Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří
Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.
Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké
Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.
Velké stěhování domů. Tisíce vysídlených Palestinců se vracejí na sever Gazy
Tisíce vysídlených Palestinců začaly směřovat domů z jihu Pásma Gazy. Děje se tak poté, co v pátek v poledne místního času vstoupilo v platnost příměří a izraelské jednotky se stáhly na předem dohodnutou demarkační linii. Jde o první zastavení bojů na zničeném území za posledních šest měsíců.
Reakce na Trumpovu dohodu: Izrael slaví, Palestinci neví, co si myslet. Míč leží na straně Hamásu
Palestinci v Gaze jsou rozděleni v názorech na nový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, zatímco izraelská strana jej celkově vítá. Mnozí Izraelci jej vnímají jako významný krok, avšak panuje u nich skepse ohledně souhlasu hnutí Hamás. Advokát Erez Goldman z Jeruzaléma označil oznámení za "skvělý den pro Izrael", jelikož v dohodě nenašel nic, s čím by nesouhlasil. Hlavní otázkou je podle něj pouze to, zda Hamás plán přijme a ukončí současnou "bídu", ve které se Izrael nachází už skoro dva roky.
Rusko nehodlá útočit na NATO či EU, prohlásil Lavrov v OSN
Rusko nemá v úmyslu útočit na členskou zemi Evropské unie či NATO, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na půdě OSN. Šéf diplomacie zároveň varoval před rozhodnou odpovědí na jakoukoliv agresi namířenou proti Moskvě. Na jeho slova upozornila BBC.
Podpora Palestiny sílí. Uznává ji už nejméně 151 zemí
Přestože je uznání Palestiny spíše symbolickým krokem, získává na mezinárodní scéně stále větší podporu. V současnosti ji uznává už nejméně 151 zemí ze 193 členských států OSN, což představuje téměř 80 % všech členů. Tento posun je reakcí na válku v Gaze a sílící tlak na mezinárodní instituce. V pondělí se k těmto zemím připojila i Francie, Belgie a další.
Francie formálně uznala Stát Palestina. Čeká se na Trumpovu řeč v OSN
Donald Trump má dnes vystoupit na Valném shromáždění OSN. Stane se tak ve stejný den, kdy lídři z klíčových regionů, jako je Jordánsko a Katar, mají také pronést své projevy. Prezident Macron naopak oznámil, že Francie formálně uznala Palestinský stát, a připojila se tak k dalším zemím. Macron ve svém projevu prohlásil, že nastal čas pro mír a že nic neopravňuje pokračující válku v Gaze.
Palestinci po vlně mezinárodního uznání slaví. Palestinský stát nikdy nevznikne, vzkazuje Netanjahu
Čelní představitel palestinské frakce Fatah, Sabrí Sajdam, označil mezinárodní uznání palestinského státu za „historický den“ a „hlas důvěry v palestinský lid“. Francie se má v pondělí připojit k zemím, které již Palestinu uznaly.
Nátlak na Izrael se stupňuje. Palestinu tento týden uzná i Francie
Několik západních zemí, včetně Velké Británie, Kanady, Austrálie a Portugalska, oficiálně uznalo palestinský stát. Na Valném shromáždění OSN se k nim má v průběhu týdne přidat i Francie a další evropské státy. Tato vlna uznání zvyšuje tlak na Izrael, který už týden vede pozemní ofenzivu v Gaze, a to navzdory celosvětovému odsouzení a protestům rodin rukojmích držených Hamásem.
Austrálie, Kanada a Británie uznávají palestinský stát
Austrálie, Kanada a Spojené království se rozhodly uznat palestinský stát. Spojené království tak učinilo poté, co Izrael nesplnil podmínky britského premiéra Keira Starmera, jako je například souhlas s příměřím v Pásmu Gazy. Britský premiér toto rozhodnutí oznámil v neděli s tím, že Spojené království jedná tak, aby udrželo při životě možnost míru.
Snaha o diplomatický zvrat: Macron chce přimět Západ, aby na Valném shromáždění OSN uznal Palestinu
Francouzský prezident Emmanuel Macron se snaží o velký diplomatický úspěch a usiluje o to, aby několik západních zemí na Valném shromáždění OSN uznalo palestinský stát. Cílem této iniciativy je ukázat, že existuje globální protiváha k americké podpoře Izraele ve válce v Gaze a vyvinout tlak na mír.
Co znamená uznání Palestiny jako nezávislého státu?
Velká Británie a Francie společně s dalšími zeměmi, jako je Austrálie, Kanada nebo Belgie, plánují uznat Palestinu jako nezávislý stát. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu reagoval na tyto záměry rozhořčeně a označil je za odměnu pro hnutí Hamás. Proti tomuto kroku se ostře postavily také Spojené státy.
Velká Británie a Portugalsko se chystají uznat palestinský stát
Velká Británie a Portugalsko se chystají uznat palestinský stát, což je krok, který se očekává před nadcházejícím zasedáním Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku. Na tomto významném mezinárodním fóru má být hlavním tématem takzvané dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Jednání se tak soustředí na diplomatické řešení, zatímco na místě, v Pásmu Gazy, pokračují intenzivní boje, které mají ničivý dopad na civilní obyvatelstvo.
Belgie se chystá formálně uznat Palestinu jako stát, má ale podmínku
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot oznámil, že Belgie se chystá formálně uznat Palestinu jako stát a zároveň uvalit na Izrael sankce. Uznání má proběhnout během zasedání Valného shromáždění OSN, které se koná tento měsíc. Má to však dvě podmínky: propuštění všech izraelských rukojmí, které od 7. října 2023 drží hnutí Hamás, a záruku, že Hamás již nebude hrát žádnou roli ve správě Palestiny.
Existence samostatné Palestiny může zůstat jen na papíře. Koncept Velkého Izraele počítá i s Nilem a Eufratem, vysvětluje Taterová
Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, proč kabinet izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nadále pokračuje ve velmi tvrdému přístupu k Pásmu Gazy, a také zda je Palestina schopná fungovat jako samostatný stát. „Bez ukončení války v Gaze a následného komplexního mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci s nejvyšší pravděpodobností zůstane existence Palestinského státu jen na papíře,“ říká.
Netanjahu chce jednat o propuštění všech rukojmích. Válka pro tuto chvíli pokračuje
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil zahájení jednání o propuštění všech zbývajících rukojmích v Gaze, ovšem výhradně za podmínek, které označil za „přijatelné pro Izrael“. Zároveň schválil vojenské plány na pozemní útok na město Gaza, navzdory mezinárodním i domácím varováním před katastrofálními dopady na civilní obyvatelstvo.
Izrael se chystá naplno vtrhnout do Gazy. Porážka Hamásu nemusí přinést kýžený efekt
Izrael mobilizuje 60 tisíc záložníků a chystá novou fázi operace v Pásmu Gazy, zaměřenou na podzemní infrastrukturu Hamásu i hustě osídlené části města Gaza. Cílem je zničení hnutí a propuštění rukojmích, avšak rodiny unesených i část armádních elit varují, že eskalace může ohrozit jejich návrat. Kritici upozorňují na rostoucí humanitární krizi a riziko dalšího vysídlování. Zároveň sílí obavy, že po oslabení Hamásu vznikne mocenské vakuum, podobné tomu, které po válce s Islámským státem paralyzuje Irák.
Izrael stupňuje boje v Gaze, Palestinci prchají. Souhlas Hamásu s příměřím nic neznamená
Izrael stupňuje ofenzívu v Gaze, jejímž cílem je ovládnutí města a eliminace Hamásu. Boje vedou k masovému vysidlování civilistů a narůstajícím mezinárodním varováním před humanitární katastrofou. Vláda zároveň schválila nové osady na Západním břehu, což prohlubuje napětí a ohrožuje vyhlídky na dvoustátní řešení. Hamás mezitím přijal návrh příměří, Izrael zatím mlčí.
Příměří v Gaze nejspíš nebude. Izrael naznačil, že by přijal jediný návrh
Izrael naznačil, že poslední návrh příměří, s nímž souhlasí palestinské hnutí Hamás, nepřijme. Aby souhlasil s klidem zbraní, požaduje propuštění všech 50 zbývajících rukojmích, ať už jsou naživu nebo po smrti.
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel
Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí v 15:00 středoevropského času zahájí námořní blokádu íránských přístavů. Tento krok následuje po krachu víkendových mírových rozhovorů a představuje další zásadní eskalaci napětí v regionu. Podle prohlášení amerického velení Centcom se opatření bude týkat veškeré námořní dopravy, která do íránských přístavů vplouvá nebo z nich vyplouvá.
před 1 hodinou
Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat
Šestnáctileté vládnutí Viktora Orbána v Maďarsku bylo často označováno za jeden velký experiment, pro který však ani on sám dlouho nemohl najít to správné pojmenování. Termín „neliberální demokracie“ působil příliš negativně, a tak jeho američtí přátelé raději používali označení „národní konzervatismus“. Ani to však zcela neodpovídalo realitě, protože na rozdíl od klasických konzervatvců byl Orbán spíše rebelem, který se neustále radikalizoval a odmítal se přizpůsobit zavedeným pořádkům.
před 2 hodinami
Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa
Poradce ruského prezidenta pro investiční a ekonomickou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev předpovídá blízký konec Evropské unie. Podle jeho vyjádření výsledky nedávných parlamentních voleb v Maďarsku tento proces rozpadu výrazně urychlí. Dmitrijev vyzval veřejnost, aby si pravdivost jeho slov ověřila za čtyři měsíce.
před 2 hodinami
Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu
Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu poté, co americká armáda oznámila zahájení námořní blokády íránských přístavů. Opatření má vstoupit v platnost v pondělí v 16:00. Podle prohlášení amerického centrálního velitelství bude blokáda vymáhána nestranně vůči plavidlům všech národů, která by směřovala do íránských přístavů nebo z nich vyplouvala.
před 3 hodinami
Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb
Čeští politici v posledních hodinách reagovali na výsledky parlamentních voleb v Maďarsku, kde končí éra Viktora Orbána v premiérském úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) poblahopřál Peteru Magyarovi k vítězství a vyzval ho ke konstruktivní spolupráci obou zemí.
před 11 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pogratuloval straně Tisza a jejímu lídrovi Péteru Magyarovi k vítězství v parlamentních volbách prostřednictvím příspěvku na sociálních sítích. Ve svém vzkazu zdůraznil, že za klíčové považuje především to, aby se v budoucí politice obou zemí prosadil konstruktivní přístup.
Aktualizováno před 11 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
Maďarský volební systém patří k těm nejsložitějším v Evropě i na celém světě. Pokud se chcete zorientovat v tom, jak se dnes rozhoduje o složení tamního jednokomorového parlamentu, přinášíme vám stručný přehled jeho fungování.
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.
Zdroj: Libor Novák