Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří
Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.
Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké
Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.
Velké stěhování domů. Tisíce vysídlených Palestinců se vracejí na sever Gazy
Tisíce vysídlených Palestinců začaly směřovat domů z jihu Pásma Gazy. Děje se tak poté, co v pátek v poledne místního času vstoupilo v platnost příměří a izraelské jednotky se stáhly na předem dohodnutou demarkační linii. Jde o první zastavení bojů na zničeném území za posledních šest měsíců.
Reakce na Trumpovu dohodu: Izrael slaví, Palestinci neví, co si myslet. Míč leží na straně Hamásu
Palestinci v Gaze jsou rozděleni v názorech na nový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, zatímco izraelská strana jej celkově vítá. Mnozí Izraelci jej vnímají jako významný krok, avšak panuje u nich skepse ohledně souhlasu hnutí Hamás. Advokát Erez Goldman z Jeruzaléma označil oznámení za "skvělý den pro Izrael", jelikož v dohodě nenašel nic, s čím by nesouhlasil. Hlavní otázkou je podle něj pouze to, zda Hamás plán přijme a ukončí současnou "bídu", ve které se Izrael nachází už skoro dva roky.
Rusko nehodlá útočit na NATO či EU, prohlásil Lavrov v OSN
Rusko nemá v úmyslu útočit na členskou zemi Evropské unie či NATO, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na půdě OSN. Šéf diplomacie zároveň varoval před rozhodnou odpovědí na jakoukoliv agresi namířenou proti Moskvě. Na jeho slova upozornila BBC.
Podpora Palestiny sílí. Uznává ji už nejméně 151 zemí
Přestože je uznání Palestiny spíše symbolickým krokem, získává na mezinárodní scéně stále větší podporu. V současnosti ji uznává už nejméně 151 zemí ze 193 členských států OSN, což představuje téměř 80 % všech členů. Tento posun je reakcí na válku v Gaze a sílící tlak na mezinárodní instituce. V pondělí se k těmto zemím připojila i Francie, Belgie a další.
Francie formálně uznala Stát Palestina. Čeká se na Trumpovu řeč v OSN
Donald Trump má dnes vystoupit na Valném shromáždění OSN. Stane se tak ve stejný den, kdy lídři z klíčových regionů, jako je Jordánsko a Katar, mají také pronést své projevy. Prezident Macron naopak oznámil, že Francie formálně uznala Palestinský stát, a připojila se tak k dalším zemím. Macron ve svém projevu prohlásil, že nastal čas pro mír a že nic neopravňuje pokračující válku v Gaze.
Palestinci po vlně mezinárodního uznání slaví. Palestinský stát nikdy nevznikne, vzkazuje Netanjahu
Čelní představitel palestinské frakce Fatah, Sabrí Sajdam, označil mezinárodní uznání palestinského státu za „historický den“ a „hlas důvěry v palestinský lid“. Francie se má v pondělí připojit k zemím, které již Palestinu uznaly.
Nátlak na Izrael se stupňuje. Palestinu tento týden uzná i Francie
Několik západních zemí, včetně Velké Británie, Kanady, Austrálie a Portugalska, oficiálně uznalo palestinský stát. Na Valném shromáždění OSN se k nim má v průběhu týdne přidat i Francie a další evropské státy. Tato vlna uznání zvyšuje tlak na Izrael, který už týden vede pozemní ofenzivu v Gaze, a to navzdory celosvětovému odsouzení a protestům rodin rukojmích držených Hamásem.
Austrálie, Kanada a Británie uznávají palestinský stát
Austrálie, Kanada a Spojené království se rozhodly uznat palestinský stát. Spojené království tak učinilo poté, co Izrael nesplnil podmínky britského premiéra Keira Starmera, jako je například souhlas s příměřím v Pásmu Gazy. Britský premiér toto rozhodnutí oznámil v neděli s tím, že Spojené království jedná tak, aby udrželo při životě možnost míru.
