palestina

Palestina, pásmo Gazy

Reakce na Trumpovu dohodu: Izrael slaví, Palestinci neví, co si myslet. Míč leží na straně Hamásu

Palestinci v Gaze jsou rozděleni v názorech na nový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, zatímco izraelská strana jej celkově vítá. Mnozí Izraelci jej vnímají jako významný krok, avšak panuje u nich skepse ohledně souhlasu hnutí Hamás. Advokát Erez Goldman z Jeruzaléma označil oznámení za "skvělý den pro Izrael", jelikož v dohodě nenašel nic, s čím by nesouhlasil. Hlavní otázkou je podle něj pouze to, zda Hamás plán přijme a ukončí současnou "bídu", ve které se Izrael nachází už skoro dva roky.
Sergej Lavrov

Rusko nehodlá útočit na NATO či EU, prohlásil Lavrov v OSN

Rusko nemá v úmyslu útočit na členskou zemi Evropské unie či NATO, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na půdě OSN. Šéf diplomacie zároveň varoval před rozhodnou odpovědí na jakoukoliv agresi namířenou proti Moskvě. Na jeho slova upozornila BBC. 
Palestina

Podpora Palestiny sílí. Uznává ji už nejméně 151 zemí

Přestože je uznání Palestiny spíše symbolickým krokem, získává na mezinárodní scéně stále větší podporu. V současnosti ji uznává už nejméně 151 zemí ze 193 členských států OSN, což představuje téměř 80 % všech členů. Tento posun je reakcí na válku v Gaze a sílící tlak na mezinárodní instituce. V pondělí se k těmto zemím připojila i Francie, Belgie a další.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Francie formálně uznala Stát Palestina. Čeká se na Trumpovu řeč v OSN

Donald Trump má dnes vystoupit na Valném shromáždění OSN. Stane se tak ve stejný den, kdy lídři z klíčových regionů, jako je Jordánsko a Katar, mají také pronést své projevy. Prezident Macron naopak oznámil, že Francie formálně uznala Palestinský stát, a připojila se tak k dalším zemím. Macron ve svém projevu prohlásil, že nastal čas pro mír a že nic neopravňuje pokračující válku v Gaze.
Palestina

Nátlak na Izrael se stupňuje. Palestinu tento týden uzná i Francie

Několik západních zemí, včetně Velké Británie, Kanady, Austrálie a Portugalska, oficiálně uznalo palestinský stát. Na Valném shromáždění OSN se k nim má v průběhu týdne přidat i Francie a další evropské státy. Tato vlna uznání zvyšuje tlak na Izrael, který už týden vede pozemní ofenzivu v Gaze, a to navzdory celosvětovému odsouzení a protestům rodin rukojmích držených Hamásem.
Keir Starmer (labouristi)

Austrálie, Kanada a Británie uznávají palestinský stát

Austrálie, Kanada a Spojené království se rozhodly uznat palestinský stát. Spojené království tak učinilo poté, co Izrael nesplnil podmínky britského premiéra Keira Starmera, jako je například souhlas s příměřím v Pásmu Gazy. Britský premiér toto rozhodnutí oznámil v neděli s tím, že Spojené království jedná tak, aby udrželo při životě možnost míru.
Palestina

Co znamená uznání Palestiny jako nezávislého státu?

Velká Británie a Francie společně s dalšími zeměmi, jako je Austrálie, Kanada nebo Belgie, plánují uznat Palestinu jako nezávislý stát. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu reagoval na tyto záměry rozhořčeně a označil je za odměnu pro hnutí Hamás. Proti tomuto kroku se ostře postavily také Spojené státy.
Palestina

Velká Británie a Portugalsko se chystají uznat palestinský stát

Velká Británie a Portugalsko se chystají uznat palestinský stát, což je krok, který se očekává před nadcházejícím zasedáním Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku. Na tomto významném mezinárodním fóru má být hlavním tématem takzvané dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Jednání se tak soustředí na diplomatické řešení, zatímco na místě, v Pásmu Gazy, pokračují intenzivní boje, které mají ničivý dopad na civilní obyvatelstvo. 
Palestina

Belgie se chystá formálně uznat Palestinu jako stát, má ale podmínku

Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot oznámil, že Belgie se chystá formálně uznat Palestinu jako stát a zároveň uvalit na Izrael sankce. Uznání má proběhnout během zasedání Valného shromáždění OSN, které se koná tento měsíc. Má to však dvě podmínky: propuštění všech izraelských rukojmí, které od 7. října 2023 drží hnutí Hamás, a záruku, že Hamás již nebude hrát žádnou roli ve správě Palestiny.
Eva Taterová Rozhovor

Existence samostatné Palestiny může zůstat jen na papíře. Koncept Velkého Izraele počítá i s Nilem a Eufratem, vysvětluje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, proč kabinet izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nadále pokračuje ve velmi tvrdému přístupu k Pásmu Gazy, a také zda je Palestina schopná fungovat jako samostatný stát. „Bez ukončení války v Gaze a následného komplexního mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci s nejvyšší pravděpodobností zůstane existence Palestinského státu jen na papíře,“ říká. 
Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu chce jednat o propuštění všech rukojmích. Válka pro tuto chvíli pokračuje

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil zahájení jednání o propuštění všech zbývajících rukojmích v Gaze, ovšem výhradně za podmínek, které označil za „přijatelné pro Izrael“. Zároveň schválil vojenské plány na pozemní útok na město Gaza, navzdory mezinárodním i domácím varováním před katastrofálními dopady na civilní obyvatelstvo.
Izraelská armáda Analýza

Izrael se chystá naplno vtrhnout do Gazy. Porážka Hamásu nemusí přinést kýžený efekt

Izrael mobilizuje 60 tisíc záložníků a chystá novou fázi operace v Pásmu Gazy, zaměřenou na podzemní infrastrukturu Hamásu i hustě osídlené části města Gaza. Cílem je zničení hnutí a propuštění rukojmích, avšak rodiny unesených i část armádních elit varují, že eskalace může ohrozit jejich návrat. Kritici upozorňují na rostoucí humanitární krizi a riziko dalšího vysídlování. Zároveň sílí obavy, že po oslabení Hamásu vznikne mocenské vakuum, podobné tomu, které po válce s Islámským státem paralyzuje Irák.
Válka v Izraeli

Izrael stupňuje boje v Gaze, Palestinci prchají. Souhlas Hamásu s příměřím nic neznamená

Izrael stupňuje ofenzívu v Gaze, jejímž cílem je ovládnutí města a eliminace Hamásu. Boje vedou k masovému vysidlování civilistů a narůstajícím mezinárodním varováním před humanitární katastrofou. Vláda zároveň schválila nové osady na Západním břehu, což prohlubuje napětí a ohrožuje vyhlídky na dvoustátní řešení. Hamás mezitím přijal návrh příměří, Izrael zatím mlčí.
Válka v Izraeli

Hamás souhlasí s příměřím v Pásmu Gazy. Navrhl ho Trumpův muž

Palestinské hnutí Hamás souhlasí s posledním návrhem příměří v Pásmu Gazy a propuštěním části rukojmích, uvedl zdroj z Hamásu pro britskou stanici BBC. Návrh egyptských a katarských mediátorů má vycházet z červnového rámce předloženého americkým speciálním vyslancem Stevem Witkoffem. 
Válka v Izraeli Komentář

Dilema, do kterého Západ uvrhl sám sebe. Jde o Izrael a Palestinu

Stále více států se přiklání k uznání Palestiny jako samostatného a suverénního státu. V kontextu současné humanitární krize, zejména v Pásmu Gazy, nabývá tento krok nejen diplomatického, ale především morálního významu. Uznání Palestiny se tak stává symbolem podpory práva na sebeurčení a důstojnost i pro ty, kteří dosud nedisponují plnou státní strukturou.
Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Izrael chce přesídlit Palestince z Pásma Gazy do Jižního Súdánu

Izrael jedná s Jižním Súdánem o možnosti přesídlení Palestinců z Pásma Gazy do této válkou zmítané východoafrické země. Jedná se o součást širšího úsilí Izraele usnadnit masovou emigraci z oblasti, kterou po 22 měsících ofenzívy proti Hamásu opustil v ruinách.

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

ICJ: Izrael je povinen podporovat UNRWA. Neprokázal, že zaměstnanci jsou členy Hamásu

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) OSN se sídlem v Haagu ve středu rozhodl, že Izrael je povinen podporovat humanitární úsilí Organizace spojených národů a jejích agentur, včetně Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), v Pásmu Gazy. Jedenáct soudců ICJ uvedlo, že Izrael nepodložil svá tvrzení, podle nichž je významná část zaměstnanců UNRWA „členy Hamásu“.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Muzeum Louvre

Francie spočítala cenu ukradených klenotů z Louvre. Je astronomická

Škody způsobené nedělní loupeží napoleonských šperků z pařížského muzea Louvre byly odhadnuty na přibližně 88 milionů eur (asi 2,17 miliardy Kč). Toto číslo v úterý potvrdila pařížská prokurátorka Laure Beccuau. Zloději si odnesli několik nevyčíslitelných královských klenotů během odvážného denního přepadení, které se odehrálo 19. října 2025.

před 7 hodinami

Sarkozy, Nicolas

Exprezident Sarkozy bude mít ve vězení stálou policejní ochranu

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy bude mít po celou dobu výkonu trestu ve vězení stálou policejní ochranu. Oznámil to francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez. Dva policejní důstojníci budou nepřetržitě umístěni v sousedních celách, aby zajistili jeho bezpečnost.

