Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké

Hamás v souladu s podmínkami příměří vrátil těla dalších dvou izraelských zajatců. Izrael identifikoval zesnulé jako Amirana Coopera a Sahara Barucha. Podle izraelských údajů zůstává v Pásmu Gazy stále jedenáct těl rukojmích. Mezitím izraelská armáda pokračovala v náletech na území Gazy, zejména v oblasti města Chán Júnis na jihu enklávy, jak uvedla katarská stanice Al-Džazíra.

Podle svědků a novinářů na místě je od brzkých ranních hodin oblast na východním okraji města pod intenzivní dělostřeleckou palbou a opakovanými leteckými nálety. Izraelské jednotky zároveň provádějí demolice napříč městem – zejména v obytných čtvrtích, které izraelská armáda označuje za „operační zóny Hamásu“. Podle místních zdrojů byly zničeny desítky domů i část městské infrastruktury. Izraelská strana kroky obhajuje snahou zabránit opětovnému vybudování tunelových komplexů, které Hamás využívá k útokům a přesunům svých bojovníků.

Napětí se přelévá i za hranice Pásma Gazy. Libanonský prezident Joseph Aoun nařídil své armádě, aby čelila jakýmkoli dalším izraelským vpádům na jihu země, zatímco izraelské útoky v regionu pokračují. V okupovaném Západním břehu Jordánu se situace rovněž zhoršuje – izraelská armáda i osadníci zde během olivové sklizně podnikli podle údajů OSN více než 125 útoků.

V úterý izraelské síly čelily útokům ručními granáty a ostřelovačskou palbou v oblasti Rafáhu, při nichž zahynul jeden izraelský voják. Izrael reagoval rozsáhlými nálety napříč Gazou, které si podle palestinského ministerstva zdravotnictví vyžádaly více než sto obětí. Mnozí pozorovatelé měli tehdy za to, že příměří definitivně zkolabovalo, napsala o tom britská stanice BBC.

Navzdory tomu však obě strany – Hamás i Izrael – již následující den oznámily, že se k dohodě vracejí. Šlo o druhou velkou eskalaci od chvíle, kdy příměří vstoupilo v platnost 10. října. Stejně jako při bojích o devět dní později, kdy byli zabiti dva izraelští vojáci a nejméně 36 Palestinců, se i tentokrát násilí po několika hodinách zastavilo. Informovala o tom americká stanice CNN.

Novou „normou“ Gazy se tak stává paradoxní stav – příměří, které je současně křehké i odolné. Klid, jenž může zmizet v jediném okamžiku, aby byl po několika hodinách či dnech opět obnoven. Pro Palestince to znamená život ve stálém strachu z další vlny náletů, pro Izrael permanentní napětí na hranici otevřené války.

Podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia „příměří nebude lineární cestou – bude mít své vzestupy, pády i nečekané zvraty“. Viceprezident JD Vance doplnil, že se „tu a tam objeví menší potyčky“, avšak vyjádřil přesvědčení, že dohoda může přesto vydržet.

Dohoda o příměří vznikla především díky tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dokázal přimět Izrael ke zdrženlivosti a přesvědčit Hamás, aby akceptoval základní rámec ujednání. Washington nyní hraje klíčovou roli i při udržení dohody a přípravě její druhé fáze – ta počítá se vznikem mezinárodní bezpečnostní mise, rekonstrukcí Gazy a postupným odzbrojením Hamásu.

Izraelské síly se zatím stáhly na tzv. „žlutou linii“, první linii ústupu uvnitř Pásma Gazy, avšak stále kontrolují více než polovinu jeho území. V těchto oblastech podle expertů zůstávají izolované buňky Hamásu, často odříznuté od velení i zásob. „Každá z těchto buněk je potenciální katastrofou v přímém přenosu,“ uvedl Muhammad Šihada z Evropské rady pro zahraniční vztahy. „Jakmile se izraelské jednotky přiblíží k tunelu nebo úkrytu s odříznutými bojovníky, hrozí nové střety – tito lidé raději padnou v boji, než by zemřeli hladem.“

Podle odhadů palestinského ministerstva zdravotnictví zahynulo od vyhlášení příměří více než 200 Palestinců, většina z nich během dvou krátkých, ale mimořádně prudkých eskalací. Izrael za tu dobu ztratil tři vojáky.

Izraelský vojenský analytik Joav Limor z deníku Israel Hayom očekává, že napětí bude pokračovat. „Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Každý, kdo si myslí, že se změnil, nerozumí ani hnutí, ani regionu,“ uvedl. Podle něj musí Washington prosadit pokračování příměří do další fáze a postupně Hamás vytlačit z moci, jinak hrozí, že se konflikt znovu rozhoří naplno.

Spojené státy mezitím do regionu vysílají jednoho vysokého představitele za druhým – sledují plnění dohody, koordinují humanitární pomoc a připravují rámec pro rekonstrukci Gazy. Je to značná investice politického kapitálu, ale i signál, že Bílý dům zůstává do procesu zapojen a hodlá jej udržet v pohybu, byť pomalém a křehkém.