Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří
Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.
Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké
Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.
Velké stěhování domů. Tisíce vysídlených Palestinců se vracejí na sever Gazy
Tisíce vysídlených Palestinců začaly směřovat domů z jihu Pásma Gazy. Děje se tak poté, co v pátek v poledne místního času vstoupilo v platnost příměří a izraelské jednotky se stáhly na předem dohodnutou demarkační linii. Jde o první zastavení bojů na zničeném území za posledních šest měsíců.
Reakce na Trumpovu dohodu: Izrael slaví, Palestinci neví, co si myslet. Míč leží na straně Hamásu
Palestinci v Gaze jsou rozděleni v názorech na nový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, zatímco izraelská strana jej celkově vítá. Mnozí Izraelci jej vnímají jako významný krok, avšak panuje u nich skepse ohledně souhlasu hnutí Hamás. Advokát Erez Goldman z Jeruzaléma označil oznámení za "skvělý den pro Izrael", jelikož v dohodě nenašel nic, s čím by nesouhlasil. Hlavní otázkou je podle něj pouze to, zda Hamás plán přijme a ukončí současnou "bídu", ve které se Izrael nachází už skoro dva roky.
Rusko nehodlá útočit na NATO či EU, prohlásil Lavrov v OSN
Rusko nemá v úmyslu útočit na členskou zemi Evropské unie či NATO, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na půdě OSN. Šéf diplomacie zároveň varoval před rozhodnou odpovědí na jakoukoliv agresi namířenou proti Moskvě. Na jeho slova upozornila BBC.
Podpora Palestiny sílí. Uznává ji už nejméně 151 zemí
Přestože je uznání Palestiny spíše symbolickým krokem, získává na mezinárodní scéně stále větší podporu. V současnosti ji uznává už nejméně 151 zemí ze 193 členských států OSN, což představuje téměř 80 % všech členů. Tento posun je reakcí na válku v Gaze a sílící tlak na mezinárodní instituce. V pondělí se k těmto zemím připojila i Francie, Belgie a další.
Francie formálně uznala Stát Palestina. Čeká se na Trumpovu řeč v OSN
Donald Trump má dnes vystoupit na Valném shromáždění OSN. Stane se tak ve stejný den, kdy lídři z klíčových regionů, jako je Jordánsko a Katar, mají také pronést své projevy. Prezident Macron naopak oznámil, že Francie formálně uznala Palestinský stát, a připojila se tak k dalším zemím. Macron ve svém projevu prohlásil, že nastal čas pro mír a že nic neopravňuje pokračující válku v Gaze.
Palestinci po vlně mezinárodního uznání slaví. Palestinský stát nikdy nevznikne, vzkazuje Netanjahu
Čelní představitel palestinské frakce Fatah, Sabrí Sajdam, označil mezinárodní uznání palestinského státu za „historický den“ a „hlas důvěry v palestinský lid“. Francie se má v pondělí připojit k zemím, které již Palestinu uznaly.
Nátlak na Izrael se stupňuje. Palestinu tento týden uzná i Francie
Několik západních zemí, včetně Velké Británie, Kanady, Austrálie a Portugalska, oficiálně uznalo palestinský stát. Na Valném shromáždění OSN se k nim má v průběhu týdne přidat i Francie a další evropské státy. Tato vlna uznání zvyšuje tlak na Izrael, který už týden vede pozemní ofenzivu v Gaze, a to navzdory celosvětovému odsouzení a protestům rodin rukojmích držených Hamásem.
Austrálie, Kanada a Británie uznávají palestinský stát
Austrálie, Kanada a Spojené království se rozhodly uznat palestinský stát. Spojené království tak učinilo poté, co Izrael nesplnil podmínky britského premiéra Keira Starmera, jako je například souhlas s příměřím v Pásmu Gazy. Britský premiér toto rozhodnutí oznámil v neděli s tím, že Spojené království jedná tak, aby udrželo při životě možnost míru.
Snaha o diplomatický zvrat: Macron chce přimět Západ, aby na Valném shromáždění OSN uznal Palestinu
Francouzský prezident Emmanuel Macron se snaží o velký diplomatický úspěch a usiluje o to, aby několik západních zemí na Valném shromáždění OSN uznalo palestinský stát. Cílem této iniciativy je ukázat, že existuje globální protiváha k americké podpoře Izraele ve válce v Gaze a vyvinout tlak na mír.
Co znamená uznání Palestiny jako nezávislého státu?
Velká Británie a Francie společně s dalšími zeměmi, jako je Austrálie, Kanada nebo Belgie, plánují uznat Palestinu jako nezávislý stát. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu reagoval na tyto záměry rozhořčeně a označil je za odměnu pro hnutí Hamás. Proti tomuto kroku se ostře postavily také Spojené státy.
Velká Británie a Portugalsko se chystají uznat palestinský stát
Velká Británie a Portugalsko se chystají uznat palestinský stát, což je krok, který se očekává před nadcházejícím zasedáním Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku. Na tomto významném mezinárodním fóru má být hlavním tématem takzvané dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Jednání se tak soustředí na diplomatické řešení, zatímco na místě, v Pásmu Gazy, pokračují intenzivní boje, které mají ničivý dopad na civilní obyvatelstvo.
Belgie se chystá formálně uznat Palestinu jako stát, má ale podmínku
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot oznámil, že Belgie se chystá formálně uznat Palestinu jako stát a zároveň uvalit na Izrael sankce. Uznání má proběhnout během zasedání Valného shromáždění OSN, které se koná tento měsíc. Má to však dvě podmínky: propuštění všech izraelských rukojmí, které od 7. října 2023 drží hnutí Hamás, a záruku, že Hamás již nebude hrát žádnou roli ve správě Palestiny.
Existence samostatné Palestiny může zůstat jen na papíře. Koncept Velkého Izraele počítá i s Nilem a Eufratem, vysvětluje Taterová
Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, proč kabinet izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nadále pokračuje ve velmi tvrdému přístupu k Pásmu Gazy, a také zda je Palestina schopná fungovat jako samostatný stát. „Bez ukončení války v Gaze a následného komplexního mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci s nejvyšší pravděpodobností zůstane existence Palestinského státu jen na papíře,“ říká.
Netanjahu chce jednat o propuštění všech rukojmích. Válka pro tuto chvíli pokračuje
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil zahájení jednání o propuštění všech zbývajících rukojmích v Gaze, ovšem výhradně za podmínek, které označil za „přijatelné pro Izrael“. Zároveň schválil vojenské plány na pozemní útok na město Gaza, navzdory mezinárodním i domácím varováním před katastrofálními dopady na civilní obyvatelstvo.
Izrael se chystá naplno vtrhnout do Gazy. Porážka Hamásu nemusí přinést kýžený efekt
Izrael mobilizuje 60 tisíc záložníků a chystá novou fázi operace v Pásmu Gazy, zaměřenou na podzemní infrastrukturu Hamásu i hustě osídlené části města Gaza. Cílem je zničení hnutí a propuštění rukojmích, avšak rodiny unesených i část armádních elit varují, že eskalace může ohrozit jejich návrat. Kritici upozorňují na rostoucí humanitární krizi a riziko dalšího vysídlování. Zároveň sílí obavy, že po oslabení Hamásu vznikne mocenské vakuum, podobné tomu, které po válce s Islámským státem paralyzuje Irák.
Izrael stupňuje boje v Gaze, Palestinci prchají. Souhlas Hamásu s příměřím nic neznamená
Izrael stupňuje ofenzívu v Gaze, jejímž cílem je ovládnutí města a eliminace Hamásu. Boje vedou k masovému vysidlování civilistů a narůstajícím mezinárodním varováním před humanitární katastrofou. Vláda zároveň schválila nové osady na Západním břehu, což prohlubuje napětí a ohrožuje vyhlídky na dvoustátní řešení. Hamás mezitím přijal návrh příměří, Izrael zatím mlčí.
Příměří v Gaze nejspíš nebude. Izrael naznačil, že by přijal jediný návrh
Izrael naznačil, že poslední návrh příměří, s nímž souhlasí palestinské hnutí Hamás, nepřijme. Aby souhlasil s klidem zbraní, požaduje propuštění všech 50 zbývajících rukojmích, ať už jsou naživu nebo po smrti.
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
Třetím dnem pokračuje ve Zlínském kraji pátrání po pohřešovaném dvanáctiletém chlapci, který se ve čtvrtek ztratil cestou do školy. Policie žádá o pomoc veřejnost.
před 1 hodinou
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
Po rekordně teplém týdnu se v tom nadcházejícím citelně ochladí. Denní teploty podle ČHMÚ.cz klesnou i pod bod mrazu.
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
Evropská unie se v pátek rozhodla trvale zmrazit ruská aktiva v Evropě, aby zajistila, že miliardy eur nebudou moci být zablokovány Moskvě vládami Maďarska a Slovenska. Aktiva budou zablokována, dokud Rusko neukončí svou válku na Ukrajině a neuhradí těžké škody, které za téměř čtyři roky způsobilo.
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
Íránské bezpečnostní složky v pátek násilně zadržely Narges Mohammadiovou, držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2023. K zatčení došlo během pietního ceremoniálu za právníka, který zemřel na začátku tohoto měsíce, uvedli její podporovatelé.
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
Druhý prosincový den roku 2025 se zapíše do dějin jako den, kdy se Česko rozloučilo s oblíbeným moderátorem Evropy 2 Patrikem Hezuckým. Smuteční obřad pro rodinu a nejbližší přátele proběhl od 14:30 v prostorách strašnického krematoria. Naši fotografové na místě nechyběli.
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
Absolutní zákaz prodeje nových osobních a naftových automobilů v Evropské unii, plánovaný na rok 2035, se má zmírnit. Oznámil to v pátek vlivný politik Evropského parlamentu, což signalizuje kontroverzní obrat, který rozzlobí ekologické aktivisty. Ti tvrdí, že jde o „vykuchání“ stěžejního Green dealu EU.
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
Poslednímu rozloučení s moderátorem Patrikem Hezuckým předcházel na stejném místě jiný smuteční obřad. Lidé na něm dali sbohem oscarovému kostýmnímu výtvarníkovi Theodoru Pištěkovi, jehož proslavila spolupráce s legendárním režisérem Milošem Formanem.
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
Německo vzneslo závažné obvinění proti Rusku, jehož zástupce si kvůli tomu předvolalo na ministerstvo zahraničních věcí. Podle vyjádření mluvčího ministerstva stojí za kybernetickým útokem namířeným proti německé kontrole letového provozu, ke kterému došlo v srpnu 2024, ruská vojenská rozvědka.
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.
včera
Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron
V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě.
včera
Británie čelí masivní vlně super chřipky. Nic horšího jsme od pandemie nezažili, tvrdí NHS
Obrovský nárůst případů chřipky uvrhl britský Národní zdravotnický systém (NHS) do situace, která představuje „výzvu, která se nepodobá ničemu, co země zažila od pandemie“. Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting zároveň vyzval lékaře, aby ukončili plánovanou stávku.
Zdroj: Libor Novák