítězství a svět přihlíží už jen s unavenou lhostejností. Rodiny zajatců dál žijí v agónii nejistoty, zatímco ti, kdo nesou odpovědnost za smrt tisíců civilistů, zůstávají u moci a hovoří o míru. Tento „klid zbraní“ tak není projevem spravedlnosti, nýbrž cynické stagnace. Je také přestávkou mezi válkami, které vedou ti samí lidé, kteří mají na rukou doslova tuny a tuny krve.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Příměří mezi Izraelem a Hamásem přežilo první zatěžkávací zkoušku. Stále ale platí, oznámil Trump

Nedávné příměří v Gaze, zprostředkované Spojenými státy, zdánlivě ustálo svou úvodní velkou zkoušku. Izrael i hnutí Hamás potvrdily svůj závazek k dohodě, a to i navzdory nedělním událostem, kdy v enklávě zahynuli dva izraelští vojáci, což vyvolalo sérii leteckých úderů. Izraelské obranné síly (IDF) následně oznámily, že na politický pokyn začnou s „obnoveným vymáháním“ dodržování příměří. Hamás a jeho vojenské křídlo, brigády Al-Kassám (AQB), ráno potvrdily, že klid zbraní nadále respektují a popřely jakoukoli účast na útoku proti izraelským jednotkám.
Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

USA: Hamás plánuje bezprostřední útok proti civilistům v Gaze

Spojené státy americké oznámily, že obdržely „důvěryhodné zprávy“ o tom, že Hamás plánuje „bezprostřední“ útok namířený proti civilistům v Gaze. Podle amerického ministerstva zahraničí by takový útok představoval „přímé a závažné“ porušení dohody o příměří zprostředkované USA.
Teroristé Hamásu

Hamás navzdory příměří upevňuje v Gaze svou moc. Proti komu ale bojuje?

Navzdory všeobecné euforii z vyhlášeného příměří mezi Hamásem a Izraelem i nadále Pásmo Gazy sužuje násilí. V nedávných střetech mezi Hamásem a členy různých klanů bylo zabito více než dvacet Palestinců. Objevily se také zprávy o tom, že Hamás na veřejném prostranství popravil muže se zavázanýma očima.
Izrael, ilustrační foto

Spor o mrtvá těla graduje. Izrael hrozí Hamásu obnovením bojů

Hnutí Hamás oznámilo, že odevzdalo ostatky všech zesnulých izraelských rukojmích, ke kterým má přístup. U zbývajících těl tvrdí, že k jejich vyproštění z trosek Gazy potřebuje specializované vybavení. Toto prohlášení přichází v době, kdy Izrael hrozí obnovením bojů, pokud nebudou dodrženy podmínky příměří.
Eva Taterová Rozhovor

Budoucnost nadvlády Hamásu je nejistá, nejspíš ale získal nové následovníky. Příměří může sloužit i jen jako oddechový čas, říká Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucnost Pásma Gazy i samotného Hamásu po příměří s Izraelem. „Izraeli se nepodařilo vymýtit základní myšlenky, které Hamás udržují populární minimálně mezi částí palestinského obyvatelstva a možná i šířeji napříč světem … Hamás pravděpodobně získal nové následovníky,“ říká Taterová.
Teroristé Hamásu

Izrael tvrdí, že jedno z těl předaných Hamásem nepatří rukojmí. Ozbrojenci obnovují hlídky

Izraelská armáda ve středu oznámila, že jedno ze čtyř těl, které jí Hamas předal v předchozí den v rámci dohody o příměří, nepatří žádnému z rukojmích zadržovaných v Gaze. Hamas předal čtyři těla v úterý, aby zmírnil tlak na křehké příměří. Předchozí čtyři těla byla předána v pondělí, kdy bylo propuštěno i posledních 20 žijících rukojmích.
Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Peklo v Pásmu Gazy pokračuje. Hamás v ulicích dál zabíjí, Trump k tomu dal zelenou