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

J.D. Vance, Marco Rubio

Příměří v Gaze je jen začátek. Vance řekl, co bude následovat

Viceprezident Spojených států amerických, JD Vance, ve středu prohlásil, že příměří v Gaze, které bylo zprostředkováno Washingtonem, by mohlo Izraeli otevřít cestu k širším spojenectvím na Blízkém východě. Během tiskové konference v Jeruzalémě uvedl, že dohoda je „kritickým kouskem odemčení Abrahamovských dohod“. Tím odkazoval na sérii dohod o normalizaci vztahů mezi Izraelem a několika arabskými státy, které byly uzavřeny v roce 2020.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus

Alternativa pro Německo (AfD) se z původně euroskeptického hnutí proměnila v nejvlivnější krajně pravicovou sílu současného Německa. Využila chaosu a nejednoty vládní koalice „semaforu“ i frustrace veřejnosti z ekonomické stagnace a migrace. Na východě země se stala hlasem „zrazeného lidu“, který se cítí odtržený od západních elit. Ačkoli AfD formálně nehlásá totalitarismus, její etnonacionalistická ideologie a útoky na demokratické instituce připomínají logiku, jež kdysi umožnila vzestup nacismu.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Marian Jurečka v Poslanecké sněmovně

Do důchodu v 65 letech? Neudržitelné, tvrdí Jurečka. Prozradil, proč u voleb nefungovaly eDoklady

Koaliční strany ANO, SPD a Motoristé, které aktuálně jednají o vytvoření nové vlády, by mohly ovlivnit osud návrhu státního rozpočtu na příští rok. Podle končících lidoveckých ministrů má smysl, aby stávající vláda rozpočet znovu předložila sněmovně, pokud nová koalice přijme jeho základní parametry. Ministři Marek Výborný (zemědělství) a Marian Jurečka (práce a sociálních věcí) se shodují, že by k tomuto kroku mělo dojít až po ustavení sněmovny na začátku listopadu. 

před 12 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruské útoky opět zabíjely na Ukrajině. Mezi mrtvými jsou i děti

Ruské střely a drony tvrdě zasáhly ukrajinské hlavní město Kyjev a další města, přičemž zemřelo šest osob, včetně dvou dětí a šestiměsíčního miminka. Útoky způsobily značné škody na klíčových energetických zařízeních a několika výškových obytných budovách. Raketové a dronové údery probíhaly většinu noci z úterý na středu a Kyjev byl zasažen nejméně čtyřmi balistickými střelami. V celém městě bylo slyšet sérii silných explozí.

před 13 hodinami

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Proč Trump uspěl v Gaze, ale mír na Ukrajině zajistit nedokázal?

Plánovaný summit prezidentů Trumpa a Putina o válce na Ukrajině, který se měl konat v Budapešti, byl odložen na neurčito. Záměr uskutečnit setkání "během dvou týdnů, nebo tak nějak," který americký prezident zmínil jen před několika dny, se nerealizoval. Zrušena byla i předběžná schůzka ministrů zahraničí obou zemí. Prezident Trump v Bílém domě v úterý odpoledne prohlásil, že nechce mít "zbytečnou schůzku" a že nechtěl marnit čas. 

před 14 hodinami

Letoun Tornádo nese rakety Storm Shadow.

Ukrajina zasáhla chemickou továrnu v Rusku střelami Storm Shadow

Ukrajinské ozbrojené síly informovaly o úspěšném úderu na ruský chemický závod za použití raket Storm Shadow, které dodala Velká Británie. Podle ukrajinského generálního štábu šlo o "masivní" a "úspěšný zásah", jenž pronikl ruským systémem protivzdušné obrany. Armáda momentálně stále vyhodnocuje přesné výsledky tohoto útoku.

před 15 hodinami

Prezident Trump

Co odhalilo zrušení setkání s Putinem? Trumpova snaha nastolit mír naráží na vlastní vnitřní limity

Přát si mír je mnohem jednodušší než mír skutečně nastolit. Velké ambice prezidenta Donalda Trumpa v oblasti Blízkého východu a Ukrajiny nyní narážejí na vlastní vnitřní limity a na děsivé dozvuky obou brutálních válek. Trump v úterý zrušil plány na rychlý druhý summit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prohlásil, že nechce ztrácet čas, což je nejnovější obrat v jeho dramatickém, ale zatím marném mírovém úsilí.

před 16 hodinami

včera

včera

Netrpělivý a vzteklý Trump je to nejlepší, v co Moskva může doufat. Válku na Ukrajině ukončit nedokáže

Šéf Bílého domu Donald Trump se chtěl stát mužem, který ukončí válku na Ukrajině. Místo toho ale začíná působit jako politik, který absolutně nerozumí její povaze. Během setkání s Volodymyrem Zelenským údajně prohlásil, že Rusko může Ukrajinu zničit, a ztratil nervy natolik, že hodil mapou konfliktu. Jenže americký prezident si nemůže dovolit být netrpělivý – v jeho případě může každý výbuch podráždění otřást samotnou stabilitou Západu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy