Snaha o diplomatický zvrat: Macron chce přimět Západ, aby na Valném shromáždění OSN uznal Palestinu

Úsilí však má zřetelné limity. Německé a italské úřady se k francouzské iniciativě nepřipojí a není pravděpodobné, že by Macronovo úsilí přimělo Donalda Trumpa nebo izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby válku ukončili.

Záměrem setkání v New Yorku je, aby Francie, Spojené království, Belgie, Portugalsko, Lucembursko, Malta, Andorra, Austrálie a Kanada společně uznaly palestinský stát. Podle francouzských představitelů to bude velký diplomatický úspěch. Někdejší francouzský velvyslanec Karim Amellal tvrdí, že i když tato iniciativa nezmění situaci v Gaze, dochází k posunům v aliancích. Izrael a Spojené státy stojí proti většině evropských národů, včetně Německa, což je podle něj známka narůstající izolace.

Je zřejmé, že Macron má i silnou domácí politickou motivaci. Evropští politici si uvědomují, že musí reagovat na vlnu veřejného hněvu, který narůstá s rostoucím počtem obětí v Gaze. Průzkum společnosti YouGov ukázal, že podpora Izraele v západní Evropě je na historickém minimu. Francouzský prezident se snaží ukázat společnou frontu, nicméně jeho snahy odhalují roztříštěnost Evropy. Německo, Itálie, Řecko a Nizozemsko se nehodlají k iniciativě připojit. Německý kancléř Friedrich Merz se Valného shromáždění vůbec nezúčastní. Premiérka Giorgia Meloniová rovněž dorazí do New Yorku o den později, než je konference.

Jeden z evropských diplomatů, který chtěl zůstat v anonymitě, pro Politico uvedl, že se sázelo na to, že mezinárodní tlak donutí Izrael ustoupit. Hned však přiznal, že se zdá, že tato sázka nevychází. Podle něj "se nic nezmění, dokud má Izrael podporu svého velkého spojence, Spojených států, s jejich Železnou kopulí.

Železná kopule je izraelský mobilní systém protivzdušné obrany, který je určen k ničení raket krátkého doletu a minometných granátů. Systém je účinný ve dne i v noci a chrání obyvatelstvo Izraele.

Pro mnoho pozorovatelů je však Macronova snaha méně o okamžitém dopadu a více o vytvoření přelomového momentu ve vztazích Evropy s Izraelem. Kristina Kauschová, odbornice na Blízký východ, se domnívá, že se evropské myšlení mění. Evropská komise se například chystá uvalit na Izrael sankce a cla, což je bezprecedentní krok. Podobná opatření se obvykle přijímají pouze proti autoritářským režimům, jako je Bělorusko nebo Myanmar.

V týdnech a dnech před Macronovou konferencí se Spojené státy a Izrael snažily narušit francouzskou diplomatickou ofenzívu. Washington například odmítl udělit vízum Mahmúdu Abbásovi, prezidentovi Palestinské samosprávy, aby se mohl zúčastnit shromáždění OSN. Izrael mezitím hrozí Francii odvetnými opatřeními a premiér Netanjahu se snaží přesvědčit Macrona, aby uznání palestinského státu spojil s propuštěním zbývajících izraelských zajatců.

Francouzský expremiér Karim Amellal si myslí, že odpor, který Macronova iniciativa vyvolala, je důkazem toho, že francouzské diplomatické snahy fungují a Izrael a USA jsou čím dál více v izolaci. Bývalý velvyslanec ve Středozemí Karim Amellal uvedl, že se přesouvá politická dynamika a Izrael a Spojené státy stojí proti většině evropských států, včetně Německa. Michel Duclos, bývalý francouzský velvyslanec v Sýrii, to přirovnává k roku 2003, kdy se Francie postavila proti invazi do Iráku.

Ačkoli má Macron v New Yorku plnou podporu Kanady, Austrálie a několika evropských zemí, včetně Belgie, Španělska a Portugalska, většina evropských lídrů se jeho konferenci vyhýbá. Britský premiér Keir Starmer se také rozhodl nezúčastnit shromáždění OSN. Oficiálně se německý kancléř Friedrich Merz nezúčastní kvůli domácím záležitostem, jako jsou parlamentní diskuse o rozpočtu na příští rok. Kauschová z německého think tanku uvedla, že se kancléř Merz jednoduše nechce konfrontovat s Paříží.

Italská premiérka Giorgia Meloniová, která Macronovy iniciativy nepodporuje, se v New Yorku objeví až den po konferenci. Podle italského ministra zahraničí Antonia Tajaniho je uznání palestinského státu v současné době "naprosto zbytečné". Navzdory těmto rozporům v rámci EU se podle diplomatů situace může změnit, pokud Izrael podnikne další kroky, jako je anexe území.