Dnes v noci velmi tvrdě udeříme na Írán. Převezmeme ostrov Charg, pohrozil Trump. O hodinu později vše zrušil

K vyostření rétoriky došlo jen několik hodin poté, co si obě země navzdory formálně platnému příměří vyměnily rány druhý den po sobě. Trump na své sociální síti Truth Social prohlásil, že většina íránských ofenzivních kapacit již byla zničena, a avizoval obsazení ostrova Charg v Perském zálivu, přes který prochází zhruba 90 % íránského exportu ropy.

Svůj záměr přirovnal k situaci ve Venezuele, což podle něj funguje skvěle pro obě strany. Později však v rozhovoru pro Fox News své hrozby částečně zmírnil, když přiznal, že si není jistý, zda mají Američané na pozemní operaci žaludek, a dodal, že by se raději vyhnul zasahování íránských mostů a elektráren. Podle analytiků by totiž ovládnutí ostrova vyžadovalo nasazení pozemních sil, což by vystavilo americké vojáky přímým útokům.

Na Trumpova slova okamžitě reagoval předseda komise pro národní bezpečnost íránského parlamentu Ebráhím Azízí, který varoval, že jakýkoliv neuvážený krok Washingtonu se dočká ještě bolestivější odvety. Současnou eskalaci spustilo úterní sestřelení amerického vrtulníku nad Hormuzským průlivem, které narušilo dočasné příměří dojednané na začátku dubna. Trump vysvětlil čtvrteční útoky tím, že Írán záměrně zdržuje vyjednávání o trvalém míru.

Čtvrteční ranní údery byly dosud nejintenzivnější; americká armáda zasáhla vojenská sledovací zařízení, komunikační systémy a stanoviště protivzdušné obrany po celém Íránu. Kromě toho zasáhla střelami Hellfire ropný tanker poblíž Hormuzského průlivu, který se pokoušel porušit blokádu íránských přístavů. Podle indických představitelů zahynuli při americkém zásahu lodi tři indičtí členové posádky, nebylo však bezprostředně jasné, zda šlo o totéž plavidlo.

Írán v reakci na to vypustil rakety a drony směřující na Kuvajt, Bahrajn a Jordánsko. Bahrajnské ministerstvo vnitra oznámilo, že padající trosky ze zneškodněných střel poškodily domy, vozidla a zranily jedenáctiletou dívku.

Navzdory pokračujícím bojům íránské zdroje pro agenturu Reuters potvrdily, že rozhovory o předběžné dohodě a výměně zpráv ohledně memoranda o porozumění paradoxně zintenzivnily, jelikož z vojenského hlediska se konflikt ocitl na mrtvém bodě. Hlavním problémem při vyjednávání zůstává mechanismus rozmrazení íránských aktiv v hodnotě miliard dolarů; Teherán požaduje jednorázové uvolnění financí přímo do země, zatímco Washington prosazuje fázovaný přístup zaměřený na financování humanitárního zboží.

Dalším sporným bodem je konflikt v Libanonu, jehož zahrnutí do rámce příměří Írán striktně požaduje. Izraelské údery tam podle dostupných zpráv připravily o život přes 3 600 lidí, zatímco akce Hizballáhu stály život nejméně 30 izraelských vojáků a civilistů. Trump naopak od Íránu požaduje ukončení veškerých omezení námořní dopravy v Hormuzském průlivu a záruky, že země nevyvine jadernou zbraň.

Teherán po středečních útocích zpřísnil kontrolu nad touto klíčovou námořní tepnou, kterou proudí přibližně pětina světové ropy, což vedlo k prudkému nárůstu cen energií a inflace. Pentagon sice odmítl tvrzení, že by průliv byl uzavřen nebo že by americké lodě čelily útokům, Trump však usiluje o rychlou dohodu i kvůli domácí situaci, kde válka ztrácí popularitu a on sám čelí blížícím se parlamentním volbám, rostoucí inflaci a klesajícím preferencím.