Snaha o diplomatický zvrat: Macron chce přimět Západ, aby na Valném shromáždění OSN uznal Palestinu
Francouzský prezident Emmanuel Macron se snaží o velký diplomatický úspěch a usiluje o to, aby několik západních zemí na Valném shromáždění OSN uznalo palestinský stát. Cílem této iniciativy je ukázat, že existuje globální protiváha k americké podpoře Izraele ve válce v Gaze a vyvinout tlak na mír.
Co znamená uznání Palestiny jako nezávislého státu?
Velká Británie a Francie společně s dalšími zeměmi, jako je Austrálie, Kanada nebo Belgie, plánují uznat Palestinu jako nezávislý stát. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu reagoval na tyto záměry rozhořčeně a označil je za odměnu pro hnutí Hamás. Proti tomuto kroku se ostře postavily také Spojené státy.
Velká Británie a Portugalsko se chystají uznat palestinský stát
Velká Británie a Portugalsko se chystají uznat palestinský stát, což je krok, který se očekává před nadcházejícím zasedáním Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku. Na tomto významném mezinárodním fóru má být hlavním tématem takzvané dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Jednání se tak soustředí na diplomatické řešení, zatímco na místě, v Pásmu Gazy, pokračují intenzivní boje, které mají ničivý dopad na civilní obyvatelstvo.
Belgie se chystá formálně uznat Palestinu jako stát, má ale podmínku
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot oznámil, že Belgie se chystá formálně uznat Palestinu jako stát a zároveň uvalit na Izrael sankce. Uznání má proběhnout během zasedání Valného shromáždění OSN, které se koná tento měsíc. Má to však dvě podmínky: propuštění všech izraelských rukojmí, které od 7. října 2023 drží hnutí Hamás, a záruku, že Hamás již nebude hrát žádnou roli ve správě Palestiny.
Existence samostatné Palestiny může zůstat jen na papíře. Koncept Velkého Izraele počítá i s Nilem a Eufratem, vysvětluje Taterová
Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, proč kabinet izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nadále pokračuje ve velmi tvrdému přístupu k Pásmu Gazy, a také zda je Palestina schopná fungovat jako samostatný stát. „Bez ukončení války v Gaze a následného komplexního mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci s nejvyšší pravděpodobností zůstane existence Palestinského státu jen na papíře,“ říká.
Netanjahu chce jednat o propuštění všech rukojmích. Válka pro tuto chvíli pokračuje
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil zahájení jednání o propuštění všech zbývajících rukojmích v Gaze, ovšem výhradně za podmínek, které označil za „přijatelné pro Izrael“. Zároveň schválil vojenské plány na pozemní útok na město Gaza, navzdory mezinárodním i domácím varováním před katastrofálními dopady na civilní obyvatelstvo.
Izrael se chystá naplno vtrhnout do Gazy. Porážka Hamásu nemusí přinést kýžený efekt
Izrael mobilizuje 60 tisíc záložníků a chystá novou fázi operace v Pásmu Gazy, zaměřenou na podzemní infrastrukturu Hamásu i hustě osídlené části města Gaza. Cílem je zničení hnutí a propuštění rukojmích, avšak rodiny unesených i část armádních elit varují, že eskalace může ohrozit jejich návrat. Kritici upozorňují na rostoucí humanitární krizi a riziko dalšího vysídlování. Zároveň sílí obavy, že po oslabení Hamásu vznikne mocenské vakuum, podobné tomu, které po válce s Islámským státem paralyzuje Irák.
Izrael stupňuje boje v Gaze, Palestinci prchají. Souhlas Hamásu s příměřím nic neznamená
Izrael stupňuje ofenzívu v Gaze, jejímž cílem je ovládnutí města a eliminace Hamásu. Boje vedou k masovému vysidlování civilistů a narůstajícím mezinárodním varováním před humanitární katastrofou. Vláda zároveň schválila nové osady na Západním břehu, což prohlubuje napětí a ohrožuje vyhlídky na dvoustátní řešení. Hamás mezitím přijal návrh příměří, Izrael zatím mlčí.
Příměří v Gaze nejspíš nebude. Izrael naznačil, že by přijal jediný návrh
Izrael naznačil, že poslední návrh příměří, s nímž souhlasí palestinské hnutí Hamás, nepřijme. Aby souhlasil s klidem zbraní, požaduje propuštění všech 50 zbývajících rukojmích, ať už jsou naživu nebo po smrti.