Na ulicích Gazy se v posledních dnech objevili maskovaní muži, někteří v uniformách, ale většina v civilu. Někteří rozdávali sladkosti, jiní jednoduše stáli na stráži. Záběry, které zveřejnila média napojená na Hamás necelých 24 hodin po vstupu příměří v platnost v pátek, byly doprovázeny prohlášeními policejního a ministerstva vnitra Hamásu. Ta tvrdila, že bezpečnostní složky se znovu rozmístily po celém pásmu. 
Teroristé Hamásu Rozhovor

Vojensky je Hamás těžce poškozen, ale totální eliminace je politicky i operačně v podstatě nemožná, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o tom, jak vnímá příměří, které zavládlo v Pásmu Gazy mezi Izraelem a Hamásem. „Jestli se jedná pouze o taktickou přestávku, nebo trvalejší stav vedoucí ke konsolidaci situace, to ukáže až další vyjednávání,“ říká. Promluvil také o tom, jak obě strany využívají svůj mediální obraz jako zbraň.
Teroristé Hamásu

Vrátí se do Izraele těla mrtvých? Pro Hamás je to větší výzva, než vrátit rukojmí

Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) připouští, že předání ostatků izraelských rukojmích v Gaze bude časově náročné. Organizace to označuje za „masivní výzvu“ vzhledem k obtížnosti nalezení těl uprostřed sutin celého území. Mluvčí ICRC, Christian Cardon, uvedl pro agenturu Reuters, že jde o ještě větší problém než propuštění živých lidí.
Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Dlouhá cesta k uzdravení: Co teď čeká 20 navrátivších rukojmích Hamásu?

Po 737 dnech strávených v zajetí v Gaze se do Izraele vrací posledních 20 žijících rukojmích. Jde o muže ve věku 21 až 47 let a nyní se pozornost plně soustředí na jejich zotavení a rehabilitaci. Stav osvobozených je neznámý, ale izraelské ministerstvo zahraničí varovalo, že Alon Ohel (24) utrpěl vážná zranění, včetně ztráty zraku v jednom oku, když byl unesen z hudebního festivalu Nova.
Chrámová hora (hebrejsky הַר הַבַּיִת‎‎ Har ha-bajit, Chrámová hora, arabsky الحرم القدسي الشريف‎‎, al-Haram al-qudsí aš-šaríf, Vznešená svatyně), někdy uváděná též jako hora Moria (hebrejsky הר המוריה‎‎), je plošina o půdorysu nepravidelného čtyřúhelníku o rozměrech 313 m (severní strana), 470 m (východní strana), 280 m (jižní strana) a 485 m (západní strana), nacházející se v jeruzalémském Starém Městě. Část západní stěny Chrámové hory tvoří Zeď nářků, pozůstatek židovského Chrámu. Na vrcholu hory stojí kromě dvou největších – Skalního dómu a mešity al-Aksá – řada dalších menších staveb, autor: Godot13 Analýza

Příměří v Gaze vyvolává tři klíčové otázky pro budoucnost

Zatímco svět sleduje osvobozování rukojmích z Gazy a jejich shledání s rodinami, a prezident Donald Trump v projevu v Knessetu hovoří o „historickém úsvitu nového Blízkého východu“, diplomaté se chystají jednat o dalších fázích Trumpova dvacetibodového plánu na dlouhodobý mír a obnovu Gazy. Podle Bretta McGurka, bývalého vysokého bezpečnostního představitele USA, je v nadcházejících dnech nutné soustředit se na tři zásadní otázky.
Paul Salem Rozhovor

Nevidím žádný realistický scénář, v němž by Hamás souhlasil s odzbrojením. Netanjahu čelí politickému zúčtování, varuje Salem

Současné příměří v Pásmu Gazy zůstává mimořádně křehké. Pro EuroZprávy.cz to v rozhovoru naznačil expert na blízkovýchodní politiku z washingtonského think-tanku Middle East Paul Salem. Podle něj izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvažuje krátkodobě, Hamás se nehodlá odzbrojit a zahraniční politika Donalda Trumpa je nestabilní a chaotická. „Nevěřím, že by se brzy podařilo nasadit mezinárodní stabilizační síly. Izrael je podle mě spokojen s pokračováním konfliktu nízké intenzity v Gaze – nemusí činit žádné zásadní ústupky, a totéž platí i pro Hamás,“ varuje Salem.

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 1 hodinou

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy