Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Nizozemský ministr financí Eelco Heinen kyperský plán ostře zkritizoval a označil ho za nevyvážený a chybně zaměřený. Prohlásil, že pro jeho zemi je tento návrh zcela nepřijatelný, protože namísto budoucích výzev financuje priority minulosti. Rozpočtově odpovědné státy požadovaly radikální škrty dosahující až dvaceti procent, takže pouhé dvouprocentní snížení vnímají jako zklamání. Sedmadvacítka přitom spěchá na dokončení rozpočtové dohody do prosince, aby předešla možným komplikacím po francouzských prezidentských volbách plánovaných na duben 2027, v nichž by mohl uspět krajně pravicový kandidát.

Kyperský návrh naopak našel zastání u koalice jižních a východních států vedené Itálií, Španělskem a Polskem. Tyto země přivítaly, že kyperské předsednictví uchránilo před škrty zemědělské dotace a regionální fondy, které tvoří téměř polovinu celkových výdajů a ze kterých tyto regiony nejvíce těží. Obhájci návrhu poukazují na to, že podíl zemědělství a kohezní politiky se v porovnání se současným rozpočtem již tak snížil ze šedesáti procent na 41,4 procenta, a nebyl proto důvod tyto oblasti dál oslabovat.

Největší škrty ve výši 3,9 procenta postihly Evropský fond konkurenceschopnosti, jenž financuje inovativní podniky, a Fond Globální Evropa, který je určen na rozvojovou pomoc. To vyvolalo hněv severských států, které si přály přesunout peníze z tradičních dotací na nové priority, jako je společná obrana a průmyslová soběstačnost. Zástupci Kypru se brání tím, že museli vybalancovat protichůdné požadavky šestnácti zemí volajících po zachování dotací s tlakem tábora požadujícího drastické úspory.

Kyperské předsednictví navíc o pět miliard eur navýšilo platby pro patnáct zemí s hrubým národním důchodem pod devadesáti procenty průměru unie, což pomůže například Pobaltí, Řecku či Portugalsku. Tyto peníze získalo seškrtáním krizového fondu spravovaného Evropskou komisí, čímž se sice zvýšily přímé unijní dotace, ale zároveň klesla flexibilita rozpočtu při řešení nečekaných událostí. Podle kyperské náměstkyně pro evropské záležitosti Marileny Raouny jsou tato čísla realistickým základem pro další jednání, i když diplomaté ze severních států varují, že k dohodě vede ještě velmi dlouhá cesta.

Napětí mezi oběma tábory bude hlavním bodem nadcházejícího pátečního summitu lídrů Evropské unie, kde se bude rozhodovat o konečné velikosti finančního balíku. Ačkoliv kyperský dokument poslouží jako vodítko pro další fázi vyjednávání, nespokojené státy mají stále dostatek času na jeho zásadní přepracování. Od července navíc předsednictví přebírá Irsko, které bude mít za úkol dovést všech sedmadvacet členských zemí ke společnému kompromisu. Součástí rozpočtu zůstává i 166 miliard eur určených na splátky dluhů z období pandemie covidu-19, do kterých se v novém návrhu nijak nezasahovalo.