Aktuálně se děje
včera
Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole
Policie v neděli zadržela muže podezřelého ze sobotního pokusu o vraždu u rybníka v Plzni, kde došlo k pobodání běžkyně. Kriminalisté na případu spolupracovali s veřejností, pro zločince si došla zásahová jednotka. Vyšetřování pokračuje.
včera
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání.
včera
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
Dva centimetry sněhu ležely v pondělí ráno na Sněžce v Krkonoších. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) s tím, že jde o první den od konce minulé zimy, kdy na některé ze stanic ležela souvislá sněhová pokrývka.
včera
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
Říjnové volby byly první kapitolou souboje opozičních subjektů o pozici hlavního vyzyvatele premiéra Andreje Babiše a jeho hnutí ANO. Potvrdila se očekávání, když se projevil současný náskok Starostů a nezávislých před zbytkem pole. Zejména občanští demokraté ale budou chtít situaci zvrátit.
včera
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.
včera
Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek
Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování.
včera
Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla
Českou hereckou obec zasáhla během uplynulého říjnového víkendu velmi smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřel slavný herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen činoherního souboru Národního divadla. Štěpnička byl znám i z televizní obrazovky a filmového plátna.
včera
Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj
Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.
včera
Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
včera
Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky
Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi.
včera
Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech
Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.
včera
Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.
včera
Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval
Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.
včera
Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO
Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, vystoupil na bezpečnostní konferenci ve Varšavě s důrazným varováním na adresu Moskvy a představil novou obrannou strategii označovanou jako teorie vítězství. Tento krok má za cíl jasně demonstrovat odhodlání a připravenost severoatlantické aliance čelit jakémukoliv ozbrojenému napadení a současně uklidnit spojence na východním křídle organizace.
včera
Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie
Saúdská Arábie čelí nejzávažnějšímu bezpečnostnímu incidentu na svém území za poslední desetiletí po ničivém raketovém útoků na mezinárodní letiště v Rijádu. Tento krvavý úder, za nímž stojí jemenští povstalci húsíové napojení na Írán, si vyžádal nejméně třináct obětí na životech a stovky zraněných, což v zemi vyvolalo vlnu šoku a ostrého rozhořčení.
včera
Je nelegální? Republikáni chystají právní kroky proti Trumpově ropné dohodě s Ruskem
Americký republikánský senátor Thom Tillis ostře zkritizoval novou energetickou dohodu administrativy prezidenta Donalda Trumpa s Ruskem a varoval, že tento krok by mohl být protizákonný. V nedělním televizním vystoupení v pořadu Meet the Press stanice NBC upozornil, že uvolnění sankcí a nákup ruské nafty ohrožují národní bezpečnost Spojených států a obcházejí vůli Kongresu.
včera
Trumpovo energetické příměří se rozpadlo hned první den. Rusko jej porušilo
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však podle ukrajinského vedení přišlo jako naprosté překvapení a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obratem upozornil, že ruské síly dohodu ihned porušily sérií útoků na klíčové elektrárny.
včera
USA varují Ukrajinu: Pokud nezastavíte útoky na ruské rafinerie, přestaneme sdílet zpravodajské informace
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa důrazně varovala Ukrajinu a její evropské spojence, že Spojené státy mohou zcela pozastavit sdílení zpravodajských informací a evropské nákupy amerických zbraní pro Kyjev. Důvodem je požadavek, aby Ukrajina okamžitě zastavila své hloubkové útoky na ruská energetická zařízení a rafinérie.
včera
Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
včera
Počasí: Tento týden se ochladí, teploty začnou klesat i pod nulu
Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé podzimní počasí, které na mnoha místech doprovodí ranní mlhy, chladné noci a ojedinělé srážky včetně prvního sněhu na horách. Meteorologové vydali podrobnou předpověď pro nadcházející dny, během nichž se teploty přes den budou pohybovat nejčastěji mezi 10 a 19 stupni Celsia, zatímco rána místy přinesou i přízemní mrazíky.
Zdroj: Libor Novák